229 C 27/2023-31 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky 140 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 128 800 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou žalobce přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 140 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal je vrátit. Žalovaný peněžní prostředky nevrátil. Následně žalobce a žalovaný ujednali dne , datum, uznání dluhu a dohodu o úhradě, kterou žalovaný uznal dluh z výše uvedené smlouvy ve výši 140 000 Kč a zavázal se jej zaplatit ve splátkách ve výši 10 000 Kč, se splatností vždy poslední den každého kalendářního měsíce, počínaje , měsíc, , rok, , s tím, že v případě, že nebude uhrazena jakákoli splátky řádně a včas se stává splatným celý dluh. Ve výše uvedeném uznání dluhu a dohodě o úhradě si dále ujednaly, že pro případ prodlení žalovaného byť i s částí splátky se sjednává smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, se splatností do 7 dnů od doručení výzvy k uhrazení. Žalovaný však ani tehdy nesplácel. Porušil tak výše uvedenou povinnost z uznání dluhu a dohody o úhradě smlouvy. Žalobkyni tak vzniklo také právo na smluvní pokutu ve výši 128 000 Kč (tj. ve výši 0,05 % z částky 140 000 Kč od 1. 4. 2023 do podání žaloby, tj. do , datum, ). Žalovaný ani tuto nezaplatil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud k projednání věci nenařizoval jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Ze směnky vlastní z , datum, a uznání dluhu z , datum, soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou žalobce přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 140 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal je vrátit do , datum, . Žalovaný peněžní prostředky nevrátil. Následně žalobce a žalovaný totiž ujednali dne , datum, písemně uznání dluhu a dohodu o úhradě, kterou žalovaný uznal dluh z výše uvedené smlouvy ve výši 140 000 Kč a zavázal se jej zaplatit ve splátkách ve výši 10 000 Kč, se splatností vždy poslední den každého kalendářního měsíce, počínaje , měsíc, , rok, , s tím, že v případě, že nebude uhrazena jakákoli splátky řádně a včas se stává splatným celý dluh, a soud tak měl, ve smyslu, že musel mít, za to ze zákona, že smlouva byla uzavřena, dluh vznikl a minimálně v době uznání trval. Žalovaný ani netvrdil, že smlouva uzavřena nebyla nebo dluh již netrvá. Z uznání dluhu z , datum, soud dále zjistil, že si strany ve výše uvedeném uznání dluhu a dohodě o úhradě dále ujednaly, a to přímo v jeho textu před podpisy stran, že pro případ prodlení žalovaného byť i s částí splátky se sjednává smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, se splatností do 7 dnů od doručení výzvy k uhrazení. Žalovaný však ani tehdy nesplácel. Porušil tak výše uvedenou povinnost z uznání dluhu a dohody o úhradě smlouvy. Žalobkyni tak vzniklo také právo na smluvní pokutu ze smlouvy ve výši 128 000 Kč (tj. ve výši 0,05 % z částky 140 000 Kč od 1. 4. 2023 do podání žaloby, tj. do , datum, ). Žalovaný ani tuto nezaplatil.Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Dle § 2048 odst. 1 věta první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Soud právně posoudil, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou žalobce přenechal žalovanému peněžní prostředky ve ujednané výši, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal je vrátit v ujednaném čase (§ 2390 o. z.). Žalobce a žalovaný totiž ujednali dne , datum, písemně uznání dluhu a dohodu o úhradě, kterou žalovaný uznal dluh co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit ve splátkách v ujednané výši a s ujednanou splatností pod ztrátou výhody splátek, a soud tak měl za to, ve smyslu, že musel mít za to, ze zákona, že výše uvedená smlouva byla uzavřena, dluh vznikl a v uznaném rozsahu minimálně v době uznání trval (§ 2053 o. z.). Žalovaný ani netvrdil, že smlouva uzavřena nebyla nebo dluh netrvá. Dále si ujednali, a to přímo v jejím textu před podpisy stran, že v případě, že žalovaný bude v prodlení se splácením, je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu v ujednané výši (§ 2048). Žalovaný však ani tehdy nesplácel. Porušil tak výše uvedenou povinnost z uznání dluhu a dohody o úhradě. Žalobci tak vzniklo také právo na smluvní pokutu ze smlouvy ve výši 128 000 Kč (tj. ve výši 0,05 % z částky 140 000 Kč od 1. 4. 2023 do podání žaloby, tj. do , datum, ). Žalovaný ani tuto nezaplatil. Žalovaný se tím dostal do prodlení se splněním. Žalobci tak vzniklo také právo na úrok z prodlení ve výši ze zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 140 000 Kč a smluvní pokutu 128 800 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I).Žalobce měl ve věci plný úspěch. Proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly mu a soud mu přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč, odměna za zastupování advokátem ve výši 23 450 Kč za 3 úkony právní služby, z toho 2 po 9 380 Kč, 1 po 4 690 Kč, dle vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 36 464 (výrok II).