54 C 304/2022-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou dne 20. 5. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 12.955,71 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobcem, společností [právnická osoba], [obec a číslo], [anonymizována tři slova] [adresa], PSČ [číslo], IČ: [osobní údaje žalobce], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo] Smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu pro č. účtu [bankovní účet]. Předmětem Smlouvy je zřízení a vedení běžného účtu v Kč pro žalovaného žalobcem. Běžný účet byl veden pod č. [bankovní účet]. Součástí Smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], a Sazebník [právnická osoba] účinný ke dni uzavření Smlouvy. Žalovaný uzavřel se žalobcem Smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu do výše limitu dle Smlouvy o povoleném debetu. Při překročení limitu je celý záporný zůstatek na Účtu považován za nepovolený debet, a to počínaje dnem tohoto překročení. V souladu s čl. 18 VOP byl žalobce oprávněn Smlouvu vypovědět kdykoli, a to i bez udání důvodů. V souladu s čl. 13 VOP v případě vzniku nepovoleného debetu na Účtu z jakéhokoli důvodu je žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobci veškeré dlužné částky vč. příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu žalovaného je žalobce oprávněn zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Dopisem byl žalovaný informován, že i po předchozích písemných upozorněních je na běžném účtu záporný zůstatek – nepovolený debet, který je nutno uhradit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nepovolený debet neuhradil, žalobce využil své oprávnění a ukončil Smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem obsahujícím odstoupení od smlouvy. 2. Předmětem Smlouvy bylo zřízení a vedení běžného účtu v Kč pro žalovaného žalobcem. Běžný účet byl veden pod č. [bankovní účet]. Žalovaný uzavřel s žalobcem Smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu. Při překročení limitu je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet, a to počínaje dnem tohoto překročení. Žalobce byl oprávněn Smlouvu vypovědět kdykoli, a to i bez udání důvodů. V souladu s čl. 13 VOP v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoli důvodu je žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobci veškeré dlužné částky vč. příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu žalovaného je žalobce oprávněn zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. 3. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o skutečnosti, že byl účet ke dni [datum] zrušen v důsledku zániku Smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že účet k tomuto dni vykazoval debetní zůstatek (dluh) ve výši 12.955,71 Kč, byla tato pohledávka převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo [bankovní účet]. Žalobci v důsledku převedení debetu na úvěrový účet vznikla pohledávka, která byla ke dni [datum] (tj. datum vyhotovení posledního historického výpisu ke Smlouvě) vyčíslena celkem na částku ve výši 12.955,71 Kč, přičemž se skládá z jistiny ve výši 12.955,71 Kč a příslušenství pak dále představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z jistiny ode dne [datum] do zaplacení. 4. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 5. Soud podřadil toto řízení pod režim ustanovení § 115 písm. a) o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Žalobce předložil níže uvedené listiny pro prokázání oprávněnosti svého žalobou uplatněného nároku: Smlouva o zřízení a vedení účtu, Smlouva o povoleném debetu, Podmínky k povoleným debetům pro fyzické osoby nepodnikatele, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Sazebník poplatků účinný ke dni uzavření Smlouvy, Výzva k vyrovnání nepovoleného debetu, Odstoupení od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, Periodický výpis k běžnému účtu, Historický výpis, Předžalobní výzva včetně dokladu o odeslání, Standardní evropské informace. 7. Ze smlouvy soud zjistil, že žalobce se žalovaným uzavřel Smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu a následně pak Smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání do výše limitu 100.000 Kč. Dopisem byl žalovaný informován, že i po předchozích písemných upozorněních je na běžném účtu záporný zůstatek – nepovolený debet, který je nutno uhradit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nepovolený debet neuhradil, žalobce využil své oprávnění a ukončil Smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. 8. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o skutečnosti, že byl účet ke dni [datum] zrušen v důsledku zániku Smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že účet k tomuto dni vykazoval debetní zůstatek (dluh) ve výši 12.955,71 Kč, byla tato pohledávka převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo [bankovní účet]. Žalobce za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z jistiny ve výši 12.955,71 Kč. 9. Soud v projednávané věci podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. aplikoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“) a zákon č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“). 10. Podle ust. § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ust. § 502 odst. 1 obchodního zákoníku, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. 12. Podle ust. § 365 obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 14. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku, je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění také úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády. 15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení v rozhodném znění a též vzhledem k obsahu smluvních podmínek žalobce dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, co by dlužník, porušil svoje povinnosti plynoucí mu z uzavřených smluv o úvěru, když řádně v plné výši a včas neplatil sjednané splátky, ačkoliv žalobce svoje smlouvami převzaté povinnosti vůči žalovanému beze zbytku splnil. Složení a výši dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval. 16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 písm. a) odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. 17. O náhradě nákladů řízení tedy soud rozhodl dle výše citovaného ustanovení, tedy tak, že žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně advokátem podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”), a to za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé) po 300 Kč, dále třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. po 100 Kč, částkou 252 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč. V dané věci se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve sk