33 C 298/2023-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení celkem částky 19 447,89 Kč s příslušenstvím z titulu poskytnutých úvěrů právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, V žalobě uvedl, že dle smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 6 000 Kč, kdy převzetí hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem. Vedle jistiny se žalovaný zavázal dle této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce poplatek ve výši 4 176 Kč. Žalovaný na předmětnou půjčku ničeho neuhradil. Žalobou z titulu předmětné smlouvy žalobce uplatňuje dlužnou jistinu ve výši 6 000 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 9 478,75 Kč za období od 3. 1. 2009 do 18. 12. 2020, a dále úroky z prodlení. Na základě smlouvy o půjčceč. , tel. číslo, právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , poskytl žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč, kterou převzal žalovaný v hotovosti. Vedle jistiny se žalovaný zavázal zaplatit předchůdci žalobce souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč. Na předmětnou půjčku uhradil žalovaný částku 2 140 Kč, kterou předchůdce žalobce započetl na jistinu a částečně na souhrnný poplatek. Předmětnou žalobou z titulu výše uvedené smlouvy, žalobce uplatňuje nedoplatek jistiny ve výši 4 738,21 Kč, a dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši 7 128,17 Kč za období od 25. 6. 2009 do 18. 12. 2020, a dále úroky z prodlení. Na základě smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanýmč. , tel. číslo, poskytl právní předchůdce žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 10 000 Kč. Vedle jistiny se žalovaný zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 500 Kč. Na předmětnou půjčku žalovaný uhradil částku , právnická osoba, Kč. Z titulu výše uvedené smlouvy žalobce uplatňuje dlužnou jistinu ve výši 8 709,68 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 16 296,11 Kč z dlužné jistiny za období od 29. 3. 2006 do 18. 12. 2020, a dále úroky z prodlení z dlužné jistiny.2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud tak jednal v souladu s ustanovením§ 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům.5. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovaným dne 21. 12. 2007 pod číslem, tel. číslo, soud zjistil, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu, na základě které se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vedle poskytnuté jistiny zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč, to vše v 53 týdenních splátkách po 192 Kč. Převzetí jistiny žalovaný stvrdil svým podpisem.6. Ze smlouvy o půjčce č. , Anonymizováno, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným dne 22. 10. 2007 smlouvu, na základě které předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou jistinu včetně souhrnného poplatku ve výši 4 176 Kč uhradit v 53 týdenních splátkách po 192 Kč. Převzetí jistiny žalovaný stvrdil svým podpisem.7. Ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, ze dne 13. 8. 2005 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vedle jistiny zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 500 Kč, to vše v 31 týdenních splátkách po 500 Kč. Převzetí jistiny žalobce stvrdil svým podpisem.8. Z přípisu společnosti , právnická osoba, ze dne 6. 1. 2021 a podacího lístku ze dne1. 2. 2021 soud zjistil, že předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení předmětných pohledávek na žalobce. Současně vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek do 10 dnů od data doručení předmětného přípisu. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 11. 2021 a podacího lístku ze dne 12. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy č. , tel. číslo, ve výši 6 000 Kč, na předmětnou půjčku žalovaný ničeho neuhradil. Na základě smlouvy č. , tel. číslo, předchůdce žalobce žalovanému poskytl půjčku ve výši 6 000 Kč, žalovaný na předmětnou půjčku uhradil částku 2 140 Kč, kdy tuto platbu předchůdce žalobce započetl částečně na jistinu, z titulu předmětné smlouvy uplatňuje částku 4 738,21 Kč. Na základě smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, dle tvrzení žalobce žalovaný na předmětnou půjčku uhradil částku , právnická osoba, Kč. Z titulu předmětné smlouvy o půjčce žalobce uplatňuje dlužnou jistinu ve výši 8 709,68 Kč. Převzetí půjček žalovaný ve všech smlouvách stvrdil svým podpisem.10. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.11. Ve smyslu citovaného ustanovení soud na věc aplikoval příslušná ustanovení zákonač. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).12. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení § 657 obč. zák., podle kterého platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.13. Dle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.14. Dle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.15. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvy o půjčce, na jejímž základě předchůdce žalobce žalovanému poskytl dle smlouvy č. , tel. číslo, půjčku ve výši 6 000 Kč, kdy vedle jistiny si účastníci sjednali souhrnný poplatek ve výši4 176 Kč, dle smlouvy č. , tel. číslo, předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč, účastníci si sjednali souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč a dle smlouvyč. 251123471 předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal vedle jistiny zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 500 Kč. Ve všech smlouvách si strany výslovně nesjednaly úrok z poskytnuté půjčky, nýbrž takzvaný souhrnný poplatek, jehož podstata není ve smlouvě o půjčce blíže specifikována. Soud nicméně dospěl k závěru, že se v projednávané věci ve skutečnosti o úrok z půjčky jedná, a nikoliv o jakýsi poplatek za půjčené peněžní prostředky. Částka tohoto úroku přitom odpovídá dle smlouvy č. , tel. číslo, a č. , tel. číslo, – 69,6 % z jistiny půjčky, u smlouvy č. , tel. číslo, (splatnost 31 týdnů), téměř 70 % jistiny půjčky.16. Dle ustanovení § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny. Dohodnuté úroky je třeba odlišovat od úroku z prodlení, na něž má věřitel ze zákona právo, jestliže se dlužník dostal s plněním do prodlení (srovnej § 517 odst. 2 obč. zák.), a které tedy představují sankci za porušení povinnosti dlužníka vrátit dluh (půjčku) řádně a včas. Občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanovují, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihuje podstatné historické tendence, jež jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobr