41 C 117/2022-62 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21 300 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. Uvedeného plnění se žalobce domáhal z titulu nesplaceného dluhu podle smlouvy o zápůjčce stranami uzavřené dne 7. 4. 2021, podle které žalobce žalované zapůjčil finanční prostředky ve výši 15 000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala zapůjčené finanční prostředky žalobci vrátit, včetně poplatku ve výši 6 300 Kč, ve třech měsíčních splátkách. Dále žalobce po žalované nárokoval smluvní pokutu ve výši 6 300 Kč za porušení smluvních povinností a náklady na vymáhání, které odpovídají obsahu smluvních ujednání ve výši 2 500 Kč. Uvedené částky měl žalobce za přiměřené, když ve vztahu k nim nešlo jen o pouhé řetězení upomínek či sankcí, ale o postupnou snahu žalovanou před podáním žaloby vést k úhradě dlužné částky. Protože dlužná částka nebyla zaplacená ani přes výzvu k úhradě dluhu, nezbylo než podat žalobu k soudu. 2. Žalobce dále zdůraznil, že žalovaná finanční prostředky prokazatelně na svůj účet obdržela, když jí byly v souladu s obsahem uzavřené smlouvy na účet zaslané. Také totožnost žalované před uzavřením smlouvy byla žalobcem řádně ověřená, byť samotná smlouva byla uzavřená prostřednictvím prostředků elektronické komunikace a řádně podepsána nezaměnitelným způsobem právě žalovanou. Žalobce dále uvedl, že také ohledně úvěruschopnosti žalovanou řádně prověřil, když k dispozici měl přehled o výši jejich příjmů, které dosahovaly částky cca 29 000 Kč čistého měsíčně. Dále ověřil, že žalovaná pracuje v pracovním poměru sjednaném na dobu neurčitou. Má stabilní zaměstnání u společnosti [právnická osoba] Z toho také vyplývá, že činili-li výdaje žalované částku kolem 15 000 Kč měsíčně, tak s přihlédnutím k jejímu měsíčnímu finančnímu zůstatku bylo možné, aby žalobci ve třech splátkách po 7 100 Kč dlužnou částku zaplatila, když žalované po odečtení měsíčních výdajů k dispozici ještě zůstalo 13 281 Kč. 3. Žalobce i žalovaná k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) souhlasili s projednáním věci samé bez nařízení jednání. Žalovaná na výzvu jí soudem zaslanou a jí doručenou dne 21. 5. 2018 nereagovala. S odkazem na znění ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tak s postupem podle § 115a o. s. ř. souhlasila. 4. Soud z listinných důkazů zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřená smlouva o zápůjčce částky 15 000 Kč, když finanční prostředky byly žalované zaslané na její účet vedený u [anonymizováno]. Sjednaný poplatek činil částku 6 300 Kč. Mezi stranami bylo dále sjednáno, že písemná výzva, upomínka k úhradě dluhu bude zpoplatněna částkou 500 Kč za každou upomínku. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % z dlužné částky. Uvedená smlouva byla mezi stranami sjednána prostřednictvím prostředků výpočetní techniky dne 7. 4. 2021. Z pěti založených upomínek ze dne: 11. 5. 2021, 22. 5. 2021, 10. 6. 2021, 19. 6. 2021 a 2. 7. 2021 vyplývá, že žalovaná byla ze strany žalobce vyzvaná k úhradě vzniklého dluhu, který byl také řádně specifikován. 5. Z výplatního lísku žalované za leden 2021bylo zjištěno, že její příjem v čistém dosáhnul částky 28 614 Kč a v únoru 2022 částky 28 948 Kč. Jasné je, že žalovaná byla při uzavření smlouvy/resp. v její procesu identifikace řádně ztotožněná i za využití občanského průkazu občana Slovenské republiky. Z výpisu z účtu žalobce vyplývá, že finanční prostředky ve výši 15 000 Kč byly žalované zaslány, a to dne 7. 4. 2021. Upomínky a výzva před podáním žaloby byla žalované zaslána. 6. V této věci soud rozhodl bez provádění dokazování jen na základě skutečností do spisu založených, neboť žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvu soudu nereagovala. Prakticky s projednáním věci bez své účasti u soudu souhlasila. Z do spisu založených listinných důkazů je zjevné, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřená řádná smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a následující občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), podle kterého se žalovaná zavázala zaplatit žalobci částku 21 300 Kč ve třech splátkách a v případě porušení smluvních povinností, také uhradit sjednanou smluvní pokutu (§ 2048 občanského zákoníku). Žalovaná také akceptovala, že je možné ji zatížit i poplatky za výzvy k úhradě dluhu, a to za předpokladu, že bude porušovat smluvní ujednání řádně a včas dluh uhradit. 7. Soud dále k věci uvádí, že žalobce pohledem obsahu spisu a svých skutkových tvrzení prověřil majetkové poměry žalované, když k dispozici měl výplatní lístky za dva měsíce. Ověřil si místo pracovního poměru žalované a totožnost žalované podle platného občanského průkazu. Po ověření totožnosti žalované s ní fakticky distančně uzavřel smlouvu o zápůjčce a zaslal na její účet finanční obnos ve výši 15 000 Kč. Soud nemá za to, že by žalobce hrubě porušil ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když základní informace stran majetkových poměrů žalované měl k dispozic a poskytovaná částka nebyla příliš vysoká. Pohledem příjmů žalované ji existenčně neohrožovala. Sjednané podmínky také nebyly (pro krátkodobost sjednaného úvěru) v hrubém rozporu s dobrými mravy. Ani smluvní pokuta ve výši částky 6 300 Kč nebyla shledána rozpornou se zákonem, když moderace její výše nebyla žalovanou navržená a z mantinelů zákonné úpravy nevybočila. Soud nakonec akceptoval i poplatky za výzvy k úhradě dluhu ve výši 500 Kč za každou z nich, neboť ani ty nebyly nárokovány ryze šikanózně a za účelem pouhého navýšení dlužné částky. Soud pro vše shora uvedené nárok žalobci v plné výši přisoudil. Tomu odpovídá výrok I. rozsudku. 8. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci procesně úspěšný. Náklady řízení představují: soudní poplatek ve výši 1 108 Kč (přiznaný dle sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby, tj. 3 x 300 Kč (podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a to za převzetí věci, podání žalobního návrhu a předžalobní upomínku. Žalobci dále podle § 11 odst. 1 písm. a) a d), náleží 3x režijní paušál po částce 100 Kč (podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) Celkem tedy 2 308 Kč.