49 C 55/2020-197 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je vlastníkem ½ z podílu žalované o velikosti id. ½, tedy že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti id. ¼ ve vztahu k celku na pozemku p. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , hodnota, , vše v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , LV č. , hodnota, . Žalobu zdůvodnila zejména tím, že je vlastníkem podílu o velikosti id. ½ na uvedené nemovitosti, tento nabyla darem od rodičů v roce 1994. Ke dni , datum, byla vlastníkem druhé poloviny této nemovitosti její matka, , jméno FO, . Dne , datum, matka žalobkyně (a též žalované) uzavřela jako dárkyně darovací smlouvu se žalovanou jako obdarovanou. Téhož dne dárkyně , jméno FO, zemřela. Dne , datum, byl podán návrh na vklad vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí, s ohledem na úmrtí dárkyně bylo řízení o vkladu přerušeno do skončení dědického řízení po zemřelé , jméno FO, . V průběhu dědického řízení žalobkyně (podle svého tvrzení, k němuž soud nevedl dokazování, neboť tyto skutkové okolnosti neshledal určující pro rozhodnutí ve věci) namítala neplatnost darovací smlouvy ze dne , datum, , nechala za tím účelem vypracovat znalecký posudek k posouzení zdravotního a duševního stavu dárkyně ke dni , datum, , jeho závěry však nebyly v dědickém řízení zohledněny a toto bylo skončeno usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2019, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 28. 9. 2019. V tomto usnesení soud učinil závěr o aktivech pozůstalosti takový, že do nich zahrnul mj. spoluvlastnický podíl na nemovitosti v k. ú. , adresa, (neboť ke dni úmrtí byla , jméno FO, jejich vlastníkem), a do pasiv pozůstalosti zahrnul mj. závazek z darovací smlouvy uzavřené dne , datum, vůči žalované. Z tohoto usnesení není nijak zřejmé, že by v rámci dědického řízení byla otázka platnosti darovací smlouvy zpochybněna. Toto usnesení nebylo napadeno opravným prostředkem a nabylo právní moci dne 28. 9. 2019 (nesporné mezi účastníky). Následně byla jako vlastník spoluvlastnického podílu po zemřelé , jméno FO, zapsána žalovaná. Tento zapsaný stav podle názoru žalobkyně neodpovídá skutečnému stavu (z čehož rovněž žalobkyně dovozuje svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř.). Pokud jde o vztah projednávané věci a závěrů dědického řízení, žalobkyně dovozovala, že závěry soudu v dědickém řízení „nejsou dogma“, nejsou nepřezkoumatelné v otázce rozsahu pasiv dědictví. K tomu odkazovala na závěry Nejvyššího soudu uvedené v usnesení ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3183/2007.2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Namítala, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť otázka platnosti darovací smlouvy měla být podle žalované posuzována v době, kdy bylo vedeno dědické řízení, případně řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí. Dále uvedla, že zdravotní a duševní stav , jméno FO, ke dni , datum, byl takový, že uzavření darovací smlouvy umožňoval, , jméno FO, toho dne sice trpěla fyzickými bolestmi, avšak byla při plném vědomí, věděla, co dělá, nemovitosti chtěla darovat žalované.3. Mezi účastníky bylo nesporné, že v současné době je jako vlastník id. ½ shora uvedené nemovitosti v k. ú. , adresa, v katastru nemovitostí evidována žalobkyně a jako vlastník id. ½ téže nemovitosti je evidována žalovaná (sporné je pouze, zda evidovaný stav u poloviny nemovitosti, u níž je jako vlastník evidována žalovaná, odpovídá skutečnému stavu). Dále mezi nimi bylo nesporné, že dne , datum, byla uzavřena darovací smlouva mezi , jméno FO, jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou, že téhož dne dárkyně , jméno FO, zemřela, dne , datum, byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.4. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:5. Z výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že byla ošetřující lékařkou , jméno FO, , nepamatovala si, že by s ní hovořila o jiných než zdravotních záležitostech, nepamatovala si, co přesně se stalo dne , datum, , kdy , jméno FO, jako pacientku viděla naposledy. Obecně lze podle svědkyně konstatovat, že při stavu a medikaci, kterou měla paní , jméno FO, , může stav pacienta kolísat, je velmi variabilní. Svědkyně nebyla schopna jednoznačně popsat stav paní , jméno FO, dne , datum, – i s přihlédnutím k tomu, že uvedeného dne paní , jméno FO, zemřela - z hlediska toho, zda byla při smyslech, zda věděla, co dělá, zda byla schopna