51 C 156/2023-65 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 23.11.2023 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 14 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 2 210 Kč. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 2.11.2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobce poskytl žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit spolu s úrokem 40% měsíčně. V rámci smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, žalobce proto využil svého práva a pohledávku žalovaného ke dni 7.3.2023 zesplanil. Ke dni podání žaloby žalobce požaduje uhrazení částky 16 210 Kč, tj. jistina ve výši 10 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 4 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 210 Kč. Dopisem ze dne 15.10.2023 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř. ) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.4. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 2. 11. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše 20 000 Kč, který byl úročen úrokovou sazbou 40% měsíčně. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.5. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 22.2.2024 bylo zjištěno, že žalobce zaslal dne 2.11.2022 na účet žalovaného částku 10 000 Kč.6. Dopisem ze dne 4.3.2023 oznámil žalobce žalovanému zesplatnění pohledávky a vyzval jej k úhradě dluhu, kdy následně dne 15.10.2023 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka.7. Z kopie občanského a řidičského průkazu a výpisů z bankovního účtu žalovaného za období květen 2022, červen 2022, červenec 2022 a únor 2022 bylo zjištěno, že žalobce ověřil totožnost žalovaného na základě předložených dokladů, kdy současně ověřoval úvěruschopnost skrz bankovní výpisy z účtu žalovaného.8. Z bankovního výpisu z účtu žalovaného za měsíc červen 2022 bylo zjištěno, že celkové příjmy za tento měsíc činily 80 662,01 Kč a celkové výdaje činily 80 151,97 Kč. Žalovaný v rámci tohoto měsíce čerpal u společnosti , Anonymizováno, úvěr ve výši 16 000 Kč dne 8.6.2022 a 11 136 dne 9.6.2022, přičemž většina obratů na účtu žalovaného jsou u sázkové společnosti , Anonymizováno, .CZ.9. Z bankovního výpisu z účtu žalovaného za měsíc červenec 2022 bylo zjištěno, že celkové příjmy za tento měsíc činily 32 322,02 Kč a celkové výdaje činily 32 161,47 Kč. Žalovaný v rámci tohoto měsíce čerpal u společnosti , právnická osoba, . úvěr ve výši 5 000 Kč dne 8.7.2022, přičemž i tento měsíc většina obratů na účtu žalovaného jsou u sázkové společnosti , Anonymizováno, .CZ.10. Z bankovního výpisu z účtu žalovaného za měsíc únor 2022 bylo zjištěno, že celkové příjmy za tento měsíc činily 40 276 Kč a celkové výdaje činily 42 275,74 Kč. Většina obratů na účtu žalovaného jsou u sázkové společnosti , Anonymizováno, .CZ.11. Z bankovního výpisu z účtu žalovaného za měsíc květen 2022 bylo zjištěno, že celkové příjmy za tento měsíc činily 70 779 Kč a celkové výdaje činily 70 449,59 Kč. Žalovaný v rámci tohoto měsíce čerpal u společnosti , právnická osoba, úvěr ve výši 5 000 Kč dne 16.5.2022, u společnosti , Anonymizováno, Inter úvěr ve výši 8 000 Kč dne 20.5.2022 a u společnosti , Anonymizováno, s.r.o. úvěr ve výši 4 000 Kč dne 24.5.2022, přičemž i tento měsíc většina obratů na účtu žalovaného jsou u sázkové společnosti , Anonymizováno, .CZ.12. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, žije s rodiči, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti a jeho příjem činil 18 300 Kč a výdaje 7 000 Kč.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.19. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit spolu s úrokem z úvěru. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce v rámci řízení uvedl, že při hodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházel z informací sdělených žalovaným ohledně jeho příjmů a výdajů, kdy současně provedl lustraci žalovaného v přístupných rejstřících a databázích, a dále vycházel z osobních dokladů poskytnutých žalovaným a dokladů, ze kterých vyplývají jeho příjmy a výdaje.20. Z provedeného dokazování a předložených listin dospěl soud k závěru, že žalobce sice bonitu žalovaného zkoumal, avšak takovým způsobem, že došlo ke zkreslení majetkové situace žalovaného, kdy žalobce neměl řádně podloženou schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy naopak z předložených výpisů z bankovního účtu žalovaného je zcela zřejmé, že žalovaný není schopen úvěr splácet. Žalovaný uvedl svůj příjem ve výši 18 300 Kč, tento vyplývá také z výpisů z účtu, pokud pak jde o výdaje u těch žalovaný uvedl částku 7 000 Kč. Částka 7 000 Kč však absolutně nedopovídá výdajům žalovaného, kdy z předložených výpisů je zřejmé, že žalovaný si opakovaně bere úvěry u různých úvěrových společností, přičemž většinu svých příjmů prosází v rámci sázkové společnosti TIPSPORT.cz. Již při zběžném pohledu na výpisy z účtu je tato skutečnost zřejmá, což muselo být zřejmé i žalobci jako profesionálovi na trhu s poskytováním úvěrů. Žalobce si tedy nepočínal jako řádný hospodář, když se spokojil pouze s informacemi poskytnutými žalovaným a přehlížel zjevnou neschopnost žalovaného úvěr splácet. Je povinností věřitele získané informace shromáždit, vyhodnotit jejich dostatečnost a rozhodnout, zda a které informace je nezbytné dále ověřovat, příp. jejich znalost prohlubovat. Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. Soud v této souvislosti odkazuje také na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého“…Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně n