33 C 156/2018-180 — Městský soud v Brně

1. Původní žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný a jeho manželka , jméno FO, , byli zavázáni k úhradě částky 90 237 Kč s příslušenstvím, a to jednak z titulu dlužného nájemného, dlužných záloh na služby za období od 1. 1. 2017 do 10. 4. 2017, dále náhrady ve výši ujednaného nájemného dle § 2295 občanského zákoníku za obdobíod 11. 4. 2017 do 8. 1. 2018, a dále úhrady bezdůvodného obohacení ve výši nákladů za služby za období od 11. 4. 2017 do 31. 12. 2017. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným a jeho manželkou dne 14. 6. 1989 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl bytč. 20 nacházející se na adrese , adresa, . Nájem bytu skončil výpovědí ze dne7. 4. 2017 a to pro porušení povinností nájemce zvlášť závažným způsobem, které spočívalo v nezaplacení nájemného a záloh za poskytování plnění spojených s užíváním bytu, kdy výpověď byla žalovaným doručena dne 10. 4. 2017 a tímto dnem nájem skončil. Předmětný byt žalovaný s manželkou vyklidili dne 8. 1. 2018. V průběhu řízení vzal žalobce částečně žalobu zpět, a to do částky 722 Kč, kdy ponížil měsíční úhradu za požadované nájemné z původní částky 3 322 Kč na částku 3 263,20 Kč. V průběhu řízení manželka žalovaného vstoupila do oddlužení, kdy v průběhu oddlužení bylo na předmětný dluh uhrazeno celkem 10 159,60 Kč. Žalobce vzal následně žalobu vůči manželce žalovaného zpět a rovněž tak částečně po započtení plateb poskytnutých během oddlužení, vzal do této částky žalobu zpět. Řízení ohledně manželky žalovaného bylo v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř., zastaveno. Předmětem řízení tak zůstala dlužná náhrada nájemného dle § 2295 o. z., a to poměrná část náhrady za měsíc duben 2017 ve výši 2 175 Kč za období od 11. 4.do 30. 4. 2017, a dále za měsíce květen 2017, červen 2017, červenec 2017, srpen 2017, září 2017, říjen 2017, listopad 2017, prosinec 2017, vždy po částce 3 263,20 Kč měsíčně, a dále poměrná část za měsíc leden 2018, a to za období od 1. 1. až 8. 1. 2018 ve výši 870 Kč. V části požadovaných náhrad za poskytnuté služby, kdy žalobce původně požadoval částku50 204 Kč, vzal žalobu rovněž částečně zpět a nadále požadoval skutečnou spotřebu vyúčtovaných a poskytnutých služeb za rok 2017, a to ve výši 30 892 Kč. Předmětem řízení tak zůstaly dlužné úhrady na nájemném v celkové výši 29 152,60 Kč a vyúčtované a spotřebované služby ve výši 30 892 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes výzvu žalobce neuhradil. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tj. úroky z prodlení, tyto uplatňuje žalobce ode dne následujícího po doručení žaloby.2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.3. Soud provedl dokazování listinami a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům.4. Z dohody o užívání bytu uzavřené mezi , právnická osoba, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne 14. 6. 1989, evidenčního listu ze dne 14. 6. 1989 a informací o bytové jednotce č. , adresa, soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy předmětná bytová jednotka byla pronajata žalovanému na základě dohody o užívání bytu ze dne 14. 6. 1989, jednalo se o byt č. , hodnota, nacházející se v 5. podlaží na , adresa, . Nedílnou součástí dohody byl evidenční list pro výpočet úhrady za užívání bytu. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného ze dne 5. 11. 1999 podepsaného žalovaným soud zjistil, že nájemné bylo sjednáno ve výši 1 804 Kč, dále byla sjednána úhrada za vybavení bytu ve výši 59,20 Kč. Následně z oznámení o jednostranném navýšení nájemného dle zákona č. 107/2006 Sb., bylo nájemné bez vybavení a služeb zvýšeno na částku 3 204 Kč. Z doručenky ze dne 13. 11. 2008 soud zjistil, že předmětné oznámení převzala , jméno FO, proti podpisu. Nájemné včetně úhrady za vybavení bytu tak činilo celkovou částku 3 263,20 Kč.5. Z přípisu žalobce ze dne 7. 4. 