262 C 10/2022-225 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení 197.103,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 197.130,98 Kč od, Anonymizováno, 24. 8. 2021 do zaplacení. Uvedla, že dne 14. 4. 2021 zjistila v místě spotřeby na adrese , adresa, (dále jen „odběrné místo“), jehož vlastníkem je žalovaný, že byl proveden neoprávněný zásah do měřicího zařízení č. , hodnota, (dále jen „plynoměr“ nebo „předmětný plynoměr“). Na plynoměru chyběla holografická přelepka č. , hodnota, , která byla na číselník plynoměru umístěna při jeho instalaci dne , datum, a byly zjištěny vrypy u plomby číselníku. Plynoměr byl proto z odběrného místa demontován, zabalen a převezen ke znaleckému zkoumání. Znalec z oboru kriminalistika, specializace mechanoskopie, , tituly před jménem, , jméno FO, , dne , datum, vypracoval znalecký posudek č. , Anonymizováno, podle kterého bylo u plynoměru porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a byl na něm proveden neoprávněný zásah, který změnil údaj o skutečné spotřebě plynu. Znalec zjistil, že úřední značka zajišťující číselník měřidla je falešná, kryt číselníku se neshoduje s krytem, který na přístroj umístil výrobce, a že na ozubení třetího kotouče číselníku zleva u číslice 9 a na ozubeních převodových kol mezi třetím a druhým kotoučem číselníku a mezi čtvrtým a třetím kotoučem číselníku byly provedeny vrypy.2. Odběr plynu prostřednictvím plynoměru, se kterým bylo neoprávněně manipulováno nebo do něj bylo neoprávněně zasahováno, má za následek neoprávněný odběr plynu. Žalobkyni neoprávněným odběrem plynu ze strany žalovaného vznikla škoda, kterou žalobkyně vyčíslila v souladu s vyhláškou č. 108/2011 Sb. ve výši 197.103,98 Kč. K neoprávněnému odběru docházelo od 28. 2. 2020 do 13. 4. 2021. První den neoprávněného odběru plynu je dnem následujícím po poslední kontrole odběrného místa, která proběhla dne 27. 2. 2020. Posledním dnem období neoprávněného odběru plynu je pak den předcházející zjištění neoprávněného zásahu do plynoměru. Dne 23. 2. 2021 žalovaný nahlásil obchodníkovi s plynem pouze telefonicky stav plynoměru, k fyzické kontrole plynoměru nedošlo. Žalovaný byl po celou dobu neoprávněného odběru vlastníkem a uživatelem odběrného místa. Při určení výše škody postupovala žalobkyně podle § 9 odst. 3 vyhl. č. 108/2011 Sb. a vycházela ze štítkových příkonů a počtu plynových spotřebičů instalovaných v odběrném místě. V odběrném místě byl instalován plynový kotel s příkonem 25 kWh a technický spotřebič – pekárenská plynová pec (dále jen „pec“) s příkonem 95 kWh. Celkové množství neoprávněně odebraného plynu při zohlednění štítkového příkonu instalovaných spotřebičů za období od 28. 2. 2020 do, Anonymizováno, 13. 4. 2021 činilo 359.277,25 kWh. Od tohoto množství odebraného plynu žalobkyně odečetla množství plynu ve výši 252.982,23 kWh, které bylo zjištěno odečtem na plynoměru dne 14. 4. 2021 a které je předmětem řádného vyúčtování. Předmětem této žaloby je pak 106.295,02 kWh neoprávněně odebraného plynu. Podle ceníku žalobkyně činí výše náhrady za uvedené množství neoprávněně odebraného plynu, s připočtením nákladů na zpracování znaleckého posudku, 197.130,98 Kč; tato částka byla žalovanému vyúčtována fakturou č. , hodnota, ze dne 9. 8. 2021, splatnou dne 23. 8. 2021. Náklady na vyhotovení znaleckého posudku ve výši 6.082 Kč jsou náklady nutně vynaloženými na zjišťování neoprávněného odběru plynu.3. Při stanovení výše škody, respektive množství neoprávněně odebraného plynu, nebylo podle žalobkyně možné vycházet z historické spotřeby, neboť v odběrném místě žalovaného byla neoprávněná manipulace s plynoměrem zjištěna opakovaně; manipulace s plynoměrem byla zjištěna v roce 2011, 2013, 2018 a dvakrát v roce 2021. Po odstranění předmětného plynoměru byl v odběrném místě osazen nový plynoměr, u kterého byla opětovně zjištěna neoprávněná manipulace v listopadu 2021.4. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, neboť on do plynoměru žádným způsobem nezasáhl a plombu na měřidle nepoškodil. Akcentoval, že není oprávněn plynoměr nijak zabezpečit, plynoměr je přístupný každému. Podle žalovaného mohl do plynoměru zasáhnout kdokoliv, domnívá se, že šlo o pomstu. Žalovaný poukázal na to, že je dlouholetým zákazníkem společnosti , Anonymizováno, , které za odběr plynu platí vysoké částky, neboť pekárnu v odběrném místě provozuje již od roku , Anonymizováno, . Žalobkyní vyčíslené množství neoprávněně spotřebovaného plynu považuje za excesivní, neboť jeho spotřeba v letech 2018 až 2021 se pohybovala v rozmezí 17.600 až 23.604 m³. Vytýká žalobkyni, že při stanovení množství neoprávněně spotřebovaného plynu nezohlednila historickou spotřebu. I při nezohlednění historické spotřeby však výpočet žalobkyně nemůže být správný, protože pec nespotřebovávala žádný plyn v období od , datum, do , datum, , kdy byl žalovaný nejprve hospitalizován v nemocnici, kde se podrobil operaci , Anonymizováno, , a následně pobýval v léčebném ústavu v , adresa, za účelem rehabilitace. Pec rovněž nespotřebovávala plyn v lednu a únoru 2021, kdy byla v opravě. Žalovaný zpochybňuje závěry znaleckého posudku předloženého žalobkyní, poukazuje na to, že ani znalec není schopen určit, jakým směrem bylo s číselníkem pootočeno, tedy zda se v důsledku zásahu zaznamenaná spotřeba snížila či zvýšila.5. Soud provedl dokazování listinami, výpovědí žalovaného, výpověďmi svědků a znaleckým posudkem.6. Fakturou č. , hodnota, ze dne 9. 8. 2021, splatnou dne 23. 8. 2021, vyúčtovala žalobkyně žalovanému 197.130,98 Kč, za neoprávněný odběr plynu v období od 28. 2. 2020 do 13. 4. 2021. Faktura byla žalovanému doručena dne 17. 8. 2021, jak vyplývá z poštovního podacího archu a údajů , právnická osoba, o doručení.7. Výpočet množství neoprávněně odebraného plynu vychází ze zjištěného příkonu spotřebičů v odběrném místě, a to otopového spotřebiče se štítkovým příkonem 25 kWh a technického spotřebiče v jednosměrném provozu se štítkovým příkonem 95 kWh. Zatímco u otopového spotřebiče se doba využívání liší podle jednotlivých měsíců v kalendářním roce, u technického spotřebiče jednosměrného provozu (pece) je počítáno s využitím 8 hodin denně v každém jednotlivém kalendářním měsíci. Množství neoprávněně spotřebovaného plynu za 411 dní činí u otopového spotřebiče 46.917,25 kWh a u pece 312.360 kWh. Žalobkyně následně od takto stanoveného množství neoprávněně odebraného plynu odečetla množství plynu ve výši 252.982,23 kWh, které bylo zjištěno odečtem na plynoměru dne 13. 4. 2021 a bylo žalovanému řádně vyúčtováno.8. Celkové množství neoprávněně odebraného plynu stanovené popsaným postupem podle vyhlášky č. 108/2011 Sb. činí 106.295,02 kWh. Do ceny za neoprávněně odebraný plyn žalobkyně připočetla poplatek za činnost operátora trhu za 101.378,91 kWh spotřebovaných v roce 2020, respektive v období od 28. 2. 2020 do 31. 12. 2020, a za 4.916,11 kWh v období od 1. 1. 2021 do 13. 4. 2021; výše poplatku při takto stanoveném množství spotřebovaného plynu činí 256,32 Kč bez DPH. Cena denní rezervované pevné kapacity plynu při ceně 115,48021 Kč za měsíc v roce 2020 a ceně 111,83415 Kč za měsíc v roce 2021 činí 33.125,81 Kč bez DPH. Cena distribuovaného množství plynu činí při ceně 0,11090 Kč za kWh v roce 2020 a ceně 0,10654 Kč za kWh v roce 2021 a spotřebě 111.378,91 kWh v roce 2020 a 4.916,11 kWh v roce 2021 činí 11 766,68 Kč bez DPH. Cena za odebraný zemní plyn při spotřebě 101.378,91 kWh v roce 2020 a ceně 1,01992 Kč za kWh činí 103.398,38 Kč za rok 2020 a při spotřebě 4.916,11 kWh a ceně 1,01992 Kč za kWh roce 2021 činí za rok 2021 5.014,04 Kč bez DPH; celkem 108.412,402 Kč bez DPH. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala rovněž náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 6.082 Kč a daň z plynu ve výši 30,60 Kč bez DPH za 1 MWh, tedy celkem 3.252,62 Kč za 106,29502 MWh. Takto stanovená výše škody činila 162.895,85 Kč a žalobkyně k ní připočetla daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 34.208,13 Kč; celkem žalovanému vyúčtovala 197.103,98 Kč9. Přípisem ze dne 3. 11. 2021, který byl žalovanému odeslán téhož dne, byl žalovaný upomenut o úhradu faktury; výzva byla žalovanému doručena dne 8. 11. 2021.10. Z protokolu o zjištění podezření poškození měřicího zařízení vyplývá, že dne 14. 4. 2021 kontrolovala žalobkyně plynoměr u žalovaného, přičemž zjistila, že byla poškozena plomba a chybí přelepka. Plynoměr byl demontován a zabalen do smršťovací fólie. Demontáž provedl pracovník žalobkyně , jméno FO, . Žalovaný protokol o zjištění podezření podepsal, jak potvrdil při jednání soudu. Plynoměr byl demontován se stavem počítadla 58.061 m3. Historická spotřeba žalovaného podle tohoto protokolu činila 11.684 m3 za období od 21. 2. 2018 do 20. 2. 2019, za období od 20. 2. 2019 do 27. 2. 2020 činila spotřeba 23.203 m3, za období od 27. 2. 2020 do 23. 2. 2021 činila spotřeba 17.349 m3 a za období od 23. 2. 2021 do 13. 4. 2021, kdy byl plynoměr demontován, činila spotřeba 5.824 m3.11. Při posledním fyzickém odečtu provedeném odečtářem dne 27. 2. 2020 byl stav plynoměru 34.888 m