63 C 85/2023-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 16.11.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 52.511 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem: -) automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, [registrační značka] a v období od 23.8.2019 do 25.11.2019, od 11.7.2020 do 8.10.2020 a od 1.1.2021 do 31.3.2021 neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. -) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³, [registrační značka] a v období od 1.5.2020 do 8.8.2020 a od 18.12.2020 do 30.4.2021 neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. -) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³, [registrační značka] a v období od 24.7.2020 do 13.11.2020 a od 23.2.2021 do 30.6.2021 neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. -) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³, [registrační značka] a v období od 9.9.2021 do 5.12.2021 neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Byl tedy žalobkyní vyzýván k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období, avšak i poté žalovaný svou zákonnou povinnost nesplnil a proto se žalobkyně obrátila na soud a požaduje nejen zaplacení každé jednotlivé dlužné částky spolu s úrokem z prodlení, ale i poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva vždy ve výši 300 Kč. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 19.2.2020, 9.12.2020 a 20.12.2021 a upomínky ze dne 11.6.2020, 18.3.2021 a 30.3.2022 adresovaných žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzýván a i upomínán o zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 8.170 Kč za období od 23.8.2019 do 25.11.2019, ve výši 7.740 Kč za období od 11.7.2020 do 8.10.2020 a ve výši 7.740 Kč za období od 1.1.2021 do 31.3.2021 a to v souvislosti s vlastnictvím vozidla reg.zn.: [anonymizováno], jehož je žalovaná vlastníkem a provozovatelem, jak bylo zjištěno z karty vozidla. 4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 1.10.2020 a 9.12.2021 a upomínky ze dne 7.1.2021 a 16.3.2022 adresovaných žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzývá a i upomínán o zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 4.700 Kč za období od 1.5.2020 do 8.8.2020 a ve výši 6.298 Kč za období od 18.12.2020 do 30.4.2021, to v souvislosti s vlastnictvím vozidla reg.zn.: [anonymizováno], jehož je žalovaný vlastníkem a provozovatelem, jak bylo zjištěno z karty vozidla. 5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 31.12.2020 a 27.1.2022 a upomínky ze dne 8.4.2021 a 4.5.2022 adresovaných žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzýván a i upomínán o zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 5.311 Kč za období od 24.7.2020 do 13.11.2020 a ve výši 6.016 Kč za období od 23.2.2021 do 30.6.2021 a to v souvislosti s vlastnictvím vozidla reg.zn.: [anonymizováno], jehož je žalovaný vlastníkem a provozovatelem, jak bylo zjištěno z karty vozidla. 6. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by byl dostál své povinnosti dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění zákona č. 293/2017 Sb. a zaplatil žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou byla shora uvedená vozidla provozována bez sjednaného povinného pojištění, a uhradil náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši stanovené dle § 4 odst. 2, 3 a 4 shora citovaného zákona, § 2 odst. 1 písm. g) a o), § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů tedy: -) ve výši 8.470 Kč (8.170 Kč základ příspěvku a 300 Kč náklady na uplatnění) za dobu od 23.8.2019 do 25.11.2019, ve výši 8.040 Kč (7.740 Kč základ příspěvku a 300 Kč náklady na uplatnění) za dobu od 11.7.2020 do 8.10.2020 a ve výši 8.040 Kč (7.740 Kč základ příspěvku a 300 Kč náklady na uplatnění) za dobu od 1.1.2021 do 31.3.2021 u vozidla [registrační značka], -) ve výši 5.000 Kč (4.700 Kč základ příspěvku a 300 Kč náklady na uplatnění) za dobu od 1.5.2020 do 8.8.2020 a ve výši 6.598 Kč (6.298 Kč základ příspěvku a 300 Kč náklady na uplatnění) za dobu od 18.12.2020 do 30.4.2021 u vozidla [registrační značka], -) ve výši 5.611 Kč (5.311 Kč základ příspěvku a 300 Kč náklady na uplatnění) za dobu od 24.7.2020 do 13.11.2020 a ve výši 6.316 Kč (6.016 Kč základ příspěvku a 300 Kč náklady na uplatnění) za dobu od 23.2.2021 do 30.6.2021 u vozidla [registrační značka], ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Byl proto zavázán k zaplacení nejen dlužné částky v souhrnné výši 46.575 Kč ( (8.170 + (2 x 8.040) + 4.700 + 6.298 + 5.311 + 6.016 = 46.575), ale i úroků z prodlení z každé částky dlužného příspěvku, neboť se ocitl se s placením peněžitého závazku v prodlení a žalobkyně je podle ustanovení § 1970 o.z., oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., kdy podle ustanovení § 2 uvedeného vládního nařízení, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobkyní požadované úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí. 7. Žaloba byla zamítnuta v části, kterou žalobkyně požadovala zaplacení částky 4.436 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení z částky 4.136 Kč od 17.4.2022 do zaplacení, neboť žalobkyně soudu nedoložila výzvu, kterou by byla žalovaného vyzývána k zaplacení příspěvku v souvislosti s nesjednaným pojištěním osobního automobilu [registrační značka]. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, protože byla ve věci neúspěšná toliko v nepatrné části. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.101 Kč, úhradě 2 úkonů právní pomoci advokáta po 3.220 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby), úhradě 1 úkonu právní pomoci advokáta ve výši 1.610 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 2 písmeno h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (výzvu k plnění) a v úhradě 3 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 8.950 Kč ( (2 x 3.220) + 1.610 + (3 x 300) = 8.950) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 1.879,50 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 10.829,50 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 12 930,50 Kč (2.101 + 10.829 = 12.930) a tyto je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.