39 C 67/2022-33 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 23. 3. 2022 domáhal po žalované úhrady částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu náhrady škody za neoprávněné čerpání zdravotních služeb od 1. 10. do 5. 10. 2019 na území ČR, když žalovaná neměla sjednáno veřejné zdravotní pojištění. Místní příslušnost soudu vyplývá z toho, že v obvodu Městského soudu v Brně nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo dle § 85 odst. 5 o.s.ř., s přihlédnutím k § 87 písm. b) o.s.ř. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Žalované byla žaloba, výzva k vyjádření a výzva k vyjádření k rozhodnutí soudu bez jednání doručena prostřednictvím dožádaného soudu [země] dne 11. 11. 2022, když žalovaná se nevyjádřila ani k žalobě ani k aplikaci § 115a. Soud měl proto za to, že žalovaná souhlasí s rozhodnutím bez jednání. Soud provedl v rámci této věci dokazování čtením listinných důkazů, a to výkazem zdravotní péče z 6. 1. 2022, vyúčtováním nákladů na poskytnutí věcné dávky z 21. 5. 2020, 17. 7. 2020, potvrzením o provedení platby z 21. 9. 2020, tabulkou provedených plateb, podrobným přehledem výkazu lékařských úkonů z 6. 1. 2020, fotokopií evropského průkazu zdravotního pojištění na č. l. 15, žádostí o oznámení na č. l. 16-17, odpovědí na tuto žádost na č. l. 18-19, výzvou žalované k úhradě z 3. 6. a 11. 8. 2021, fakturou se splatností 28. 6. 2021, fotokopií dodejky žalované na č. l. 22 spisu. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalovaná byla zaměstnána u firmy [právnická osoba], když její zaměstnání skončilo 4. 7. 2018. Zaměstnavatel žalované o tomto žalobci zaslal hromadné oznámení, když žalované účast na veřejném zdravotním pojištění ČR zanikla 5. 7. 2018. Žalovaná měla povinnost vrátit žalobci dle § 12 písm. j) odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění pojišťovně průkaz pojištěnce ve lhůtě 8 dnů, což žalovaná neučinila, přičemž žalovaná měla dle článku 76 odst. 4 a 5 nařízení ES č. 883/2004/ES, s přihlédnutím k článku 3 prováděcího nařízení č. 987/2009 informovat žalobce o skutečnostech, týkajících se příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Od 1. 10. 2019 do 5. 10. 2019 žalovaná využila nevrácený průkaz pojištěnce a neoprávněně čerpala zdravotní služby na [země], když se jednalo o lékařské vyšetření a poskytování zdravotních služeb žalované v hodnotě 84 208,20 Kč, když žalobce tyto neoprávněně čerpané zdravotní služby 21. 9. 2020 uhradil (vyúčtování zdravotní péče 3. 10. 2019, přehled individuálních výkazů). Žalovaná tak zneužila doklad o pojištění a neoprávněně čerpala zdravotní péči na území Slovenska, když žalobce zaplatil za žalovanou požadovanou částku. Žalovaná tak porušila svou povinnost odevzdat evropský průkaz zdravotního pojištění, na který čerpala na území Slovenska zdravotní péči, když podle článku 19 a článku 27 odst. 1 nařízení ES č. 883/2004 Sb. je žalovaná povinna z titulu regresní úhrady dlužnou částku uhradit z titulu toho, že protiprávním jednáním žalované byla žalobci způsobena škoda dle § 2894 odst. 1 OZ, když žalovaná neoprávněně čerpala zdravotní služby, pojišťovna, resp. žalobce za ni uhradil [země] cenu za poskytnutou lékařskou péči, když žalovaná je povinna jako škůdce takto vzniklou škodu dle § 2895 OZ nahradit, neboť na straně žalované došlo dle § 2910 k porušení zákona, v důsledku čehož žalobce uhradil za lékařskou péči žalované požadovanou částku. Sama žalovaná ničeho podstatného a významného neuvedla, zůstala naprosto nečinná. Žalovaná porušila svou povinnost tím, že ve výše stanovené lhůtě nevrátila žalobci průkaz zdravotního pojištění, nesdělila skutečnosti významné pro případnou příslušnost ke zdravotní pojišťovně. Ze všech těchto důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí také s přihlédnutím a po aplikaci skutkového děje k právní kvalifikaci věci vyhověl. Žalovaná je v prodlení s náhradou škody od data 29. 6. 2021, když faktura, kterou žalované byla vyúčtována neoprávněně čerpaná lékařská péče, byla splatná 28. 6. 2021. Procentuální výměra úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud přiznal úspěšnému žalobci náklady řízení, a to za dva úkony právní služby (výzva žalované k plnění a podání žaloby - § 1 odst. 3 písm. a), b) vyhl. 254/2015 Sb.), když paušální náhrada za každý úkon činí 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhl. 254/2015 Sb.). Žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích osvobozen od poplatkové povinnosti v takovýchto věcech, když soud z toho důvodu neúspěšné žalované uložil, aby podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, coby neúspěšná strana tohoto sporu uhradila českému státu – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši dle výroku III. tohoto rozsudku stanovený podle sazebníku soudních poplatků. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.