54 C 225/2022-45 — Městský soud v Brně

1. Žalobce je mimo jiné vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] o celkové výměře 5.588 m2, který byl přílohou [číslo] [anonymizováno] [územní celek] svěřen do správy [anonymizována dvě slova] [obec] – [část obce] a [část obce]. Žalovaná se na základě Smlouvy o nájmu nemovité věci ze dne [datum] stala od [datum] nájemkyní části tohoto pozemku o výměře 510 m2, a to na dobu neurčitou. 2. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovanou nájemní smlouvu, na jejímž základě se žalovaná stala nájemkyní výše označeného pozemku. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Dle článku II. odstavec 2.2 a 2.3 Smlouvy o nájmu nemovité věci je každá ze smluvních stran oprávněna ukončit nájem výpovědí i bez uvedení důvodu. Výpovědní doba činí tři měsíce a začíná běžet od prvého dne měsíce následujícího po doručení písemného vyhotovení výpovědi druhé smluvní straně. Na základě usnesení [anonymizována tři slova] [obec] [část obce] a [část obce] ze dne [datum] vypověděl žalobce nájem části pozemku a písemné vyhotovení výpovědi žalobce zaslal na adresu pobytu žalované [část obce a číslo], [obec], ale i na korespondenční adresu, kterou uvedla ve smlouvě o nájmu nemovité věci, tedy [ulice a číslo], [obec]. Žalovaná ani jednu zásilku nepřevzala a k jejich fiktivnímu doručení tak došlo dne [anonymizováno], resp. [datum], kdy tyto zásilky byly uloženy u držitele poštovní licence a dostaly se tak do sféry dispozice adresáta. Tříměsíční výpovědní doba začala běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi, tj. [datum] a uplynula [datum]. Dopisem ze dne [datum] se žalobce pokusil upozornit žalovanou na skončení nájemního vztahu a vyzval ji k předání předmětné části pozemku do [datum]. Výzva byla zaslána opět na obě adresy žalované, které byly žalobci známy, a které jsou výše uvedeny. Oba dopisy se vrátily zpět odesílateli jako nedoručené z důvodu nevyzvednutí v úložní době. K fiktivnímu doručení tak došlo dne [datum]. 3. Pro účely soudního řízení a případného exekučního vyklizení žalobce část pronajatou žalované nechal v terénu zaměřit a přesně vyznačit v dokumentu„ Zahrádkářská kolonie na parcele [číslo] v k. ú. [část obce]“, vyznačení dělení do katastrální mapy pak vyhotovilo [jméno] [příjmení] v květnu 2022. Na základě tohoto dokumentu je možné část pozemku v terénu identifikovat dle stávajícího oplocení i odstupem od budovy [adresa] v k. ú. [část obce]. 4. V současné době tak žalovaná užívá předmětný pozemek bez právního důvodu. Žalovaná byla vyzvána k vyklizení a předání předmětného pozemku, a to výzvou ze dne [datum]. Žalovaná přes výše uvedené předmětný pozemek nevyklidila a nepředala žalobci. 5. Soud provedl v řízení důkaz těmito listinami: výpisem z katastru nemovitostí založeným na čl. 3, dále přílohou [číslo] ke [anonymizováno] [územní celek] (čl. 5 a násl.), smlouvou o nájmu nemovité věci (čl. 10 – 12), protokolem o předání předmětu nájmu (čl. 12) z [datum], dále oddělovacím geometrickým plánem s vyznačením dělení parcely [číslo] do katastrální mapy, výpovědí z nájmu pozemku ze dne [datum] (viz čl. 16) s fotokopie doručenky, dále výzvou k vyklizení a předání pozemku z [datum] čl. 17 a doručenkami. 6. Žalovaná se k návrhu žalobce na vyklizení předmětného pozemku nevyjádřila. 7. Soud na základě provedených listinných důkazů dospěl k jednoznačnému závěru, podle skutkových tvrzení žalobce, že žalovaná obývá předmětný pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] o celkové výměře 5.588 m2. 8. Ze [anonymizováno] [územní celek] přílohy [číslo] soud zjistil, že tento pozemek byl svěřen do správy [anonymizováno] [obec] – [část obce] a [část obce]. Žalovaná pozemek užívá na základě Smlouvy o nájmu nemovité věci ze dne [datum] a žalobce se na základě usnesení [anonymizována dvě slova] [obec] – [část obce] a [část obce] ze dne [datum] rozhodl vypovědět nájem části pozemku žalované, který byl pronajat žalované. Písemné vyhotovení výpovědi žalované zaslal do dispozice, avšak tato si ji nepřevzala, a tedy k jejímu fiktivnímu doručení došlo [datum], faktickým uložením u držitele poštovní licence. Tříměsíční výpovědní doba začala běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi a uplynula [datum]. Dopisem ze dne [datum] pak žalobce vyzval žalovanou k vyklizení a předání pozemku. Žalovaná pozemek dobrovolně nevyklidila a žalobce nechal vypracovat oddělovací geometrický plán s vyznačením dělení parcely [číslo] do katastrální mapy tak, aby bylo možné přesně určit, jakou část pozemku má žalovaná vyklidit. Soud na základě výše uvedených skutkových zjištění vzal za prokázané, že žalovaná je povinna vyklidit část pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] o výměře 510 m2, a to v hranicích vymezených v dokumentu„ Zahrádkářská kolonie na parcele [číslo] k. ú. [část obce], Vyznačení dělení do katastrální mapy“, který vyhotovil [jméno] [příjmení] v květnu 2022, a vyklizenou ji předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku, neboť nájemní vztah, který byl uzavřen na základně nájemní smlouvy, která byla uzavřena na dobu neurčito, zanikl výpovědí, kterou dal žalobce žalované. V současné době žalovaná užívá předmětný pozemek bez právního důvodu, a to i přes skutečnost, že byla vyzvána, aby předmětný pozemek vyklidila. 9. Podle § 1040 zák. 89/2012 Sb. odst. 1, 2, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci. 10. Podle § 1041 zák. 89/2012 Sb. odst. 1, 2, kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Vydání movité věci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejména jedná-li se o peníze nebo o cenné papíry na doručitele smíšené s jinými věcmi téhož druhu, se lze domáhat, jen lze-li z okolností seznat vlastnické právo osoby, jež právo uplatňuje, a nedostatek dobré víry osoby, na níž je požadováno vydání věci. 11. Podle § 1042 zák. 89/2012 Sb., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 12. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že skutkové okolnosti popsané žalobou zcela korespondují s obsahem listin, které prokazují významné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé. 13. Soud, respektujíce právní úkony žalobce vůči žalované, které byly zcela v souladu se zákonnou úpravou dle výše uvedených zákonných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., rozhodl tak, jak ve výroku uvedeno a zavázal žalovanou povinností vyklidit předmětný pozemek a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku v souladu s výše uvedenými ustanoveními § 1040 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., neboť žalobci brání v realizaci jeho vlastnického práva tím, že předmětný pozemek užívá. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšnému žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované. Tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5.000 Kč, a dále 3 úkony á 100 Kč dle vyhl. 254/2015 Sb. Tyto náklady řízení v celkové výši 5.300 Kč je povinna žalovaná uhradit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku.