41 C 12/2023 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobce na zaplacení částky 10 191 Kč. Žalobce uvedl, že žalované poskytl revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 8 000 Kč, a to na základě smlouvy ze dne 1. 2. 2022. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela, čímž jí vzniknul dluh v částce 8 071 Kč představující nevrácenou jistinu úvěru a poplatky za vedení účtu, v částce 1 200 Kč představující poplatky za 6 odeslaných upomínek a částce 920 Kč představující náhradu nákladů vymáhání. 2. Soud vyzval žalovanou, aby se k podané žalobě vyjádřila a sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení soudního jednání. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, žalovaná se k výzvě soudu s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) nevyjádřila a žalobce s takovým postupem vyslovil souhlas již v podaném návrhu. Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Žalobce se s žalovaným dne 1. 2. 2022 prostřednictvím elektronické komunikace, kdy totožnost žalované byla následně ověřena ze strany kurýra žalobce, dohodl, že mu poskytne revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem až do částky 8 000 Kč. Žalovaná se pak zavázala v případě čerpání úvěru následně úvěr splácet, a to alespoň ve výši 10 % z vyčerpané částky každý kalendářní měsíc. Součástí dohody byl též závazek žalované, že v případě prodlení se splácením dluhu uhradí žalobci poplatky za odeslané upomínky v částce 200 Kč za upomínku a dále náklady vynaložené za vymáhání pohledávky ve výši 10 % dlužné částky. Ještě před uzavřením dohody žalobce zkoumal příjmy a výdaje žalované (prohlášením žalované, předložením potvrzení o jeho příjmech, lustrace v bankovních a nebankovních registrech, ověření TelcoScore) ve vztahu ke schopnosti žalované úvěr v rámci schváleného úvěrového rámce splácet. Žalovaná čerpala revolvingový úvěr, ovšem dostala se do prodlení s jeho splácením a vznikl jí dluh v částce 8 071 Kč. Žalobce žalované zaslal celkem 6 upomínek, kterými žalovanou vyzýval k úhradě částky, ovšem bezúspěšně. Následně proto, na základě smluvních podmínek, došlo k zesplatnění dluhu ze strany žalobce, včetně nákladů na vymáhání pohledávky v částce 920 Kč. Žalobce žalovanou k úhradě dluhu vyzýval též předžalobní výzvou, ovšem neúspěšně. 5. S ohledem na datum vniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky již dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ). 6. Podle § 2395 a násl. o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Právní hodnocení výše uvedeného závěru o skutkovém stavu je tak následující. Žalobce po řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované (§ 84 ZSÚ) dospěl k odůvodněnému závěru, že k okamžiku uzavření smlouvy je žalovaná schopna úvěr splácet a uzavřel tak s žalovanou platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZSÚ). Žalovaná se však v průběhu trvání smluvního vztahu dostala do prodlení se splácením úvěru, v důsledku čehož jí vznikl vůči žalobci dluh v částce 8 071 Kč, který je žalobci povinna zaplatit. Žalobce proto následně žalovanou v souladu s ceníkem upomínal o zaplacení dluhu celkem 6 upomínkami. Tímto žalobci na základě smlouvy vznikla další pohledávka v částce 1 200 Kč, kterou je žalovaný povinna uhradit. Protože však k úhradě dluhu nedošlo, přistoupil žalobce k zesplatnění úvěru a zaúčtoval žalované náklady vymáhání pohledávky v částce 920 Kč, které vypočetl dle uzavřené smlouvy a ceníku. Všechny žalobcem uplatněné částky byly požadovány oprávněně, přičemž částky, které žalobce požadoval jako poplatky, soud neshledal nepřiměřenými. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady se skládají ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny právního zastoupení. Náhrada nákladů za odměnu právního zastoupení byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“). Soud přiznal žalobci náhradu nákladů za tři úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.), zaslání jednoduché předžalobní výzvy (§ 11 odst. 2 písm. h) a. t.) a podání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.) ve výši 300 Kč za úkon dle ustanovení § 14b odst. 1 a. t., dále paušální náhradu hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý úkon dle dikce § 14b odst. 5 a. t. a náhradu DPH ve výši 252 Kč. 9. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).