54 C 44/2023-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 12. 2022 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 339.898,69 Kč s příslušenstvím a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Uvedl, že dne [datum] žalovaný učinil u žalobce objednávku VO [číslo] na dodání a měření regulace do systému bateriového uložiště [jméno] [příjmení] (nabíjecí stanice [obec]), tj. dodávku na software řídícího systému a dispečerského pracoviště, komponentů rozvaděče pro řízení technologie. Cena dodávky byla sjednána na 417.518 Kč bez DPH, splatnost byla sjednána na 90 dnů. Žalobce dílo řádně provedl a dne [datum] vystavil žalovanému fakturu [číslo] na částku 417.518 Kč se splatností dne [datum]. Následně byla mezi účastníky uzavřena dohoda o vzájemném započtení pohledávek, kdy na fakturu [číslo] byla ke dni [datum] započtena částka ve výši 30.522,25 Kč a ke dni [datum] částka 47.097,06 Kč zbylý dluh činil 339.898,68 Kč. Žalovaný tímto splnil část ceny díla, nikdy nevznesl žádnou námitku a dle žalobce proto lze jednoznačně dovodit, že svůj dluh uznal. Žalovaný byl ze strany žalobce opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, na výzvy nereagoval, žalobce se proto domáhá zaplacení dlužné částky podanou žalobou. 2. Ve věci byl dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný dne [datum] odpor, doplněný podáním ze dne [datum]. Uvedl, že s nárokem uplatněným žalobou nesouhlasí a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Současně vznesl námitku promlčení, neboť faktura [číslo] byla splatná dne [datum], žaloba však byla podána až dne [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Z dohod o vzájemném započtení pohledávek nelze dovozovat uznání dluhu, neboť započtení a uznání dluhu jsou dvě odlišná právní jednání. K uznání dluhu navíc nedošlo částečným plněním, ale započtením, žalovaný na dluh nikdy nic neplnil a není tak možné dovozovat konkludentní uznání dluhu dle § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). 3. V reakci na obranu žalovaného a vznesenou námitku promlčení žalobce dále doplnil, že platná dohoda o započtení je uznáním dluhu, kdy je nutné zkoumat okolnosti, respektive vůle žalovaného, vedoucí k tomu, že žalobce v budoucnu očekával plnění zbylé části dluhu. Účastníci měli v minulosti sídlo ve stejné budově, své podnikatelské aktivity mnohdy řešili neformální cestou, běžně činili a uzavírali dohody o započtení, byla to jejich praxe. Dle ustálené judikatury je započtení částečným plněním. Jestliže žalobce částečně plnil bez jakýchkoliv námitek, lze toto jednání považovat za konkludentní uznání dluhu podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. Námitka promlčení žalovaného je tedy nedůvodná, neboť v případě uznání dluhu dlužníkem se právo promlčí za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. 4. Soud provedl dokazování obsahem následujících listin: faktura – daňový doklad [číslo] evidenční č. [anonymizováno] [číslo] objednávka [anonymizováno] [číslo] cenová nabídka [anonymizováno] ze dne [datum] zápis o předání a převzetí díla včetně přílohy [číslo] dohoda o vzájemném započtení pohledávek a závazků Z [číslo] ke dni [datum] dohoda o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni [datum] e-mail ze dne [datum] předžalobní výzva k zaplacení doručenka datové zprávy potvrzení zůstatku, které proběhlo mezi žalobcem a žalovaným k datu [datum], jehož součástí je seznam pohledávek 5. Z faktury – daňového dokladu [číslo] evidenční č. [anonymizováno] [číslo], soud zjistil, že faktura byla vystavena žalobcem jako dodavatelem pro žalovaného jako odběratele, a to dne [datum] na částku 417.518 Kč bez DPH se splatností dne [datum]. 6. Z objednávky VO [číslo] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] učinil u žalobce objednávku s označením [příjmení] [příjmení] do systému [jméno] [příjmení] za cenu 417.518 Kč bez DPH. 7. Z cenové nabídky N2867-1 ze dne [datum] soud zjistil, že byla sjednána cena objednávky ve výši 417.518 Kč bez DPH. Dále byla sjednána splatnost ceny díla 90 dnů. 8. Ze zápisu o předání a převzetí díla včetně přílohy [číslo] soud zjistil, že dne [datum] došlo ze strany žalobce k předání díla a současně k převzetí díla žalovaným. 9. Z dohody o vzájemném započtení pohledávek a závazků Z [číslo] ke dni [datum] soud zjistil, že dohoda byla podepsána žalobcem i žalovaným. Z dohody plyne, že žalobce měl, mimo jiné, pohledávku za žalovaným z faktury evidenční č. [anonymizováno] [číslo], ve výši 417.518 Kč, kdy na tuto pohledávku byla částečně započtena pohledávka žalovaného za žalobcem ve výši 47.097,06 Kč. Výslovné uznání dluhu není v dohodě obsaženo. 