49 C 249/2023-87 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 25.010 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že dne 8. 12. 2007 žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce se společností , právnická osoba, , podle této smlouvy převzal částku ve výši 20.000 Kč, již měl spolu se sjednanou úplatou vrátit v 53 týdenních splátkách, celkem měl zaplatit jistinu 20.000 Kč a 13.950 Kč „souhrnný poplatek“. Žalovaný zaplatil pouze částku v celkové výši 8.910 Kč, jinak ničeho. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 19. 6. 2015 postoupena , Anonymizováno, a následně smlouvou ze dne 24. 8. 2018 žalobci. O obou postoupeních byl žalovaný informován. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně.2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu byl soudem vyzván – nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na , datum, . U tohoto jednání soud mj. hodlal žalobce vyzvat a poučit podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zjišťování a ověřování úvěruschopnosti žalovaného, hodlal jej též poučit o následcích nesplnění výzvy soudu. Žalobce se však k jednání dne , datum, nedostavil (svou neúčast omluvil a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci v jeho nepřítomnosti, srov. přípis žalobce ze dne 28. 3. 2024; soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a jeho zástupce), a tím soudu zabránil postupovat podle ustanovení 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.4. K jednání nařízenému na dne , datum, se pak bez omluvy nedostavil ani žalovaný, ač předvolán řádně a včas, a soud tedy za podmínek uvedených v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl též v jeho nepřítomnosti.5. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:6. Ze smlouvy o půjčce ze dne 8. 12. 2007 soud zjistil, že ji uvedeného dne podepsali , právnická osoba, a žalovaný, že podle ní žalovaný čerpal částku 20.000 Kč v hotovosti a tuto měl vrátit spolu s poplatkem v částce 13.920 Kč v 53 týdenních splátkách po 640 Kč (pozn. soudu odměna či poplatek za poskytnutí půjčky tedy odpovídal cca 70 % čerpané jistiny, smluvní úrok tedy převyšoval 70 % ročně, pokud měla být jistina postupně splácena v průběhu 53 týdnů, tj. cca jednoho roku). Z této listiny neplyne, že by , právnická osoba, před poskytnutím jistiny jakkoli zkoumal poměry žalovaného a jeho schopnost závazek řádně a včas splnit (tzv. úvěruschopnost).7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 soud vzal za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 19. 6. 2015 postoupena společnosti , Anonymizováno, a že žalovaný byl vyzván k zaplacení mj. žalované částky. Z připojeného poštovního podacího archu je zřejmé, že listina byla žalovanému odeslána dne 30. 7. 2015. Vzhledem k tomu, že žalobce netvrdil a neprokazoval jiné doručení, vychází soud z domněnky uvedené ustanovení § 573 o. z., tzn. doručení třetí následující pracovní den, tedy v úterý 4. 8. 2015.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2018 soud vzal za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 1. 10. 2018 postoupena žalobci.9. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti , Anonymizováno, a žalobce, z formuláře zákaznické karty (nevyplněného, nedatovaného, neautorizovaného), ze smlouvy o postoupení pohledávek a ostatních listin soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění.10. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti (srov. ustanovení § 132 o. s. ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:11. Dne 8. 12. 2007 , právnická osoba, poskytla žalovanému částku 20.000 Kč v hotovosti. Před poskytnutím této částky se nijak nezabývala otázkou poměrů žalovaného a jeho schopností a možností tuto částku spolu se sjednaným poplatkem řádně a včas splácet sjednanými splátkami. Žalovaný zaplatil celkem částku 8.910 Kč (tvrzení žalobce, žalovaný netvrdil a neprokazoval, že by zaplatil více). Smlouvou ze dne 19. 6. 2015 byla pohledávka za žalovaným postoupena , Anonymizováno, , smlouvou ze dne 24. 8. 2018 pak žalobci. První doložená výzva k zaplacení byla žalovanému odeslána dne 30. 7. 2015 (čtvrtek), doručena byla dne 4. 8. 2015 (úterý; soud zde z důvodů, jak shora rozvedeno, vychází z domněnky podle ustanovení § 573 o. z.).12. Po právní stránce soud věc posoudil takto:13. Věc je třeba – vzhledem k tomu, že k čerpání částky 20.000 Kč a podpisu smlouvy o půjčce došlo dne 8. 12. 2007 – i v současné době třeba posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2007 (dále jen „obč. zák.“).14. Smlouvu ze dne 8. 12. 2007 soud hodnotí jako absolutně neplatnou podle ustanovení § 39 obč. zák., neboť , právnická osoba, zjevně před poskytnutím částek a podpisem smlouvy nijak reálně neověřoval schopnost žalovaného splácet sjednané částky, když nezjišťoval (neověřoval) majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy, reálné výdaje, počet vyživovacích povinností atp., případně z toho, co zjistil, učinil zcela nepřípadné závěry. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), soud smlouvu o půjčce hodnotí je jako absolutně neplatnou podle ustanovení § 39 obč. zák.15. Protože však žalovaný čerpal částku 20.000 Kč, vzniklo mu bezdůvodné obohacení (plnění bez právního titulu podle ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák), které je povinen vydat (srov. ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák.). Žalovaný čerpal částku 20.000 Kč, vrátil 8.910 Kč, zbývá tedy vydat částka 11.090 Kč. V tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná ve vztahu k jistině. Splatnost této částky nastala v důsledku výzvy doručené dne 4. 8. 2015 následujícím dnem, to ke dni 5. 8. 2015 (srov. ustanovení § 563 obč. zák.) a od 6. 8. 2015 je žalovaný v prodlení s jejím zaplacením. Vznikla mu tak povinnost vyjma dlužné jistiny zaplatit též úrok z prodlení (srov. ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci (srov. ustanovení § 524 an. obč. zák.), je žalovaný povinen plnit žalobci. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl, pokud jde o jistinu ve výši 11.090 Kč a úroky z prodlení za dobu od 6. 8. 2015 do zaplacení. O třídenní pariční lhůtě bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.).16. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl, jak ve výroku III. uvedeno, neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení, kdy byl neúspěšný v převažující části, na náhradu nákladů řízení nemá právo (srov. ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario) a žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.