116 C 154/2023-39 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 1. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 17 325,76 Kč s příslušenstvím. Tato částka byla tvořena dlužnou jistotou ve výši 12 737,90 Kč a dlužnými poplatky ve výši 4 587,86 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky řízení byla uzavřena Smlouva k službě [anonymizováno] účet, na základě které byl žalované zřízen [anonymizováno] nákupní účet, jež žalované umožnil nakupovat po celý měsíc až do výše sjednaného limitu 10 000 Kč. První den následujícího měsíce pak bylo žalované zasláno vyúčtování. pro případ prodlení byl sjednán poplatek z prodlení, jehož výše se odvíjela od délky trvání prodlení. Žalovaná využila služeb žalobce ve výši 12 737,90 Kč, avšak na vyúčtování uhradila pouze částku ve výši 54,46 Kč, která byla započítána na dlužné poplatky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 28. 4. 2021 uzavřeli účastníci prostřednictvím komunikace na dálku Smlouvu k službě [anonymizováno] účet (dále jen„ smlouva“). Její nedílnou součástí byly všeobecné podmínky pro zákazníky a ceník. Na základě smlouvy se žalobce zavázal zřídit žalované [příjmení] účet, prostřednictvím něhož byla žalovaná oprávněna realizovat platby za zboží nebo služby až do výše poskytnutého limitu ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit platby provedené prostřednictvím [anonymizováno] účtu dle vyúčtování, které bylo splatné k 15. dni v měsíci. V případě prodlení byla žalovaná povinna zaplatit poplatek z prodlení, jehož výše byla dána délkou trvání prodlení. Smluvní strany si dále sjednaly možnost odložení splatnosti, a to za poplatek, jehož přesná výše a způsob výpočtu je uvedena v ceníku. Dle vyúčtování za měsíce prosinec 2020 až srpen 2021 žalovaná prostřednictvím [anonymizováno] účtu vyčerpala nákupy na [webová adresa] částku v celkové výši 12 737,90 Kč. Na poplatcích z prodlení byla postupně v období čerpání od 21. 12. 2020 do 22. 8. 2021 žalované naúčtována částka 4 642,32 Kč, na kterou byla započtena částečná úhrada ve výši 54,46 Kč. Dlužné poplatky tak činí částku 4 587,86 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 21. 12. 2022, která byla dle předloženého potvrzení podání odeslána téhož dne. Žalobce tak požaduje zaplacení zbývající jistiny ve výši 12 737,90 Kč s úrokem z prodlení od 16. 9. 2021 do zaplacení dle splatnosti posledního vyúčtování za měsíc srpen 2021. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením nepojmenované smlouvy k službě [anonymizováno] účet dle § 1746 odst. 2 zákona občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu byl žalobce povinen zřídit žalované k realizaci plateb za zboží a služby [anonymizováno] účet a hradit za ni platby dle jejích objednávek a žalované vznikla povinnost realizované platby dle vyúčtování uhradit. Žalobce svoji smluvní povinnost splnil, když v období od prosince 2020 do srpna 2021 uhradil za žalovanou obchodníkovi dle vyúčtování částku v celkové výši 12 737,90 Kč. Žalovaná však svoji povinnost z uzavřené smlouvy vyplývající porušila, když vyúčtování za realizované platby řádně a včas neuhradila. Protože si žalobce a žalovaná pro případ porušení smluvní povinnosti spočívající v prodlení žalované sjednaly smluvní pokutu ve smyslu § 2048 občanského zákoníku je i nárok žalobce na zaplacení poplatku z prodlení (smluvní pokuty) důvodný. Žalovaná v řízení neuvedla, že by dlužnou částku žalobci uhradila a ani jinak nárok žalobce nerozporovala, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 17 325,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 737,90 Kč od 16. 9. 2021 do zaplacení. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, a proto žalobci vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je„ AT“) Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč částku 300 Kč (§14b odst. 1 bod 2 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 1 200 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. částku ve výši 252 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 800 Kč. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.