10. Z dohody o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni [datum] soud zjistil, že dohoda byla podepsána pouze žalobcem. Z dohody plyne, že žalobce měl pohledávku za žalovaným z faktury [variabilní symbol] ve výši 417.518 Kč, kdy na tuto pohledávku byla částečně započtena pohledávka žalovaného za žalobcem ve výši 30.522,25 Kč. Výslovné uznání dluhu není v dohodě obsaženo. 11. Z emailu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému ze strany žalobce zaslána dohoda o vzájemném započtení. 12. Z předžalobní výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalobce dopisem datovaným dne [datum] vyzval žalovaného k úhradě dluhu z několika faktur, mimo jiné i z faktury [číslo] v částce 339.898,69 Kč. 13. Z doručenky datové zprávy soud zjistil, že předžalobní výzva ze dne [datum] byla žalovanému zaslána dne [datum] v 10:39:41. 14. Z potvrzení zůstatků ke dni [datum] soud zjistil, že žalobce požádal žalovaného o sdělení výše a rozpisu pohledávek a závazků pro účely auditu jeho účetní závěrky. Žalovaný potvrdil, že zůstatek pohledávek/závazků vůči žalobci k datu [datum] činil 6.549.633,69 Kč a [číslo] Eur. Součástí seznamu byla rovněž i pohledávka ve výši 417.518 Kč z faktury [číslo] snížená o zápočet ve výši 77.619,31 Kč. 15. Soud naopak zamítl návrh na provedení důkazu svědeckou výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Důkaz svědeckou výpovědí označených osob byl navržen stranou žalující k prokázání vůle žalovaného, že zcela bez výhrad a jakýchkoliv námitek částečně plnil platnou dohodu o započtení a že tímto plněním došlo z jeho strany k uznání dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. Dodatečně nahrazovat projevenou vůli druhého účastníka již není možné, jak také uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 14. 9. 2016, sp.zn. 26 Cdo 1089/2016:„ Výkladem nelze již učiněný projev vůle doplňovat, měnit či dokonce nahrazovat (srov. rozsudek Nejvyššího Soudu z 18. prosince 2002, sp. zn. 25 Cdo 1116/2001, uveřejněný pod č. C 1627 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu). U právního úkonu učiněného v písemné formě je právně významná jen vůle účastníků vyjádřená v písemném textu; záměry účastníků nevyjádřené v písemném textu nebo odlišné od záměrů v něm zachycených, jsou právně bezvýznamné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 28. února 2002, sp. zn. 33 Odo 311/2001, uveřejněný pod č. C 1075 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu).“ Z uvedeného důvodu (blíže pak odůvodnění tohoto rozhodnutí pod bodem 30) proto soud zamítl návrh žalobce na slyšení jím navrhovaných svědků. 16. Soud rovněž zamítl návrh žalobce na provedení důkazu (blíže neoznačenými) listinami, které by prokazovaly vzájemné obchodní praktiky mezi účastníky týkající se jiných obchodních vztahů, jež by také byly řešeny započtením, neboť těmito měly být zjištěny obchodní zvyklosti účastníků u odlišných obchodních vztahů a závazků, než-li byl obchodní vztah, ze kterého žalobce dovozoval žalobní nárok. I pokud by v jiných obchodních vztazích byly mezi účastníky uzavírány obdobné dohody o vzájemném započtení jako v daném případě, nemohly by tyto automaticky vést k domněnce, že žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal. Soud proto návrh žalobce na provedení tohoto důkazu zamítl jako zjevně nadbytečný. 17. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. 18. Z jednotlivých důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: 19. Mezi účastníky byla na základě objednávky žalovaného ze dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo dodání a měření regulace do systému bateriového uložiště [jméno] [příjmení] (nabíjecí stanice [obec]), tj. dodávka na software řídícího systému a dispečerského pracoviště, komponentů rozvaděče pro řízení technologie. Cena dodávky byla sjednána na 417.518 Kč bez DPH, splatnost byla sjednána na 90 dnů. Žalobce dílo řádně provedl a dne [datum] vystavil žalovanému fakturu [číslo] na částku 417.518 Kč se splatností dne [datum] Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky byly uzavřeny dohody o vzájemném započtení pohledávek, kdy na fakturu [číslo] byla ke dni [datum] započtena částka ve výši 30.522,25 Kč a ke dni [datum