61 C 120/2022-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem podaným dne 31.1.2022 po žalovaných domáhal zaplacení částky 12 714 Kč přestavující platby za užívání bytu [číslo] v domě na [příjmení] [číslo] v [obec]. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který se žalovaným nepodařilo doručit, a byl tedy soudem zrušen. Žalovaní se k návrhu písemně nevyjádřili. 3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o.s.ř. soud k projednání věci nenařizoval jednání. 4. Z dokazování provedeného výpisem z katastru nemovitostí, nájemní smlouvu ze dne 7.9.1998, přehledem předpisů a jejich hrazení, protokolem o vyúčtování služeb a výzvou k úhradě dluhu ze dne 30.11.2020 vzal soud za prokázané následují skutečnosti. 5. Žalobce je vlastníkem bytového domu na [příjmení] ulici 3 v [obec]. Žalovaní byli nájemci tohoto bytu v uvedeném domě a jejich nájemní vztah vznikl na základě nájemní smlouvy na dobu neurčitou, uzavřené dne 1.10.1988 s žalovaným. Pro neplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu zaslal žalobce žalovaným dne 10.9.2014 výpověď z nájmu předmětného bytu, která byla doručena fikcí dne 15.9.2014 O vyklizení rozhodl na návrh žalobce městský soud v [obec] rozsudkem č.j. 37 C 35/2016-16 ze dne 10.8.2016 a k vyklizení došlo teprve na základě výkonu rozhodnutí dne 23.1.2019. Žalobce tedy užívání předmětného bytu od 16.9.2014 považuje za užívání bez právního důvodu. Domáhal se proto zaplacení částky 12 714 Kč, která sestává z ekvivalentu nájemného za prosinec 2018 ve výši 6 181 Kč a částky 4 585 Kč za leden 2019, neboť k vyklizení došlo ke dni 23.1.2019. Dále požadoval zaplacení vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu ve výši 1 914 Kč, odpovídající nedoplatku za rok 2018 a 34 Kč za rok 2019. 6. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je plně důvodný. Žalobce je vlastníkem domu na [příjmení] ulici 3 v [obec]. Žalovaní se stali společnými nájemci bytu [číslo] v tomto domě nájemní smlouvy ze dne 7.9.1998. Protože neplnili povinnost hradit řádně nájemné a zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu byl nájemní vztah ukončen výpovědí ze dne 10.9.2014. Žalovaní byla povinni byt vyklidit, což neučinili a došlo tedy k výkonu této povinnosti uložené rozhodnutím soudu v řízení sp. zn. 73 C 35/2016. Od data skončení nájmu (15.9.2014) se již jednalo o užívání bytu bez právního důvodu a jestliže tedy žalovaní byt užívali a neplnili povinnost byt vyklidit, vyplývající z ust. § 2291 o.z., vzniklo jim bezdůvodné obohacení užíváním cizí věci, které jsou povinni žalobci, jako vlastníkovi bytu dle ust. § 2991 o.z. vydat. Za následující období do vyklizení, bylo částečně plněno a předmětem tohoto řízení byl dluh žalovaných za období prosinec 2018 až leden 2019 vyčíslený výše. K úhradě byli žalovaní vyzváni dopisem ze dne 30.11.2020, ve kterém byla stanovena lhůta k plnění do 18.12.2020. 7. Soud proto zavázal žalované, kteří jako společní nájemci odpovídají žalobci společně a nerozdílně, aby žalobci uhradili částku 12 714 Kč s úroky z prodlení od data následujícího po uplynutí této lhůty v zákonné výši, a to v souladu s ust. § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci přiznal částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a dvé náhrady hotových výloh po 300 Kč za sepis žaloby a výzvu k plnění.