18 C 268/2023-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 6. 10. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky celkem 27 612,98 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 608 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 704 Kč, poslední splátka byla stanovena na 9. 5. 2006. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil celkem částku 9 287,57 Kč. Žalobce požaduje dlužnou jistinu ve výši 16 418,53 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 32 644,35 Kč, úroky z prodlení z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dále žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 480 Kč, poslední splátka byla stanovena na 21. 3. 2006. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil celkem částku 6 332,43 Kč. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 11 194,45, Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 22 485,70 Kč a následující úroky z prodlení z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Obě tyto pohledávky byly postoupeny na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností od 5. 1. 2021, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) a žalovaný uzavřeli dne 3. 5. 2005 smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, (dále jen „předmětná smlouva o půjčce č. , hodnota, “), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 22 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 14 608 Kč, celkem tedy 36 608 Kč v 50 dvoutýdenních splátkách po 704 Kč. Žalobce dále tvrdil, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli další smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, dne 22.5.2005 (dále jen „předmětná smlouva o půjčce č. , hodnota, “), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal s těmito vrátit i souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč, celkem tedy 24 960 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalobce však soudu nedoložil tuto předmětnou smlouvu o půjčce č., hodnota, . Žalobce dále soudu předložil smlouvu o postoupení pohledávek spolu s přílohou č. , hodnota, – strana č 17 a oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladů o odeslání. Dále také předložil předžalobní výzvu spolu s dokladem o odeslání.5. Dle § 3028 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platem znění (dále jen „o.z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle odstavce 3 věta prvá není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákon, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinnosti z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.6. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvu o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.7. Dle § 658 odstavec 1 obč. zák při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.8. Dle § 39 obč. zák. neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům.9. Při právním posouzení věci soud dovodil, že ve věci je zapotřebí použít občanský zákoník ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, tedy zákon č. 40/1964 Sb., a to v souladu s ustanovením § 3028 odstavec 3 o.z. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvy o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. obč. zák., a to jako smlouvu spotřebitelskou, současně tedy i dle § 52 a následujících obč. zák. a dle zákona č. 321/2001 Sb., kdy na základě této předmětné smlouvy o půjčce byly žalovanému poskytnuty finanční částky ve výši 22 000 Kč a 15.000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit v prvním případě 36.608 Kč a ve druhém 24.960 Kč. V případě předmětné smlouvy o půjčce č. , hodnota, představoval smluvený poplatek (14 608 Kč) 66,4 % z půjčené částky, takto sjednaný poplatek pokud by představoval určitou odměnu, tedy úrok za poskytnutou finanční částku, není v souladu s ustanoveními o spotřebitelské smlouvě, není v souladu s dobrými mravy, odporuje tedy tak zákonu, jedná se zde o lichevní smlouvu. Předmětná smlouva o půjčce č. , hodnota, tak odporuje zákonu, současně se příčí dobrým mravům, proto je v souladu s ustanovením § 39 občas zák. neplatná. U předmětné smlouvy o půjčce č. , hodnota, je situace obdobná, když sjednaný tzv. poplatek představuje rovněž 66,4 % z poskytnuté částky, tedy soud hodnotí obě takto sjednané smlouvy jako absolutně neplatné. Žalobce navíc soudu nedoložil smlouvu o půjčce č. , hodnota, , v této části tedy soud uzavřel, že žalobce neprokázal uzavření této smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Proto v této části došlo k úplnému zamítnutí žaloby. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez námitky druhé strany. Plnění, které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému, je třeba hodnotit jako bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit (§ 451 a násl. obč. zák.). Žalovaný v prvním případě vrátil z částky 22 000 Kč částku 9 287,57 Kč, zbývá mu tedy doplatit částka 12 712,43 Kč. V tomto rozsahu soud shledal žalobu žalobce jako důvodnou a vyhověl jí. Ohledně příslušenství soud uzavřel, že se žalovaný dostal do prodlení v návaznosti na výzvu žalobce před podáním žaloby ze dne 11. 11. 2021, kdy je důvodný požadavek na zákony úrok z prodlení dle § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy žalovaný se dostal do prodlení od 27. 11. 2021 (po lhůtě stanovené k úhradě žalobcem). Ve zbytku došlo k zamítnutí žaloby.10. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.