31 C 35/2024-19 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 10 004 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr. Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek žalobkyně , Anonymizováno, . Žalovaná po registraci na webovém portálu žalobce požádala žalobce o úvěr. Žalované byl dne , datum, poskytnut úvěr ve výši 12 200 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně. Úvěr byl splatný ke dni 3. 12. 2019 a úrok činil 2 745 Kč. Žalovaná byla povinna uhradit celkem částku 14 945 Kč. Žalovaná žalobci na dluh plnila pouze částečně ve výši 2 196 Kč. Žalobce žádá uhradit pouze nesplacenou jistinu úvěru ve výši 10 004 Kč a úroky z prodlení v zákonné výši.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.5. Mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které byl žalované dne , datum, poskytnut na bankovní účet č. účtu , č. účtu, úvěr ve výši 12 200 Kč (viz smlouva, všeobecné obchodní podmínky, formulář pro standardní informace a výpis z účtu žalobce). Žalovaná se současně zavázala uhradit žalobci úrok ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky. Celkem se tak žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku 14 945 Kč. Úvěr ve výši 12 200 Kč byl žalované poskytnut dne 8. 11. 2019, jak vyplývá z výpisu z účtu žalobce. Z dotazníku ze dne 8. 11. 2019 a z výplatních pásek žalované za měsíce srpen, září a říjen 2019 vyplývá, že žalovaná je svobodná, žije v nájmu, je zaměstnaná u společnosti , právnická osoba, s příjem ve výši 25 000 Kč měsíčně a s měsíčními výdaji ve výši 13 000 Kč měsíčně, nadto splácí splátku spotřebitelského úvěru ve výši 4 995 Kč měsíčně, v domácnosti žijí 2 osoby. Žalovaná současně žalobci s žádostí o úvěr předložila výpis ze svého bankovního účtu za období od 8. 5. 2019 do 7. 11. 2019, z výpisu z účtu jsou patrné veškeré výdaje a příjmy žalované, její zůstatky na účtu. Z výpisu účtu žalobce bylo zjištěno, že žalovaná dne 21. 4. 2020 uhradila na dluh z výše označené smlouvy 2 196 Kč. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 15. 9. 2021, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne.6. Dle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12 200 Kč převodem na její účet. Soud dospěl k závěru, že žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, protože zkoumal nejenom její příjmy na základě výplatních pásek, ale i výdaje, kdy mu žalovaná poskytla výpis z účtu za období od 8. 5. 2019 do 7. 11. 2019. Výpisem z účtu žalobce bylo v řízení prokázáno, že žalovaná na dluh plnila pouze částku 2 196 kč dne 21. 4. 2020. Vzhledem k tomu, že žalobce se domáhá žalobou úhrady pouze nesplaceného zůstatku jistiny ve výši 10 004 Kč, je jeho návrh zcela důvodný jak v rozsahu požadovaného nesplaceného zůstatku jistiny, tak úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy dle smlouvy se stal úvěr splatný dne 3. 12. 2019, žalobce žádá přiznat úroky z prodlení až po doručení předžalobní výzvy.8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:i) zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč;ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 300 Kč (tarifní hodnota 10 004 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč;celkem tedy 2 252 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Pro úplnost soud dodává, že žalobce vyúčtoval v žalobě náklady řízení dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1 500 Kč za úkon právní služby), nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává opakovaně návrhy obsahující totožnou argumentaci, z níž odvozuje svůj nárok a kterou může stále opakovat. Podle soudu je žaloba, ve které je nárok žalobce odvozován ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, typickou formulářovou žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Liší se totiž pouze údaji o osobě žalovaného, identifikací smlouvy, uvedením dlužné částky za nesplacenou jistinu úvěru, případně úroky nebo smluvní pokutu. Opakovanost používaného vzoru i četnost typových návrhů téhož žalobce je soudu známa z jeho úřední činnosti (např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ).