52 C 128/2022-109 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 75.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 65.000 Kč za dobu od 6. 12. 2021 do zaplacení. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že je vlastníkem pozemku , Anonymizováno, , jehož součástí je budova , Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, , že žalovaný byl u něj zaměstnán jako lékař a že bez právního důvodu užívá prostor – lékařský pokoj se sprchovým koutem a toaletou, vymezený jako „inspekční pokoj“. Užívání spočívá v tom, že žalovaný tam „má uloženy své věci“. Žalovaný je od března 2020 v pracovní neschopnosti. Žalobce vyzýval žalovaného k vyklizení prostor, a to přípisem z 4. 9. 2020, marně. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce se proto domáhá vydání bezdůvodného obohacení za užívání prostor , Anonymizováno, za období 1. 10. 2020, Anonymizováno, – 31. 12. 2021. Před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, marně.2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl, že prostory užívá podle ústní dohody o bezúplatném užívání „jako součást pracovní smlouvy s datem trvání do ukončení pracovního poměru“. O existenci ústní dohody o tomto obsahu podle žalovaného svědčí to, že mu bylo po dobu výkonu práce umožněno nerušeně dané prostory užívat. Pro případ, že by soud dovodil, že u žalovaného dochází k bezdůvodnému obohacení, je podle žalovaného při zvažování výše bezdůvodného obohacení nutno zohlednit, že dané prostory, jak jsou žalovaným užívány, jsou nepronajmutelné.3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný v období 1. 10. 2020 – 31. 12. 2021 užíval žalobcem označené prostory (mezi účastníky bylo nesporné též to, o jaké konkrétní prostory se jedná), že pro žalobce před rokem 2020 vykonával práci lékaře a že přinejmenším do 31. 12. 2021 nebyl jeho pracovní poměr rozvázán, nebylo učiněno žádné rozvazovací právní jednání.4. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:5. Z informace o pozemku (výpisu z katastru nemovitostí) soud zjistil, že žalobce byl ke dni1. 2. 2022 vlastníkem pozemku , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , vše v obci a katastrálním území , adresa, . Žádný z účastníků netvrdil, že došlo k jakékoli změně v období 1. 10. 2020 (počátek žalovaného období) – 1. 2. 2022 (datum vyhotovení výpisu z katastru nemovitostí, který byl proveden k důkazu). Soud tedy vychází z toho, že žalobce byl vlastníkem shora uvedeného pozemku, jehož součástí je stavba, i v žalovaném období 1. 10. 2020 – 31. 12. 2021.6. Z přípisu žalobce ze dne 4. 9. 2020 soud vzal za prokázané, že jím žalobce sdělil žalovanému, že „tímto vypovídá veškeré ústní dohody ohledně užívání jakýchkoli prostor, jedno z jakých důvodů (pokud kdy byly uzavřeny s právními důsledky)“, navrhl dva možné termíny předání prostor (dne 23. 9. 2020 a dne 30. 9. 2020) a uvedl, že si je vědom pracovní neschopnosti žalovaného, nicméně jeho pracovní neschopností nelze omlouvat jeho přístup, kdy nereaguje na výzvy žalobce a nespolupracuje s ním, neboť pracovní neschopnost mu nebrání komunikovat elektronicky, žalovaný má vycházky a ustanovil si svého zástupce.7. Z podací stvrzenky ze dne 6. 9. 2020 soud vzal za prokázané, že žalobce odeslal přípis ze dne 4. 9. 2020 tehdejšímu zástupci žalovaného dne 6. 9. 2020. Z přípisu , právnická osoba, ., ze dne 3. 4. 2023, soud vzal za prokázané, že tento přípis byl doručen dne 8. 9. 2020. Ke dni 8. 9. 2020 tedy nastaly jeho účinky ve vztahu k žalovanému.8. Z předžalobní urgence ze dne 18. 10. 2021 soud zjistil, že jí žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení částky 5.000 Kč měsíčně od 1. 10. 2020 jako náhrady za bezprávní užívání prostor v objektu nemocnice , Anonymizováno, , a to do patnácti dnů od doručení výzvy. Žalobce v přípisu připomíná, že žalovaného vyzýval opakovaně k vyklizení prostor, navrhoval předání k 23. 9. 2020 či 30. 9. 2020, žalovaný však prostory nevyklidil, ani na výzvu žalobce nijak nereagoval.9. Z podací stvrzenky soud vzal za prokázané, že tato urgence byla žalovanému odeslána dne 19. 10. 2021. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků netvrdil, kdy byla doručena, soud v tomto směru vychází z domněnky podle ustanovení § 573 o. z., tj. má ji za doručenou ke dni 22. 10. 2021.10. Z internetové inzerce (www.bezrealitky.cz) soud zjistil, že ke dni 1. 2. 2022 byl nabízen k pronájmu byt 1+kk , Anonymizováno, o výměře 28 m2 za částku 6.500 Kč (nájemné) + 1.400 Kč (záloha na služby).11. Z usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 30. 