41 C 1/2023-74 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal přisouzení tří dílčích finančních částek, a to z titulu tří samostatně uzavřených smluv o zápůjčce. V rámci odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že podle první smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne 7. 2. 2019 bylo žalovanému poskytnuto 23 000 Kč. Uvedenou částku se žalovaný zavázal věřiteli vrátit, a to s navýšením o 19 858 Kč. Protože se žalovaný dostal s úhradou svého plnění do prodlení, neboť své závazky řádně a včas nesplácel, postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným do majetku současného žalobce. Žalobce zdůraznil, že za celou dobu trvání smluvního vztahu žalovaný na zapůjčenou částku zaplatil jen 16 990,88 Kč. Žalobce se tak v souladu se smluvními ujednáními po žalovaném domáhá úhrady částky 14 856,65 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 900,15 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 504,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 856,65 KČ od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 %, ale i úroku ve výši 29 % ročně z částky 14 856,65 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. 2. Dále se žalobce po žalovaném domáhal úhrady částky 6 006,87 Kč, a to z titulu sjednané smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 11. 2018. I ta byla původně uzavřená mezi žalovaným a společností [právnická osoba] V souladu s obsahem uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuté finanční prostředky ve výši 19 000 Kč. Mimo zapůjčenou částku ve výši 19 000 Kč měl žalovaný věřiteli vrátit i navýšení o částku 13 534 Kč. Pohledávku za žalovaným do svého majetku žalobce nabyl na základě platně uzavřené postupní smlouvy. Žalobce uvedl, že žalovaný na pohledávku v průběhu smluvního vztahu zaplatil celkem částku 23 111,63 Kč. Žalobci tak pohledem smluvních ujednání náleží částka 6 006,87 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 595,22 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 669,79 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 006,87 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 % a úrok ve výši 29 % ročně z částky 6 006,87 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. 3. Dále žalovaný se společností [právnická osoba] dne 26. 6. 2018 uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě které čerpal finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Ty se zavázal řádně a včas (ve splátkách) žalobci vrátit s navýšením o 16 259 Kč. To však žalovaný nerespektoval. Proto po něm žalobce, který pohledávku nabyl na základě postupní smlouvy do svého majetku, nárokuje částku 4 688,97 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 030,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 114,7 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 688,97 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 % a úrok ve výši 29 % ročně z částky 4 688,97 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaný na pohledávku podle obsahu smlouvy uhradil celkem 29 490,49 Kč. Žalobce dále zdůraznil, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně prověřená, a že k dispozici byly jak zákaznické karty, tak i potvrzení zaměstnavatele žalovaného. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K jednání se nedostavil. Soud tak jednal ve věci v jeho nepřítomnosti, rozhodl na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav věci. 6. Ze smlouvy uzavřené dne 7. 2. 2019 vyplývá, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce [právnická osoba] poskytl žalovanému částku 23 000 Kč v hotovosti a ten se ji zavázal uhradit s navýšením o částku 19 858 Kč. Posledně uvedená částka se skládala z úroku ve výši 4 114 Kč, z částky týkající se administrativní činnosti a flexibilního splácení ve výši 8 964 Kč a z částky za komfortní splácení ve výši 6 780 Kč. Závazek měl být uhrazený v 60 týdenních splátkách po 723 Kč. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ke smlouvě se vztahující, žalovaný uvedl, že pracuje v restauraci [anonymizována dvě slova] jako výčepní. Je svobodný, žije v pronajatém bytě a jeho čistý příjem je 22 767 Kč. Za původního věřitele smlouvu s žalovaným podepsala [jméno] [příjmení]. 7. Ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 16. 12. 2018 soud zjistil, že žalovanému bylo ze strany [právnická osoba] vyplaceno v hotovosti 19 000 Kč. Ty se žalovaný zavázal vrátit, a to ve 45 týdenních splátkách po 723 Kč, když celkem měl žalovaný uhradit částku 32 534 Kč. Tedy celou jistinu včetně úroku ve výši 2 529 Kč, tzv. poplatek za administrativní činnost ve výši 6 548 Kč a poplatky za kontrolu splácení ve výši 4 457 Kč. I zde smlouvu s žalovaným uzavírala [jméno] [příjmení], když ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývají obdobné informace jako z předchozí zákaznické karty s tím rozdílem, že čistý příjem žadatele měl být 12 802 Kč a celkový příjem domácnosti 25 202 Kč. 8. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 26. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný čerpal od [právnická osoba] finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které se zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč s tím, že nad rámec částky 20 000 Kč měl ještě uhradit částku 16 259 Kč, skládající se z úroku ve výši 4 901 Kč, z poplatku za administrativní činnost a za flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 4 406 Kč. V zákaznické kartě bylo uvedeno, že výše jeho příjmu činí 12 968 Kč, když celkem příjem činí částku 23 268 Kč. I zde za věřitele smlouvu uzavírala [jméno] [příjmení]. 9. Z postupní smlouvy a její přílohy je patrné, že pohledávky za žalovaným, uplatněné v tomto řízení, byly postoupené do majetku žalobce. Z výzvy k úhradě dluhu bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Z potvrzení o výši příjmu je zjevné, že dne 6. 2. 2019 zaměstnavatel žalovaného sdělil, že příjem žalovaného činí 22 767 Kč měsíčně. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Po provedeném dokazování soud uvádí, že žalobce byl v této věci ohledně prokázání úvěruschopnosti žalovaného v důkazní nouzi, neboť byť jej soud vedl k tomu, aby bylo řádně doložené vše stran příjmové a výdajové stránky žalovaného, tak i přes poučení ze strany soudu se tak nestalo. Nad rámec žalovaného zákaznických karet/žádostí o spotřebitelský úvěr a jednoho kusu potvrzení zaměstnavatele žalovaného o výši jeho příjmů, žalobce nic dalšího do spisu nedoložil. Jakékoliv další listiny úvěruschopnost žalovaného prokazující, tak k dispozici nebyly. 12. Prokázané v řízení bylo, že 3 x během krátké časové lhůty byly žalovanému od věřitele / [právnická osoba] poskytnuté finanční částky, vždy kolem 20 000 Kč (patrno z jednotlivých smluv o zápůjčce), které měl žalovaný splácet, buď v měsíčních či v týdenních splátkách. Dále bylo zákaznickými kartami prokázané, že příjmy žalovaného dosahovaly něco málo přes 12 000 Kč, či přes 22 000 Kč čistého měsíčně. Případně, že měl být k dispozici ještě nějaký neurčitý a nedoložený příjem domácnosti. Deklarované příjmy či komplexní příjmy domácnosti řádně doložené nebyly, ať již výpisy z účtu žalovaného, mzdovými listy apod. Nemluvě o nedůsledném postupu právního předchůdce žalobce stran doložení objektivní výdajové stránky žalovaného či jeho rodiny. 13. Tudíž pohledem zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru) nelze hovořit o tom, že by věřitel žalovaného řádně stran úvěruschopnosti prověřil. K tomu nedošlo. To v řízení žalobcem prokázané nebylo. Spíše z okolností případu vyplývá, že původní věřitel finanční prostředky žalovanému poskytnul tzv.„ za každou cenu“ a ten je pak nebyl schopný řádně a včas a v plné výši splácet. 14. Soud dále uvádí, že evidenčního systému ISAS (evidenční systém soudu) je zjevné, že žalovaný je u zdejšího soudu žalován různými společnostmi na další finanční plnění, což je patrné z řízení vedených pod sp. zn.: 52 C 133/2021, 32 C 43/2021 a 34 C 110/2020, ale i z paralelní věci vedené v oddělení 41 C pod sp. zn. 41 C 85/2022, a to v částkách řádů desetitisíců či statisíců, když v posledně uvedené věci byly žalovanému od [právnická osoba] poskytnuté finanční prostředky ve výši cca 350 000 Kč, při zjištěném příjmu žalovaného ve výši 22 000 Kč, které žalovaný vyčerpal a stejně jako v této věci řádně nesplácel. Jinak řečeno, ani