47 C 113/2023-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne 24. 2. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 10 843 Kč s úrokem z prodlení za dodávku elektrické energie. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, dále se žalovaný nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobce uzavřel dne 20. 6. 2018 s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie, kterou se žalobce zavázal dodávat elektrickou energii žalovanému do odběrného místa na adrese [ulice a číslo] v [obec] a žalovaný se zavázal za dodanou elektrickou energii platit na základě vyúčtování (důkaz smlouvou z 20. 6. 2018). Žalovaný neuhradil z faktury z [číslo] za spotřebovanou elektřinu částku ve výši 8 493,81 Kč (žalovaný uhradil dne 14. 9. 2022 jen 3 500 Kč z celkem fakturované částky 11 993,81 Kč) za zúčtovací období od 9. 4. 2021 do 3. 5. 2022 se splatností 31. 5. 2022 (důkaz uvedenou fakturou). Žalovaný dále neuhradil ničeho na faktuře [číslo] za spotřebovanou elektřinu ve výši 2 349,19 Kč za zúčtovací období od 4. 5. 2022 do 24. 8. 2022 se splatností 17. 10. 2022 (důkaz touto fakturou). Žalovanému byla žalobcem dne 16. 1. 2023 zaslána výzva k úhradě, ale do dnešního dne nebyl dluh uhrazen (důkazy: upomínka a podací lístek). 4. Při právním posouzení soud aplikoval § 50 odst. 2 a § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), kdy žalovaný porušil svou povinnost zaplatit za dodávku elektrické energie žalobci. 5. Pokud jde o příslušenství pohledávky, to je požadováno podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, výše příslušenství pak vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když šlo o splatnost na výzvu obsaženou ve faktuře v souladu se smlouvou mezi účastníky. 6. Soud považuje žalobu za zcela důvodnou, neboť žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o dodávce elektrické energie, žalobce se zavázal dodat energii a žalovaný se zavázal za dodanou energii zaplatit. Tuto svou povinnost žalovaný nesplnil, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud stanovil žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Tato částka se skládá z odměny advokáta, která je vypočítaná podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Odměna advokáta se skládá ze 3 úkonů právních služeb 3 x 300 Kč za přípravu a převzetí právního zastoupení (§11 odst. 1 písm. a) AT), za předžalobní upomínku a sepis žaloby (oba úkony dle § 11 odst. 1 písm. d), 3 x 100 Kč jako režijní paušál podle § 14b odst. 5 písm. a), DPH z těchto částek v zákonné výši podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a dále k nákladům řízení patří zaplacený soudní poplatek 800 Kč Celkem tak je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce (viz § 149 odst. 1 o. s. ř.).