119 C 180/2023-52 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 20.677,99Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 23.11.2020 uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvoří předpis splátek. Předmětem smlouvy byl úvěr ve výši 20.000 Kč, který žalovaná čerpala v hotovosti v místě svého bydliště, což potvrdila vlastnoručním podpisem. Žalovaná se vedle poskytnutého úvěru zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit úhradu příslušenství úvěru za dobu trvání úvěru ve výši 17.184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem se zavázala zaplatit částku ve výši 37.184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2.656 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na den 23.1.2022. Žalobce uvedl, že před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobce posoudil způsobilost žalované úvěr splácet. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Uhradila pouze částku 4.700 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 32.484 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 17.658,40 Kč a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 14.827,60 Kč. Právní předchůdce žalobce svůj nárok zesplatnil ke dni 23.1.2022. Dne 4.4.2022 právní předchůdce žalobce uzavřel s žalobcem rámcovou smlouvu o postupování pohledávek. Dne 28.7.2022 byla dílčí smlouvou o postoupení pohledávek pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Celková hodnota pohledávky činila 47.824,07 Kč. Přes předžalobní výzvu ze dne 21.11.2022 žalovaná dosud žalobci ničeho nezaplatila. Podanou žalobou se žalobce domáhá nesplacené jistiny, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku, nesplacených poplatků za poskytnutí úvěru, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru, nesplaceného inkasního poplatku a smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné částky. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové oddíl C vložka [číslo] soud zjistil, že žalobce je společnost s ručením omezeným, mezi jejíž předmět podnikání patří mimo jiné zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnost účetních poradců, vedení účetnictví. Ze smlouvy o úvěru [číslo] se podává, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] dne 23.11.2020 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 1.925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9.800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.859 Kč a inkasní poplatek ve výši 3.600 Kč, celkovou dlužnou částku ve výši 37.184 Kč částka úroku splatná za den 04,58 Kč a doba spotřebitelského úvěru byla sjednána ve výši 14 měsíců. Žalovaná se zavázala úvěru uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2.656 Kč. Ve smlouvě je rovněž uvedeno, že úvěr je poskytován jako hotovostní, žalovaná jej tedy čerpala v hotovosti. Přílohu č. 1 tvoří předpis splátek. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 23.11.2020 se podává, že žalovaná byla informována o základních parametrech úvěru. S žádosti o úvěr ze dne 23.11.2020 se podává, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 20.000 Kč na 11 měsíců se 14 měsíčními splátkami ve výši 2.656 Kč. Uvedla, že je na mateřské dovolené, doložení příjmů provedla rozhodnutím, rodičovský příspěvek pobírala 10.500 Kč, celkové měsíční příjmy činily 10.500 Kč, použitelný měsíční příjem 3.180 Kč. Hradila bydlení, energie ve výši 1.000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 6.320 Kč, celkové měsíční výdaje 7.320 Kč. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky se podává, že žalované byl dne 8.9.2022 zaslán obyčejný dopis. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek se podává, že právní předchůdce žalobce a žalobce tuto uzavřeli dne 4.4.2022 včetně dodatku č. 1 ze dne 3.6.2022. Dle dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, která byla nepodepsána a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.7.2022 se podává, že touto smlouvou právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Dle potvrzení o provedení transakce se podává, že žalobce právnímu předchůdci žalobce uhradil poplatek za postoupení. Ze sdělení o postoupení pohledávky ze dne 21.8.2022 se podává, že žalobce informoval žalovanou o postoupení pohledávky. Z předání do advokátní kanceláře ze dne 8.9.2022 se podává, že zástupce žalobce informoval žalovanou o převzetí pohledávky k vymáhání. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4.8.2022 se podává, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky. Z poštovního podacího archu ze dne 8.8.2022 se podává, že oznámení bylo žalované odesláno. Z předžalobní výzvy ze dne 21.11.2022 se podává, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. Z poštovního podacího archu ze dne 23.11.2022 se podává, že výzva byla žalované odeslána. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že dne 23.11.2020 uzavřel právní předchůdce žalobce a žalovaná smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen smlouva) ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti částku 20.000 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením Smluv posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018. Z předložených listinných důkazů však nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce reálně nějak, natož pak s odbornou péčí, schopnost žalované úvěr splácet posoudil, kdy tvrzení žalobce obsažená v návrhu na zahájení řízení o vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované a o jejich ověřování nejsou žádným způsobem doložena. Z žádosti se podává, že příjmy a především výdaje žalované byly zjišťovány velmi povrchně a nebyly založeny dostatečnými podklady. Za této situace tak nelze dospět k jinému závěru, než že právní předchůdce žalobce jakožto poskytovatel úvěru své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí nedostál a pokud této povinnosti nedostál, jsou Smlouvy s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatné, neboť jde o smlouvy, které svým účelem odporují zákonu (k tomu srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu ČR zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 či opět nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019). Absolutní neplatnost právního jednání působí přímo ze zákona, a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat následky předvídané smluvními stranami. Právním předchůdci žalobce tak právo na zaplacení požadovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru, inkasního poplatku a smluvní pokuty nevzniklo a nelze je tedy žalobci přiznat. Pokud však žalovaná na základě této neplatné smlouvy její předmět převzala a čerpala, tj. ve svůj prospěch peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, je povinna takto čerpané peněžní prostředky vrátit žalobci jakožto bezdůvodné obohacení (ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku). Pokud bylo v tomto směru prokázáno, že žalovaná právnímu předchůdci žalobci uhradila částku 4.700 Kč, je žalobou uplatněný nárok důvodný co do rozdílu mezi částkou čerpanou (20.000 Kč) a částkou vrácenou (4.700 Kč). Ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru v účinném znění však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnosti spotřebitele vrátit poskytnutou dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. § 87 zákona o spotřebitelské