projevovat vlastní vůli, a to s ohledem na variabilitu stavu. Léky, které paní , jméno FO, předepsala, nemají podle svědkyně zpravidla vliv na rozhodovací schopnosti pacienta (zde svědkyně podrobně rozvedla, že jde o pravděpodobnost, neboť každý lék může mít nějaké vedlejší účinky a nelze stoprocentně vyloučit, že lék něco ovlivní). Totéž svědkyně uvedla ve vztahu k léku Transtec, který může, ale nemusí mít vůbec vliv na psychiku pacienta.6. Výslechem svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že jmenovaná je dcerou žalované, neteří žalobkyně, vnučkou , jméno FO, . Věděla o tom, že babička (, jméno FO, , pozn. soudu) dlouhodobě zvažovala převod vlastnictví k nemovitostem v , adresa, , avšak neudělala to dříve, a to podle svědkyně ze dvou důvodů: z obavy ze žalobkyně („nechtěla, aby , jméno FO, tahala po soudech ji“) a také proto, že se domnívala, že se do toho domku ještě vrátí. Vztah mezi babičkou a tetou svědkyně (žalobkyní v projednávané věci) nebyl dobrý, žalobkyně se o své rodiče nestarala, nebyla u své matky ani bezprostředně poté, co zemřel otec žalobkyně. Babička převod nemovitostí „řešila“ v podstatě již od smrti dědy. Tehdy se ptala, zda by ostatní měli něco proti tomu, aby „to darovala“ žalované. Svědkyně ani ostatní (, jméno FO, , , jméno FO, ) proti tomu ničeho neměli. , jméno FO, řekla, že by s žalobkyní „nedokázala bydlet v jednom domě“. Podle svědkyně dokonce sama žalobkyně šla za svou matkou, , jméno FO, , a žádala ji, aby svou polovinu nemovitostí darovala jí, to však , jméno FO, odmítla s tím, že se má domluvit se žalovanou. Svědkyně věděla, že se nějaká smlouva připravuje, vše se podle ní urychlilo zhoršujícím se stavem babičky. Dne , datum, babičku viděla, byla za ní odpoledne se svou tehdy dvouletou dcerkou. Babička tehdy svědkyni řekla, že „teď už jí je dobře, protože stihla všechno zařídit, jak si přála“. Babička toho dne na svědkyni nepůsobila tak, že by měla v nejbližších hodinách zemřít (svědkyně uvedla, že v té době byla těhotná a nenapadlo ji vůbec, že by se babička nemusela dožít narození tohoto dítěte; ani když babička později toho odpoledne odjížděla do nemocnice, nenapadlo svědkyni, že ji vidí naposledy).7. Výslechem svědka , jméno FO, soud zjistil, že jmenovaný je synem žalované, synovcem žalobkyně, vnukem , jméno FO, . Babičku (, jméno FO, ) naposledy viděl v noci , datum, , kdy za ní přišel po práci. Její stav svědek popsal tak, že „nečekal, že druhý den zemře“. Rovněž tento svědek vypověděl, že babička měla v úmyslu darovat nemovitosti v , adresa, dlouhodobě, řešila to již dříve, řešila to i tu noc. Ptala se svědka, zda by o ně neměl zájem, což svědek odmítl (neboť neměl pocit, že „by si je nějak zasloužil“). Tu poslední noc si svědek s babičkou vyprávěli. Vyprávěli si, co bylo, co asi bude. Babička „řešila, co bude se , jméno FO, , na tom jí hodně záleželo“, otevřeně se bavili i o smrti.8. Výslechem svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že jmenovaná je dcerou žalobkyně, neteří žalované, vnučkou , jméno FO, . Svědkyně viděla babičku naposledy v pátek , datum, odpoledne, byla s ní po dobu, kdy její teta (žalovaná) byla zařizovat polohovací postel. Svědkyně tehdy byla u babičky, ležela s ní v posteli, povídaly si spolu, objímaly se. Babička se svědkyni jevila jako dříve, pouze „bylo vidět, že vstřebává tu informaci, že se blíží brzký konec“, byla unavená a pospávala. Svědkyně babičce vyprávěla o svém stěhování do nového bytu. Předtím svědkyně babičku viděla v úterý, tehdy spolu hovořily o běžných věcech jako vždy. Rovněž tato svědkyně uvedla, že po smrti dědečka babička řešila otázku domu v , adresa, , ptala se svědkyně, zda „by nechtěla byt na , adresa, “, což svědkyně odmítla, neboť by nechtěla bydlet pod jednou střechou se svou matkou, nemají spolu dobré vztahy. Svědkyně věděla, že to babička dále nabízela „, jméno FO, , , jméno FO, i tetě“, nakonec se tedy podle svědkyně dohodli, že to babička „přepíše“ žalované. Žalobkyni „to přepsat nechtěla“, neboť spolu měly špatné vztahy z doby, kdy spolu v domě na , adresa, ulici bydlely. V úterý , datum, svědkyně babičce řekla, že nemovitosti „určitě nechce“. K dohodě, že obdarovanou bude žalovaná, tak podle svědkyně muselo dojít následně. Svědkyně věděla, že , datum, měla za babičkou jít notářka, svědkyně se měla jít starat o babičku v sobotu večer, aby si odpočinula žalovaná.9. Výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že je manželem žalované, švagrem žalobkyně, se žalovanou by