2017 – výpověď z nájmu bytu soud zjistil, že žalobce dal žalovanému a jeho manželce výpověď z nájmu bytu č. , hodnota, v , Anonymizováno, . podlaží v nájemním domě na adrese , adresa, , a to pro porušení povinností zvlášť závažným způsobem spočívajícím v tom, že nájemci nezaplatili nájemné a náklady za služby za období měsíce 4, 6 až 8/2016 a měsíc leden 2017, a to bez výpovědní doby s tím, že nájem skončí doručením výpovědi. Ve výpovědi dále byli nájemci poučeni o možnosti podat námitky proti výpovědi a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Z doručenky na jméno žalovaného a na jméno , jméno FO, soud zjistil, že tato zásilka byla připravena k vyzvednutí dne10. 4. 2017. Z protokolu o předání bytu ze dne 8. 1. 2018 podepsaného žalovaným a paní , jméno FO, soud zjistil, že žalovaný předal byt č. , hodnota, na , adresa, , žalobci, o čemž byl sepsán předmětný protokol.6. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 4. 2017 a dodejky na manžele , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného a jeho manželku k úhradě dlužné částky. Předmětná výzva byla žalovaným převzata dne 17. 5. 2017 proti podpisu.7. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 poskytnutých žalovanému a jeho manželce na adrese , adresa, soud zjistil, že za poskytnuté služby, a to vodné a stočné, teplo, teplá voda, úklid a výtah, společná elektřina a ostatní služby činil nedoplatek ve výši 30 892 Kč.8. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný a jeho manželka , jméno FO, byli na základě dohody o užívání bytu ze dne 14. 6. 1989 nájemci bytu č. , hodnota, (bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) nacházející se na , adresa, . Na základě výpovědi nájem skončil ke dni 10. 4. 2017, žalovaný vyklidil byt dne 8. 1. 2018. Po částečných zpětvzetích se žalobce domáhá náhrady nájemného dle § 2295 o. z., a to za dobu od skončení nájemního vztahu, tj. ode dne 11. 4. 2017 do 8. 1. 2018, kdy byl byt vyklizen. Dále se žalobce domáhá náhrady nákladů za skutečně poskytnuté a spotřebované služby za rok 2017 ve výši 30 892 Kč. V průběhu řízení žalovaný netvrdil, že by brojil proti výpovědi z nájmu bytu, v řízení netvrdil ani neprokázal, že by požadované náhrady za výše uvedené období včetně spotřebovaných služeb uhradil.9. Dle ustanovení § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.10. Dle ustanovení § 2246 odst. 1 o. z., strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.11. Dle ustanovení § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu, až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.12. Dle ustanovení § 2291 odst. 1 o. z., poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.13. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Po provedeném dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba v rozsahu částečného zpětvzetí je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl nájemcem bytu č. , hodnota, nacházejícího se na , adresa, . Žalovanému byla dána výpověď z nájmu bytu v souladu s ustanovením § 2291 o. z., kdy nájem skončil ke dni doručení výpovědi, tj. ke dni 10. 4. 2017. V písemné výpovědi byl žalovaný rovněž vyzván k vyklizení předmětného bytu. Žalovaný vyklidil byt dne 8. 1. 2018. Za dobu od ukončení nájmu, tj. od 11. 4. 2017 do vyklizení bytu, tj. do dne 8. 1. 2018, žalobci náleží náhrada v souladu s ustanovením § 2295 o. z. ve výši ujednaného nájemného. Poslední nájemné bylo sjednáno ve výši 3 263,20 Kč. Celková výše dlužné náhrady ve výši ujednaného nájemného za výše uvedené období, činí částku 29 152,60 Kč. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalobce žalovanému poskytoval služby, a to vodné a stočné, teplo, teplá voda, úklid, výtah, společná elektřina a ostatní služby, kdy žalobce řádně specifikoval jednotlivé služby a výši plnění v podání ze dne 15. 2. 2024, kdy celková výše spotřebovaných služeb za rok 2017, činila částku 30 892 Kč. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by žaloba vůči němu z hlediska hmotněprávního byla nedůvodná. Žalobci tak náleží náhrada, jak ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o. z.), tak ve výši poskytnutých a spotřebovaných služeb (§ 2991 o. z.). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobce požaduje po žalovaném úroky z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby. Žaloba žalovanému byla doručena dne 18. 1. 2021, následujícím dnem se dostal žalovaný do prodlení a žalobci tak náleží právo na úhradu úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, kdy výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen