94 C 19/2021-224 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou soudu doručenou soudu dne 18.12.2020 domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a zákonnými úroky s prodlení, a to z titulu, že žalovaný dne 22. 3. 2010 uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, současně byla žalovanému poskytnuta kreditní karta VISA Classic. Úvěrový rámec byl [právnická osoba] [IČO], následně po přezkoumání poměrů žalovaného opakovaně navýšen, a to až na částku 51 000 Kč [právnická osoba] [IČO] postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 2. Následně vzala žalobkyně podáním ze dne 21.6.2021 žalobu co do kapitalizovaných úroků ve výši 7 000 Kč a 5 000 Kč zpět. Žalobkyně však přes výzvu soudu u jednání neuvedla, za jaké období (od kdy do kdy) tyto úroky kapitalizovala. Obdobně neurčitá byla i samotná žaloba, neboť v jejím petitu nebylo uvedeno, za jaké období (od kdy do kdy) žalobkyně kapitalizovala jak úroky tak i úroky z prodlení. Částečná zpětvzetí žaloby tak nebylo ani jak porovnat s žalobou a zjistit, jakým způsobem žalobkyně dospěla k výpočtu konkrétních, kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení. Částečná zpětvzetí žalobkyně jsou tak nesrozumitelná a soud k nim proto nepřihlížel (§ 43 odst. 2 o.s.ř.), o částečném zastavení řízení tak soud nerozhodoval. 3. Ve vztahu k úrokům z prodlení žalobkyně v bodě IV. podání ze dne 3.7.2023 a u jednání dne 14.9.2023 doplnila, že žalované kapitalizovala za období od 27.2.2019 až 10.3.2019, a to na částku 85,41 Kč žalobkyně přes výzvu soudu nedoplnila, z jakého důvodu je tedy žalována vyšší částka 4 879,92 Kč. 4. Ve vztahu k úrokům však žalobkyně přes výzvu soudu u jednání dne 14.9.2023 obdobné okolnosti nedoplnila. Není tak zřejmé, za jaké období žalobkyně úroky kapitalizovala, zda tak neučinila chybně obdobně jako u úroků z prodlení. Žaloba je tak v části kapitalizovaných úroků nesrozumitelná a soud ji proto v této části výrokem I. odmítl (§ 43 o.s.ř.). 5. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne uznal dlužnou jistinu ve výši 34 033,79 Kč, příslušenství žalovaný neuznal. Žalovaný požádal o plnění ve splátkách po 1 000 Kč resp. u jednání dne 5.12.2023 po 2 000 Kč. Přes částečné uznání žalované částky žalovaným, soud nerozhodl částečným rozsudkem pro uznání, neboť žalobkyně jeho vydání přes dotaz soudu u jednání dne 29.6.2021 nenavrhla (§ 153a o.s.ř.). 6. Žalovaný uvedl, že byl v roce 2020 v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Neví, proč to celé vlastně vzniklo, protože souhlasil s žalobkyní původně požadovaným dluhem kolem 50 000 Kč, který na základě telefonické dohody s žalobkyní pravidelně splácel měsíčními splátkami ve výši 1 000 Kč. Když měl to bylo skoro zaplaceno, začala být ale požadována splátka 2 000 Kč, přestože žalovaný vysvětloval, že on i matka měly covid a žalovaný měl příjmy pouze z nemocenské. Bylo mu tehdy vyhrožováno, že ho zničí soudem. Žalovaný nadále platil částku 1 000 Kč až do té doby, než proběhl soud. Žalovaný dále už neplatil, protože nevěděl, jak to dopadne. <b>7. Soud zjistil tyto skutečnosti:</b> 8. Ze smlouvy o úvěru ze dne 22.3.2010 (č.l. 29) vyplývá, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 22.3.2010 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]. Na základě shora uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Žalovanému byla poskytnuta kreditní karta VISA Classic, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše uvedeného úvěrového rámce. Žalovaný měl povinnost nepřekročit sjednaný úvěrový rámec. 9. Z bodu 3.2. Souboru obchodních podmínek [právnická osoba] (č.l. 180) vyplývá, že společností [právnická osoba] byla s ohledem na platební disciplínu žalovaného oprávněna změnit, tedy i zvýšit výši úvěrového rámce oproti stavu uvedenému ve smlouvě. 10. Součástí smlouvy o úvěru byl také Soubor obchodních podmínek [právnická osoba] (č.l. 180) a Sazebník ze dne 1.7.2010 (č.l. 160). 11. Mezi účastníky nebylo sporné, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla uzavřena také pojistná smlouva. V samotné smlouvě o úvěru není v kolonce Pojištění schopnosti splácet slovo„ Ne“ jako u ostatních druhů pojištění. Ze Sazebníku ze dne 1.7.2010 (č.l. 160) vyplývá, Pojištění zneužití karty - Pojistný program Jistota činilo měsíčně částku 15 Kč, tvrzenou také žalobkyní. Tuto částku žalobkyně také žalovanému měsíčně strhávala z účtu s označením„ Pojištění zneužití karty, Jistota“. 12. Ze smlouvy o úvěru dále vyplývá, že žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet pravidelně spolu s úroky (úrok byl sjednán ve výši 23,88 % ročně), poplatky a pojištěním pravidelnými měsíčnímu splátkami určené vždy ve výpisu ke kreditní kartě (součástí splátky byla vždy minimální splátka počítaná z 5% ze sjednané částky vyčerpané předcházející měsíc + z vyúčtovaných poplatků + částek po splatnosti a z částek přečerpaných). Měsíční splátky tak nebyly vyčísleny v konkrétní výši. 13. Z výpisu ze dne 18.10.2011 vyplývá, že společnost [právnická osoba] ([IČO]) navýšila žalovanému úvěrový rámec na na částku 15 000 Kč, výpisem ze dne 18.05.2012 pak na částku 22 000 Kč, výpisem ze dne 18.11.2012 pak na částku 33 000 Kč, výpisem ze dne 18.07.2014 pak na částku 51 000 Kč. 14. Ke dni 19.12.2016 žalovaný vyčerpal celkem částku 159 555,86 Kč, a to formou plateb kartou a výběrů hotovosti (výpisy ke kreditní kartě na č.l. 30-71, platební historie v ISAS - označena na č.l. 124). Jednotlivé, konkrétní položky žalobkyně rozepsala tabulce na č.l. 125 spisu. 15. Na splátkách žalovaný k tomuto dni zaplatil částku 189 650,99 Kč, kdy toto plnění žalobkyně započetla co do částky 124 834,67 Kč na jistinu, co do částky 49 573,72 Kč na úroky, co do částky 10 627,40 Kč na poplatky a pojistné, co do částky 4 615,20 Kč na úroky z prodlení. Jednotlivé, konkrétní položky žalobkyně rozepsala tabulce na č.l. 128 spisu. Na jistině tak žalovaný zaplatil částku 124 834,67 Kč, na příslušenství pak částku 64 816,32 Kč příslušenství, pohledávky tak činilo zhruba 40% jistiny. Částku 64 816,32 Kč tak žalovaný také žalobkyni na jistině nadále dlužil. 16. Mezi účastníky nebylo sporné a z výpisu ke kreditní kartě (č.l. 30-71) a platební historie (ISAS - označena na č.l. 124) a z výpovědi ze dne 19.12.2016 (č.l. 72) vyplývá, že žalovaný byl v prodlení se splátkami a společnost [právnická osoba], [IČO] v důsledku tohoto prodlení dne 19.12.2016 ukončila smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky 55 818,59 Kč. 17. Dne 12.3.2019 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ve výši 34 119,20 Kč na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh). Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dne 2.4.2019 (oznámení ze dne 22.3.2019 na č.l. 73 včetně podacího lístku na č.l. 76). 18. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 10.6.2019 k zaplacení dlužné částky 52 197,60 Kč (výzva na č.l. 74 včetně podacího lístku). 19. Mezi účastníky nebylo sporné, že před podáním žaloby žalovaný uhradil částku 21 000 Kč. 20. Zhruba po roce a půl, dne 18.12.2020, byla podána žaloba na zaplacení částky 34 033,79 Kč s příslušenstvím. 21. Mezi účastníky nebylo sporné, že v průběhu soudního řízení pak žalovaný žalobkyni zaplatil částku 7 000 Kč a 5 000 Kč, tj. částku 12 000 Kč Celkem tak mezi účastníky nebyly sporné úhrady před podáním žaloby ve výši 33 000 Kč. 22. Z emailu ze dne 20.1.2021 (č.l. 12) vyplývá, že žalovaný nechtěl, aby měsíční splátky 1 000 Kč byly navýšeny na 2 000 Kč, jak nově požadovala žalobkyně. Z toho, že žalobkyně se nebránila tím, že by taková dohoda nebyla uzavřena, naopak splátky po 1 000 Kč přijímala a následně je chtěla právě z částky 1 000 Kč navýšit, má soud za prokázané, že účastníci se ústně nejprve dohodli na splátkách po 1 000 Kč, které chtěla žalobkyně následně jednostranně navýšit na 2 000 Kč. 23. Z emailu žalobkyně ze dne 9.10.2023 (transakční historie i výpisy z platební karty byly k datu sesplatnění dluhu již ukončeny) vyplývá, že žalobkyně eviduje poslední platbu žalovaného k 10.1.2022 ve výši 1 000 Kč. Mezi účastníky také nebylo sporné, že žalovaný v důsledku soudního řízení už další splátky, ani původní ani požadované navýšené, neposkytoval. Soud tak má z toho emailu za prokázané, že žalovaný poskytoval žalobkyni splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně až do ledna 2022, tj. do vyhlášení zamítavého prvostupňového rozsudku. Z emailu má však soud za zásadní, že žalobkyně zde uvádí, že po datu postoupení, ke kterému došlo 12.3.2019, mělo být na specifikovanou pohledávku uhrazena částka 34 000 Kč. Z toho, že k datu postoupení měl žalovaný žalobkyni dlužit částku 34 119,20 Kč a žalobkyně také žaluje pouze částku 34 033,79 Kč a žalovaný od té doby měl žalobkyni zaplatil částku 34 000 Kč, má soud za prokázané, že žalovaný nyní dluží žalobkyni na jistině jen rozdíl částek 34 119,20 Kč resp