61 C 44/2022-35 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba o zaplacení 59 237,96 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení úvěru poskytnutého žalobcem žalované na základě úvěrové smlouvy ze dne 7.1.2016. 2. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 7.1.2016 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalované úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 % z úvěrového rámce, tedy 2 000 Kč, a to počínaje dnem 26.2.2016, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroků a poplatků. Účastníci se dohodli, že úvěr bude úročen sazbou 14,6 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy je sazebník poplatků žalobce. Žalobce svůj závazek vyplývající z úvěrové smlouvy splnil a dne 2.2.2016 poskytl žalované úvěrovou částku, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu. 4. Žalovaná v rámci tohoto smluvního vztahu neplnila podmínky smlouvy a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce využil svého práva a v souladu s čl. 32 písm. a) Všeobecných produktových podmínek, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy o úvěru, prohlásil úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Ke dni zesplatnění, ke kterému došlo 1.4.2019 činila dlužná částka 76 182,06 Kč a sestávala z jistiny ve výši 70 640,91 Kč. Kapitalizovaných obchodních úroků ve výši 4 445,57Kč ke dni zesplatnění, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 135,58 Kč ke dni zesplatnění a dlužných poplatků za upomínání ve výši 960 Kč. Žalovaná následně uhradila částku 17 066,26 Kč. Ve zbytku však dosud svoji povinnost nesplnila a dlužný (splatný) úvěr nezaplatila. Nadále tedy dluží žalobci na jistině částku 59 237,96 Kč. Dále žalovaná dluží žalobkyni zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny kapitalizované ke dni převzetí právního zastoupení ve výši 1 928,52 Kč a ve výši 9,75 % ročné do 27.5.2020 do zaplacení. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/1012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 odst. 1 občanský zákoník, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 1970 občanský zákoník, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem (bankou) a žalovanou vznikl uzavřením úvěrové smlouvy závazkový vztah. Žalované byly poskytnuty dohodnuté finanční prostředky, které se zavázala splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky a poplatky. Žalovaná však tuto svoji povinnost porušila, a proto byla pohledávka bankou zesplatněna. Žalovaná se rovněž dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci tak vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná v řízení neuvedla, že by dlužnou částku žalobci uhradila a ani jinak nárok žalobce nerozporovala, soud proto žalobě vyhověl a uložil jí povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci náklady řízení v částce 14 046,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 370 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT”). Soud přiznal náhradu nákladů za dva a půl úkonu právní služby po 3 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a jednoduchá výzva k plnění § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) AT). Dále byla žalobkyni přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby (§ 13 odst. 3 AT) a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 2 026,50 Kč.