6. 2021, č. j. 6 C 6/2020-39, soud nezjistil žádné skutečnosti určující pro rozhodnutí v projednávané věci. Vyplývá z něj pouze to, že u Okresního soudu v Pelhřimově bylo vedeno řízení o 3.159.874 Kč „s příslušenstvím“, zaplacení této částky se domáhal žalovaný v projednávané věci vůči žalobci v projednávané věci, a to z důvodu „nevyplacené mzdy za ústavní pohotovostní služby a dlužné penále“. Řízení bylo skončeno odmítnutím žaloby, neboť žalobce (žalovaný v projednávané věci) neodstranil vady žaloby v soudem mu k tomu určené lhůtě.12. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že obvyklé nájemné za užívání „lékařského pokoje“ v objektu nemocnice , Anonymizováno, , který je žalovaným užíván (když žalovaný v něm má uloženy své věci a znemožňuje tím žalobci jiné využití daných prostor), bylo za období roku 2020 v částce 4.597 Kč měsíčně, za období roku 2021 pak v částce 4.788 Kč měsíčně, za celé žalované období 1. 10. 2020 – 31. 12. 2021 tedy v částce celkem 71.247 Kč. Znalkyně – jak plyne z obsahu znaleckého posudku – zohlednila, že se jedná o lékařský pokoj nacházející se v budově nemocnice, a to uzamykatelnou místnost s vlastním samostatným WC a sprchovým koutem a umyvadlem v místnosti o celkové výměře 26 m2, kdy tento prostor lze využívat k bydlení, v zásadě se jedná o „garsoniéru nižšího stupně vybavení“ bez vybavení kuchyňskou linkou. Místnost byla žalovanému předána v provozu schopném stavu, za dobu užívání však byla a dosud je „značně zdevastovaná“, což je zachyceno na fotografiích z místního šetření (znalkyně popsala poškození sprchového koutu, omítek, podlah, konstatovala zavalení místnosti odpadky). Při stanovení výše obvyklého nájemného znalkyně vycházela z porovnání nájemného bytů o dispozici 1+kk, případně místnosti, v městě , adresa, (tyto krátila o 5 %, srov. str. 5 znaleckého posudku), se zohledněním kvalitativních znaků oceňované nemovitosti. Přihlédla též k tomu, že prostory jsou vybaveny v nižším standardu (srov. str. 3 znaleckého posudku) a že jsou umístěny v rámci lůžkové části nemocnice, což omezuje přístup návštěv (str. 4 znaleckého posudku).13. Obsah znaleckého posudku a jeho závěry se jeví jako logické a srozumitelné, soud nezjistil ani účastníci neuvedli nic, z čeho by bylo lze dovodit jakékoli pochybnosti o správnosti závěrů znalkyně. Soud proto znaleckým posudkem vzal za prokázanou výši obvyklého nájemného za prostory užívané žalovaným v žalovaném období.14. Pokud se žalovaný domáhal, aby soud dotazem na znalce zjišťoval, zda je možné předmětný prostor reálně pronajmout za účelem bydlení a jaká je pravděpodobnost uzavření nájemní smlouvy s daným předmětem nájmu za účelem bydlení, tyto otázky soud znalci nepoložil. Prvně proto, že je z povahy věci zřejmé, že prostor v nemocnici vymezený jako „lékařský pokoj“ nebude nemocnicí běžně pronajímán třetím osobám za účely bydlení. Dále pak proto, že součástí zadání znaleckého posudku mj. bylo vymezení prostoru jako „lékařského pokoje“, tedy posudek byl zadán s tím, že specifikum užívání mělo být při stanovení výše obvyklého nájemného zohledněno. Specifika žalovaným užívaného prostoru „lékařského pokoje“ v objektu nemocnice pak skutečně byla zohledněna znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, při stanovení obvyklého nájemného za užívání těchto prostor (srov. shora).15. Pokud jde o důkazní návrh žalovaného na provedení důkazu výslechy tří svědků, a to , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , tyto důkazy soud pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení neprovedl. Těmito důkazy mělo být prokázáno tvrzení žalovaného o tom, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o bezúplatném užívání lékařského (inspekčního) pokoje v souvislosti s pracovním poměrem žalovaného u žalobce. I kdyby taková dohoda byla uzavřena (což je mezi účastníky sporné), byla vypovězena přípisem žalobce ze dne 4. 9. 2020, který byl žalovanému doručen dne 8. 9. 2020, jak bylo prokázáno listinnými důkazy (srov. shora), a proto v žalovaném období (1. 10. 2020 – 31. 12. 2021) již žalovaný neměl žádný právní titul k užívání daných prostor. Pro posouzení věci je pak zcela irelevantní, zda takový právní titul k užívání měl žalovaný v období předcházejícím (za něž není v projednávané věci požadováno žádné plnění). Soud se proto otázkou, zda žalovaný měl právní titul k užívání prostor v období do 1. 10. 2020 (začátek žalovan