48 C 83/2023-23 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 17.310 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že je vlastníkem bytu [číslo] o velikosti 1 + kk ve 4. nadzemním podlaží domu v [obec] na ulici [ulice a číslo]. Mezi účastníky byla ohledně tohoto bytu dne 30. 4. 2018 uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou od 1. 5. 2018 do 30. 4. 2019, kterou se žalovaný zavázal hradit žalobci sjednané nájemné a platby za služby. Nájemní vztah zanikl ke dni 30. 4. 2019. Žalovaný byl byt po tomto datu povinen vyklidit a předat žalobci, což neučinil a užíval jej i v období od ledna 2021 do května 2021 včetně, kdy došlo k jeho vyklizení. Žalobce se domáhá náhrady za užívání bytu žalovaným za období ledna 2021 až května 2021 včetně a dále úhrady nedoplatků na vyúčtování služeb za rok 2020 a rok 2021. Nájemné za leden 2021 činilo 2.739 Kč měsíčně, nájemné za období února až dubna 2021 včetně pak částku 2.648 Kč měsíčně, za květen 2021 pak nájemné poměrně činilo částku 2.219 Kč. Žalovaný dlužil žalobci z titulu nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2020 částku 4.138 Kč a z titulu nedoplatku na vyúčtování za rok 2021 částku 270 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Žalobce je vlastník domu na ulici [ulice a číslo] v [obec] (viz výpis z katastru nemovitostí). Mezi stranami byla dne 30. 4. 2018 uzavřena nájemní smlouva týkající se bytu [číslo] o velikosti 1 + kk v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 5. 2018 do 30. 4. 2019 (viz nájemní smlouva). Žalovaný měl v souvislosti s užíváním bytu zaplatit žalobci nájemné sjednané ve smlouvě a ve výpočtových listech. Žalovaný měl žalovanému v souvislosti s užíváním předmětného bytu uhradit úplatu uvedenou ve výpočtovém listu platném od 1. 1. 2020 a od 1. 2. 2021 a uvedenou v přehledu vyměřených předpisů za rok 2020 a za rok 2021 - žalovaný měl žalobci v roce 2021 uhradit po skončení nájemního vztahu úplatu ve výši 2.739 Kč měsíčně, od února 2021 pak ve výši 2.648 Kč měsíčně (viz jednotlivé výpočtové listy a přehledy). Mezi stranami byl dne 16. 12. 2019 uzavřen notářský zápis sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], [spisová značka], kterým žalovaný uznal co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobci ve výši 39.183 Kč z titulu dluhu na nájemném za předmětný byt za období od června 2018 do července 2019 a zavázal se jej uhradit prostřednictvím splátek (viz notářský zápis). Žalovaný tomuto notářskému zápisu a splátkám z něj vyplývajícím nedostál, a proto se žalobce úhrady dlužné částky domáhal v exekučním řízení vedeném u soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] (viz elektronický platební rozkaz, návrh a vyrozumění o zahájení exekuce). Žalovaný ke dni 9. 6. 2021 dlužil žalobci částku 27.183 Kč, a to za neuhrazené nájemné ve výši 4.231 Kč měsíčně za období listopadu a prosince 2018 a za období od ledna, dubna, května a července 2019 včetně. Žalovaný ke dni 28. 11. 2019 žalobci dlužil nájemné ve výši 39.183 Kč (viz jednotlivé upomínky). Žalovaný neuhradil žalobci úplatu spojenou s užíváním bytu za měsíc leden 2021 ve výši 2.739 Kč, za měsíce únor až duben 2021 včetně ve výši 2.648 Kč měsíčně a za část měsíce května 2021, kdy došlo k vyklizení bytu, úplatu ve výši 2.219 Kč měsíčně, celkem tedy žalovaný žalobci neuhradil částku ve výši 12.902 Kč (viz upomínka ze dne 9. 6. 2021). Žalovaný byl k úhradě této částky vyzván prostřednictvím upomínky ze dne 9. 6. 2021 zaslané mu dne 10. 6. 2021 doporučeně na adresu [adresa], upomínkou ze dne 4. 7. 2022 zaslanou mu dne 7. 7. 2022 doporučeně na adresu [adresa], upomínkou ze dne 14. 7. 2022 a předžalobní upomínkou ze dne 4. 7. 2022 (viz jednotlivé upomínky a kopie doručenek). Platby realizované žalovaným jsou pak zřejmé z přehledů předpisů a jejich uhrazení ze dne 14. 7. 2022 (viz jednotlivé přehledy). Žalovaný byt ke dni skončení nájemní smlouvy nevyklidil, o jeho vyklizení z něj bylo rozhodnuto pravomocně ke dni 23. 5. 2020 rozsudkem zdejšího soudu ze dne 21. 4. 2020, č. j. [číslo jednací] (viz předmětný rozsudek). K realizaci vyklizení žalovaného z předmětného bytu pak došlo dne 26. 5. 2021 (viz doklad o vyklizení). Žalovaný žalobci z titulu vyúčtování služeb za rok 2020 dlužil částku 4.138 Kč splatnou do 31. 8. 2021. Žalovaný žalobci z titulu vyúčtování služeb za rok 2021 (leden až květen) dlužil částku 270 Kč splatnou do 31. 8. 2022 (viz jednotlivá vyúčtování). 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi stranami vznikl uzavřením předmětné nájemní smlouvy závazkový právní vztah na dobu určitou, který skončil uplynutím sjednané doby v nájemní smlouvě ke dni 30. 4. 2019. Žalovaný k tomuto datu byt nevyklidil, ale užíval jej dál, ačkoliv mu k tomu nesvědčil žádný právní titul. Žalovanému tak od 1. 5. 2019 vznikla povinnost uhradit žalobci bezdůvodné obohacení za užívání předmětného bytu. Co výše bezdůvodného obohacení týče, je na místě, aby toto bylo vyčísleno částkou, kterou by žalobce získal, kdyby byt řádně pronajímal. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobci za užívání předmětného bytu za období od ledna 2021 do května 2021 včetně částku 2.739 Kč (leden 2021), 3 x 2.468 Kč (únor až duben 2021 včetně) a částku 2.219 Kč (květen 2021), tj. částku 12.902 Kč, a to dle § 2991 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud dále žalovaného zavázal k úhradě nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 4.138 Kč a za rok 2021 ve výši 270 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradami těchto částek soud současně zavázal žalovaného i k úhradě jejich příslušenství v podobě úroků z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne následujícího po jejich splatnosti, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vyúčtování za rok 2020 bylo splatné ke dni 31. 8. 2021 a vyúčtování za rok 2021 bylo splatné ke dni 31. 8. 2022. Žalovaný nerozporoval složení ani výši dlužné částky; neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. Žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení ve výši 1.400 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z paušální náhrady nákladů řízení dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za úkon, a to za sepis předžalobní výzvy a za sepis žaloby. Náklady žalobce v souvislosti s jeho právním zastoupení soud nepovažoval za účelně vynaložené, a to s ohledem na závěry Ústavního soudu prezentované v jeho nálezech ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09, ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09 a ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12, dle kterých lze u statutárních měst a jejich městských částí presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým.