33 C 295/2023-23 — Městský soud v Brně

1. Zástavní věřitel se návrhem na zahájení řízení ze dne 21. 11. 2023 domáhal nařízení soudního prodeje zástavy – nemovité věci: pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro pohledávku zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníkovi z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi nimi ústně dne 28. 4. 2014 ve výši 3 800 000 Kč na jistině splatné dne 28. 4. 2019. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná. Splatnost závazku nastala 28. 4. 2019, od 29. 4. 2019 je zástavní dlužník coby dlužník obligační v prodlení, tudíž zástavní věřitel požaduje i úroky z prodlení (v zákonné sazbě). Zástavní věřitel uvedl, že zástavní dlužník nezaplatil na svůj dluh ničeho.2. Zástavní dlužník ve svém podání ze dne 12. 2. 2024 učinil veškerá tvrzení obsažená v návrhu na zahájení řízení za nesporná.3. Podle ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. platí, že soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.4. Soud se proto omezil na shrnutí skutečností, které jsou mezi účastníky nesporné, a nebylo třeba je jinak dokazovat:5. Mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem byla ústně uzavřena dne 28. 4. 2014 smlouva o zápůjčce na částku ve výši 3 800 000 Kč, kteroužto sumu zástavní věřitel poskytl zástavnímu dlužníkovi ke dni 28. 4. 2014 v hotovosti. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná. Splatnost byla sjednána na 28. 4. 2019. Splatnost závazku nastala 28. 4. 2019, od 29. 4. 2019 je zástavní dlužník coby obligační dlužník v prodlení, neboť nezaplatil na svůj dluh ničeho.6. Dne 29. 4. 2014 byla mezi zástavním dlužníkem a zástavním věřitelem uzavřena písemná smlouva o zřízení zástavního práva k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , který byl (a stále je) ve vlastnictví zástavního dlužníka. Toto smluvní zástavní právo byla zřízeno ve výši 3 800 000 Kč, splatné do 28. 4. 2019.7. Zástavní právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno s účinky k 29. 4. 2014, zápis proveden dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, (důkaz: výpis z LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , kat. úz. , adresa, ).8. Pohledávka zástavního věřitele z titulu zápůjčky dle ústní smlouvy ze dne 28. 4. 2019 se tak stala pohledávkou zajištěnou zástavním právem váznoucím na nemovitosti zástavního dlužníka.9. Při právním hodnocení soud aplikoval tyto právní předpisy a úvahy:10. Podle ust. § 358 odst. 1 věta první z. ř. s. platí, že soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.11. Podle ust. § 1721 občanského zákoníku platí, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.12. Podle ust. § 1723 odst. 1 občanského zákoníku platí, že závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.13. Podle ust. § 2390 občanského zákoníku platí, že pokud přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. V řízení tedy vyšlo najevo, že zástavní věřitel má coby obligační věřitel pohledávku za zástavním dlužníkem coby obligačním dlužníkem, a to z titulu ústní smlouvy o půjčce ze dne 28. 4. 2014.15. Podle ust. § 1309 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.16. Podle ust. § 1310 odst. 1 občanského zákoníku platí, že zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat.17. Pozemek je věcí, a to nemovitou věcí (§ 498 odst. 1 občanského zákoníku), s kterou lze obchodovat. Pozemek v řešené věci byl způsobilým předmětem pro vznik zástavního práva.18. Podle ust. § 1312 odst. 1 občanského zákoníku platí, že zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.19. V řízení bylo nesporné, že dne , datum, byla mezi zástavním dlužníkem a zástavním věřitelem uzavřena písemná smlouva o zřízení zástavního práva k pozemku parc. č., Anonymizováno, , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , který byl (a stále je) ve vlastnictví zástavního dlužníka. Toto smluvní zástavní právo byla zřízeno ve výši 3 800 000 Kč, splatné do 28. 4. 2019. Zástavní právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno s účinky k , datum, , zápis proveden dne 30. 5. 2014, sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, .20. Soud má za prokázáno, že zástavní věřitel má splatnou peněžitou pohledávku vůči zástavnímu dlužníkovi (právo na zaplacení sumy 3 800 000 Kč s úroky z prodlení), přičemž bylo prokázáno i to, že platně vzniklo a stále existuje zástavní právo k označenému pozemku, které zajišťuje zaplacení jmenované pohledávky zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníkovi. O totožnosti osoby zástavního dlužníka rovněž nebylo pochyb, když je jím jednoznačně v tomto řízení označený zástavní věřitel. Zástavní věřitel doložil existenci zajištěné pohledávky, existenci zástavního práva k zástavě a dále doložil, kdo je zástavním dlužníkem (zástavní dlužník označený v této konkrétní věci).21. V řízení o soudním prodeji zástavy se soud z hlediska skutkového stavu zabývá jen tím, zda zástavní věřitel má pohledávku zajištěnou zástavním právem k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti mohou být důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkonu rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 odst. 1 o. s. ř. Uvedené rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné (viz shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2016, sp. zn. 21 Cdo 384/2016). S ohledem na výše uvedené soud tedy návrhu na nařízení prodeje zástavy v plném rozsahu vyhověl.22. O náhradě nákladů řízení soud nerozhodoval, neboť o nákladech řízení se rozhoduje až v rámci vykonávacího řízení (viz nález Ústavního soudu např. sp. zn. II. ÚS 114/06, I. ÚS 28/14). Ústavní soud opakovaně dospěl k závěru, že je porušením práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. Viz též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 68/16; z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, srov. např. obdobně usnesení sp. zn. 21 Cdo 310/2019.