61 C 257/2021-67 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu podanou dne 17.6.2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 80 690,59 Kč se zákonnými úroky z prodlení z titulu smlouvy o úvěru na osobním účtu žalovaného č. [bankovní účet] z 19.3.2007, na základě které právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] spořitelna s.s., poskytl žalovanému úvěr na splacení dluhů z kontokorentního úvěru na osobním účtu s tím, že zbývající prostředky mohl použít dle svého uvážení. Žalovaný se zavázal označenou smlouvou právnímu předchůdci žalobce úvěr splatit ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 1 667 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci počínaje 22.1.2018. Žalovaný svou smluvní povinnost porušil a opakovaně se ocitl v prodlení s úhradou. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26.8.2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce s účinností ke dni 1.9.2020, tato skutečnost byla žalovanému oznámena doporučeným dopisem. Předmětem žaloby je nárok na zaplacení jistiny ve výši 80 690,59 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 24,66 Kč, zákonné úroky z jistina ve výši 8,25 % p.a. od 2.9.2020 do zaplacení, úroky ve výši 25 % p.a. z částky 76 209 Kč do zaplacení a z částky 3 281,20 Kč od 2.9.2020 do zaplacení 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. 4. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav: 5. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne 20.12.2017 smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytl úvěr ve výši 71 864 Kč, který byl vedený na účtu č. [bankovní účet]. Tento úvěr byl poskytnut za účelem splacení dluhů vyplývajících z poskytnutí kontokorentního úvěru na osobním účtu žalovaného č. [bankovní účet] s tím, že zbývající prostředky mohl použít dle svého uvážení. Žalovaný se zavázal označenou smlouvou právnímu předchůdci žalobce úvěr splácet ve stodvaceti měsíčních splátkách po 1 677 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly i všeobecné obchodní podmínky, ve kterých byly sjednány sankce za porušení smlouvy o úvěru. Žalovaný nesplácel řádně a včas, dostával se do prodlení s jednotlivými splátkami, či jejich částí a do 20.3.2020 uhradil celkem částku ve výši 46 303,99 Kč. V souladu se smluvními podmínkami zesplatnil právní předchůdce žalobce úvěr po nezaplacení splátek za březen, duben, květen a červen 2020 ke dni 1.7.2020. 6. V důsledku prodlení vznikly bance náklady v souvislosti upomínáním a to ve výši 1 200 Kč (300 Kč za každých deset dní prodlení). Dle smlouvy byla banka oprávněna připisovat dlužné úroky k jistině vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Ke dni postoupení pohledávky, tj. k 1.9.2020, tedy činila výše dlužné jistiny 79 490,59 Kč (poskytnutá jistina ve výši 71 864 Kč plus připsané neuhrazené úroky z úvěru a současně ponížené o splátky úvěru. Výše jistiny ke dni zesplatnění, tj. k 1.7.2020 činila 76 209,39 Kč. Žalobce požaduje úroky z úvěru ve výši 25 % z aktuální výše jistiny a připisované měsíčně. Za období po zesplatnění se jedná o částku 3 281,20 Kč ke dni postoupení. Úroky z prodlení jsou vyčísleny ode dne poslední úhrady (11.3.2020 do 30.4.2020) a činí 24,66 Kč. 7. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou ze dne 26.8.2020 s účinností e dni 1.9.2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 8. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 1969 a § 1970 o.z. může věřitel za podmínek sjednaných ve smlouvě při prodlení dlužníka od smlouvy odstoupit a může, splni-li svoje povinnosti, požadovat úroky z prodlení v zákonné výši., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.. 10. Po právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, z níž vyplývala právnímu předchůdci žalobce povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky - úvěr, žalovanému pak povinnost ve sjednaných měsíčních splátkách úvěr spolu se smluvními úroky z úvěru splácet. Právní předchůdce žalobce své povinnosti splnil, protože žalovanému sjednaný úvěr poskytl. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, měsíční úvěrové splátky řádně a včas nehradil. a je tedy povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobce žalovanou částku a úroky z prodlení a dohodnuté úroky a smluvní pokutu, které dle uzavřené smlouvy sankcionovaly neplnění podmínek úvěrovaným. Soud proto shledal žalobu důvodnou. Vzhledem k postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobce na žalobce má tuto povinnost nyní k žalobci. Soud proto žalobě v rozsahu požadavku na úhradu dlužné jistiny a úroků z prodlení vyhověl. 11. Soud se v projednávané věci zabýval i otázkou platnosti smlouvy v souvislosti se spotřebitelským charakterem závazku vzhledem k postavení žalovaného a prověřováním úvěruschopnosti. Tuto otázku vyhodnotil ve prospěch žalobce vzhledem k okolnosti, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy již stávajícím klientem banky a úvěr mu byl poskytován za účelem konsolidace jeho předchozího závazku. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány zaplaceným soudním poplatkem 4 035 Kč, odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 4 340 Kč (převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály po 300 Kč k těmto úkonům dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 923,20 Kč.