104 C 63/2024-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 11.1.2024 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 10 844,08 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žalobce v návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., (dříve , právnická osoba, Bank a.s.) s žalovaným dne 18.6.2015 uzavřela smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které společnost , právnická osoba, . žalovanému poskytla úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 3 458,52 Kč s roční úrokovou sazbou 21,40%. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, společnost , právnická osoba, . proto úvěr ke dni 15.3.2023 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2023 byla následně pohledávka žalovaného postoupena ze společnost , právnická osoba, . na společnost I-Xon a.s., která tuto pohledávku dále postoupila na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 13.10.2023. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno a dopisem ze dne 9.10.2023 mu byla zasílána také předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby činí celková dlužná částka 10 844,08 Kč, tj. jistina ve výši 9 044,08 Kč a poplatky ve výši 1 800 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř. ) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Z úvěrové smlouvy ze dne 18.6.2015, platební historie a tabulky přehledu jednotlivých úhrad bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 458,52 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, kdy celkem uhradil částku 262 294,56 Kč.5. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že předchůdce žalobce při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházel ze sdělení žalovaného, který uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 28 794 Kč, je svobodný, bydlí v nájmu, dosavadní interní splátky činí 2 129,14 Kč a externí splátky činí 200 Kč. Předchůdce žalobce měl dále provést kontrolu žalovaného v insolvenčním rejstříku, v bankovním a nebankovním registru a dále měla být ověřena platnost průkazu totožnosti. Pokud jde o výdaje, u těch vycházel předchůdce žalobce z informací poskytnutých žalovaným, a dále z částky životního minima. Banka vycházela také z matematického výpočtu úvěruschopnosti, kdy z celkového příjmu odečetla interní a externí splátky a dále životní minimum, kdy jí vyšla částka 19 992,88 Kč jako výše maximální měsíční splátky.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2023 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.9.2023, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2023 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9.10.2023 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku žalovaného na společnost I-Xon a.s., která dále postoupila pohledávku žalovaného na žalobce.7. Dopisem ze dne 9.10.2023 pak byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Dle § 573 o.z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.14. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.15. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.16. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce v rámci řízení uvedl, že při hodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházel jeho předchůdce z informací poskytnutých žalovaným, který uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu a jeho čistý měsíční příjem činí 28 794 Kč, pokud jde o výdaje vycházel předchůdce žalobce z částky životního minima, kdy provedl výpočet příjmu od tvrzených výdajů a dospěl k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Z provedeného dokazování a předložených listin dospěl soud k závěru, že předchůdce žalobce sice bonitu žalovaného zkoumal, avšak takovým způsobem, že došlo ke zkreslení majetkové situace žalovaného, kdy žalobce neměl řádně podloženou schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný dle předložené tabulky uvedl pouze svůj příjem, příjem celé domácnosti a výši externích a interních splátek, které nebyly nijak doloženy. Pokud jde o výdaje, předchůdce žalobce si u žalovaného stanovil výdaj pouze životního minima 6 471,98 Kč, kdy tato částka měla pokrýt náklady na nájem, zálohy na služby, jídlo, dopravu a případné další náklady. Předchůdce žalobce tedy nijak blíže nezkoumal výdaje žalovaného, kdy je iluzorní se domnívat, že částka 6 471,98 Kč, která je uvedena ve výpočtu, má pokrýt veškeré výdaje žalovaného Z předložených listin ani nevyplývá, že by předchůdce žalobce ověřoval příjem žalovaného, například doloženou pracovní smlouvou, potvrzením o příjmu či jiným dokladem, ze kterého je zřejmé, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem. Jakmile by předchůdce žalobce měl tyto podklady, pak je lze porovnat a lze si udělat kompletní obraz o případné platební schopnosti žalovaného. Pokud se však předchůdce žalobce spokojil s tvrzením, že žalovaný má příjem 28 794 Kč (který nijak nedoložil) a výdaje, které nemohou reálně odpovídat skutečnosti, nesplnil svou povinnost, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet. Předchůdce žalobce si pak nepočínal jako řádný hospodář, kdy se spokojil pouze s informacemi poskytnutými žalovaným. Je povinností věřitele získané informace shromáždit, vyhodnotit jejich dostatečnost a rozhodnout, zda a které informace je nezbytné dále ověřovat, příp. jejich znalost prohlubovat. Analýza pouze některé ze stran rozpočtu