17 C 26/2024-16 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4.11.2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 26.061,05 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených splátek úvěru, dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení 24.2.2020, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí formou měsíčních splátek ve výši 1.730 Kč společně s kapitalizovanými úroky a poplatky. žalovaný se doslal do prodlení s úhradou splátky splatné dne 15.4.2023. Žalovaný nereagoval na zaslané upomínky ze dne 20.4.2023 a ze dne 5.5.2023, a proto žalobce úvěr ke dni 21.9.2023 zesplatnil, kdy dlužná jistina činila částku ve výši 26.061,05 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr ohledně skutkového stavu. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , předsmluvních informací vč. formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru a smlouvy o doplňkových službách Podpora a tabulky umoření a potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 24.2.2020 soud zjistil, že žalobce měl žalovanému poskytnout úvěru ve výši 40.000 Kč, a to tak že částka ve výši 32.000 kč bude vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, a částka ve výši 8.000 Kč bude započtena na náklady žalobce. Žalovaný se zavázal úvěr ve výši 40.000 Kč splatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.730 Kč, od 15.3.2020 do 15.2.2026. Úrok činil 23% ročně. Žalovaný se celkem zavázal zaplatit částku ve výši 74.083 Kč.5. V rámci posouzení úvěruschopnosti - příloha 5 bylo zjištěno, že žalovaný má příjmy ze závislé činnosti v hlavním pracovním poměru ze zahraniční ve výši 80.402 Kč (nedoložena) a náklady činí 6.800 Kč (nedoloženo). Měsíční zůstatek měl činil 68.191 Kč. Žalovaný byl svobodný. Nebyl nalezen záznam v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku.6. Z detailu pohybu ze dne 25.2.2020 bylo zjištěné, že žalovanému byla dne 24.2.2020 zaslána na účet č. , č. účtu, částka ve výši 32.000 Kč s poznámkou , Anonymizováno, , a z tohoto účtu téhož dne byla na účet žalobce připsána částka 10 Kč s poznámkou, souhlasím s návrhem smlouvy č. , hodnota, .7. Upomínkou č. , hodnota, ze dne 20.4.2023 žalobce vyzval žalovaného k úhradě splátky úvěru ve výši 1.730 Kč, která byla splatná dne 15.4.2023, kdy tato nebyla uhrazena, ani na základě zadaného inkasa, neboť na účtu žalovaného nebylo dostatek peněžních prostředků. Zaslání upomínky č. , hodnota, bylo zpoplatněno částkou ve výši 300 Kč. Předmětná listina byla odeslána žalobci dne 21.9.2023 prostřednictvím České pošty s.p. Uvedené zjištěno z předmětné upomínky č. , hodnota, .8. Upomínkou č. , hodnota, ze dne 5.5.2023 žalobce vyzval žalovaného k úhradě splátky úvěru ve výši 1.730 Kč, která byla splatná dne 15.4.2023, kdy tato nebyla uhrazena, ani na základě zadaného inkasa, neboť na účtu žalovaného nebylo dostatek peněžních prostředků, nebylo reagováno ani na upomínku č. , hodnota, ., která byla zpoplatněna částkou ve výši 300 Kč. Zaslání upomínky č. , hodnota, bylo zpoplatněno částkou ve výši 500 Kč. Žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Předmětná listina byla odeslána žalobci dne 5.5.2023 prostřednictvím České pošty s.p. Uvedené zjištěno z předmětné upomínky č. , hodnota, . vč. dokladu o odeslání.9. Z předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru s možností řešení, oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 21.9.2023 vč. dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalovanému bylo sděleno, že vzhledem k tomu, že se doslal do prodlení s úhradou splátky splatné dne 15.4.2024, žalobce v souladu s ust. č.l. V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru č. , hodnota, úvěr ke dni 21.9.2023 zesplatnil, kdy jistina úvěru činí 26.061,05 Kč. Žalovaný byl upozorněn na možnosti soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předmětná listina byla odeslána žalobci dne 21.9.2023 prostřednictvím České pošty s.p.10. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.11. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.13. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaný byl spotřebitelem dle ust. § 419 občanského zákoníku) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru tj. soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.16. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).17. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, Nejvyšší soud konstatoval, „že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník