16 C 189/2024-45 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 79.821,59 Kč s příslušenstvím představující nezaplacený poskytnutý úvěr ve výši 100.000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 21.7.2020 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce - společností , Anonymizováno, .2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl její zamítnutí, neboť uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru považuje za neplatnou s ohledem na porušení povinnosti spojených s uzavřením spotřebitelského úvěru s důrazem na otázku řádného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele. Ačkoliv na poskytnutý úvěr zaplatil žalovaný žalobci (právnímu předchůdci minimální částku 61.458 Kč, tak tento zpochybňuje výši poskytnuté částky). Ze všech uvedených důvodů pak navrhl zamítnutí podané žaloby.3. V reakci na písemné podání žalovaného žalobce omezuje žalobu, kdy požaduje částku 38.542 Kč s příslušenstvím, což představuje rozdíl mezi částkou poskytnutou - částkou 100.000 Kč a částkou zaplacenou - částkou 61.458 Kč.4. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 23.7.2024, pod č.j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dne 20.8.2024 bylo řízení v částce 12.322,83 Kč včetně příslušenství, částky 4.111,93 Kč, částky 434 Kč a částky 28.956,76 Kč zastaveno z důvodu pro zpětvzetí žaloby žalobcem.5. Předmětem sporu tak zůstala částka 38.542 Kč včetně zákonného úroku z prodlení.6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 22.7.2020 bylo soudem zjištěno, že žádost o poskytnutí klasického úvěru - , Anonymizováno, půjčky byla schválena a 100.000 Kč bylo převedeno na účet č. , č. účtu, . Podáním ze dne 28.8.2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 72.152,68 Kč, a to do 14.9.2023. Výzvou před podáním žaloby ze dne 11.1.2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 71.986,24 Kč s úrokem z prodlení, a to nejpozději do 19.1.2024. Podáním ze dne 28.8.2023 je žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na současného žalobce. Z transakční historie je soudem zjištěno, že dne 21.7.2020 byla zaúčtována transakce ve výši 100.000 Kč. Dne 16.8.2023 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, jako postupitelem a , právnická osoba, jako postupníkem, kdy předmětem smlouvy byla i pohledávka za žalovaným.7. Provedené důkazy byly soudem hodnoceny, a to jak jednotlivě, tak ve své vzájemné souvislosti z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má se za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci samé vycházel.8. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatel nebo s ním jinak jedná.9. Podle ust. § 421 odst. 1 o.z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku stanoví jiný zákon.10. Podle ust. § 1721 o.z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění, jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.11. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle ust. § 1970 o.z. poddlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.13. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle ust. § 9 odst. 1 o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnout do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.18. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná, a to ani částečně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s ust. § 1879 a následující o.z. na žalobce, čímž je dána jeho aktivní věcná legitimace v tomto sporu. K otázce platnosti předmětné úvěrové smlouvy soud uvádí následující. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěr. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr. V opačném případě je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud přihlíží k neplatnosti právního ujednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, a to i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobce na svoji zákonnou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného rezignoval, když nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2019, pod sp.zn. 22 Cdo 2178/2018). V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce vůbec, natož řádně posuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet, čímž zcela rezignoval na své zákonné povinnosti, kdy toliko pravděpodobně spoléhal na údaj výlučně získán od žalovaného vážící se pravděpodobně k jeho tvrzeným příjmům, které nebyly v průběhu tohoto řízení tvrzeny, natož řádně ověřeny. Jinak řečeno v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce vůbec schopnost žalovaného úvěr splácet zkoumal, když na uvedeném závěru by ničeho neměnilo ani případné zjištění, že žalovaný svým podpisem, případně akceptací obsahu smlouvy, by tento ztvrdil,