44 C 73/2023-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7. 10. 2022 domáhala zaplacení částky 43.225 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 9. 2018, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 35.000 Kč, a dále částky 22.700 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 12. 2018, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. 2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. 5. Dne 24. 9. 2018 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na základě níž byla žalovanému téhož dne poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy zápůjčka ve výši 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem kapitalizovaným na částku 7.000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 7.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 14.000 Kč, celkem tedy částku ve výši 63.000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 1.050 Kč. Úrok dle smlouvy činil 32,15 % ročně. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku 19.775 Kč, přičemž tato byla v částce 1.380,62 Kč započtena na jistinu a ve zbytku na úrok a poplatky. 6. Dne 5. 12. 2018 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na základě níž byla žalovanému téhož dne poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy zápůjčka ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem kapitalizovaným na částku 3.000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč, celkem tedy částku ve výši 27.000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Úrok dle smlouvy činil 32,15 % ročně. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku 4.300 Kč, přičemž tato byla započtena na úrok a poplatky. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 2. 2022. Předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 24. 9. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 35.000 Kč, přičemž tato byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se touto smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jak zápůjčku ve výši 35.000 Kč, tak i úrok a poplatky v celkové výši 28.000 Kč, a to prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 1.050 Kč. Žalovaný však ve sjednaných splátkách celkovou částku zápůjčky řádně a včas neuhradil a porušil tak svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající (dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil pouze částku 19.775 Kč, která byla v částce 1.380,62 Kč započtena na jistinu a ve zbytku na úrok a poplatky). Vzhledem k postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, má pak žalovaný tuto povinnost nyní k žalobkyni. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 5. 12. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 15.000 Kč, přičemž tato byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se touto smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jak zápůjčku ve výši 15.000 Kč, tak i úrok a poplatky v celkové výši 12.000 Kč, a to prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 450 Kč. Žalovaný však ve sjednaných splátkách celkovou částku zápůjčky řádně a včas neuhradil a porušil tak svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající (dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil pouze částku 4.300 Kč, která byla započtena na úrok a poplatky). Vzhledem k postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, má pak žalovaný tuto povinnost nyní k žalobkyni. Pokud jde o výši a složení dlužných částek, tyto žalovaný nijak nerozporoval. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobkyni zbývající dlužné částky zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni dlužné jistiny zápůjček ve výši 33.619,38 Kč a 15.000 Kč, dále zbývající dlužné části sjednaných poplatků ve výši 9.605,62 Kč a 7.700 Kč, celkem tedy na jistinách a poplatcích 65.925 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 17.942,10 Kč (úrok 24,6 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ze dne 24. 9. 2018 od 19. 11. 2019 do 7. 1. 2022) a 7.602,15 Kč (úrok 25,77 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ze dne 5. 12. 2018 od 31. 1. 2020 do 7. 1. 2022), celkem tedy kapitalizovaný úrok ve výši 25.544,25 Kč, dále úrok ve výši 24,6 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky 33.619,38 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 25,77 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky 15.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení (žalobkyně žalobou požaduje nižší sazby smluvního úroku než jí dle smluv o zápůjčce náleží), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 7.293,54 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ze dne 24. 9. 2018 od 19. 11. 2019 do 7. 1. 2022) a 2.950 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ze dne 5. 12. 2018 od 31. 1. 2020 do 7. 1. 2022), celkem tedy kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10.243,54 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužných jistin zápůjček od 8. 1. 2022 do zaplacení (právo žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje soudní poplatek ve výši 2.638 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou představovány sazbou mimosmluvní odměny dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3.740 Kč za jeden úkon právní služby (tarifní hodnota 65.925 Kč), za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) celkem 11.220 Kč, dále náhrada hotových výdajů po 300 Kč za 3 úkony právní služby podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč a 21 % DPH z částky 12.120 Kč ve výši 2.545,20 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17.303,20 Kč.