52 C 184/2024-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou Městskému soudu v Brně se žalobce domáhal zaplacení částky 598.571,49 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne 19. 12. 2022 smlouvu o dodávce elektřiny. Žalobce se zavázal dodávat elektrickou energii do odběrného místa v , adresa, a žalovaná se zavázala za odebranou elektrickou energii platit cenu určenou v platném ceníku. Žalobce vyúčtoval odběr elektřiny žalované fakturou č. , RČ, na částku 553.726,50 Kč, splatnou dne 24. 1. 2024. Žalovaná do dnešního dne uhradila na fakturu dne 15. 2. 2024 částku 82.000 Kč a dne 21. 5. 2024 částku 5.000 Kč. Dále žalobce vyúčtoval odběr elektřiny žalované fakturou č. , RČ, na částku 131.844,99 Kč, splatnou dne 9. 5. 2024. Účastníci si dále sjednali smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně. Žalovaná dosud dlužnou částku žalobci neuhradila i přes výzvu žalobce.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Příslušnost českých soudů je dána článkem 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když služba žalované, která je cizí státní příslušník, byla poskytnuta na území České republiky. Smlouva se řídí českým právem v souladu s článkem 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, když poskytovatel služby má sídlo na území České republiky.4. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.5. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy ze dne 19. 12. 2022, všeobecných obchodních podmínek žalobce, faktury č. , hodnota, a č. , hodnota, a předžalobní upomínky ze dne 22. 5. 2024, soud zjistil následující skutkový stav:6. Žalovaná s žalobcem uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 19. 12. 2022 pro odběrné místo v , adresa, . Žalobce se zavázal dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná za tuto službu platit. Cena služby byla stanovena dle ceníku žalobce. Ve všeobecných obchodních podmínkách, kapitole VIII., si účastníci sjednali úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně. Žalobce vyúčtoval odběr energie žalované fakturou č. , hodnota, na částku 131.844,99 Kč, splatnou dne 9. 5. 2024. Dále žalobce vyúčtoval odběr energie žalované fakturou č. , hodnota, na částku 553.726,50 Kč, splatnou dne 24. 1. 2024 Žalobce vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek přípisem ze dne 22. 5. 2024.7. Dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.8. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, podle které žalobce řádně dodával žalované elektrickou energii do odběrného místa. Žalovaná zůstala ve sporu neaktivní a neprokázala, že by si své závazky ze smlouvy plnila. Žalovaná tak nesplnila svoji základní povinnost vyplývající ze smluvního vztahu a to tím, že neuhradila fakturované částky za spotřebu elektrické energie za období jejího odběru. Soud proto žalovanou zavázal ke splnění výše uvedených povinností, tedy k zaplacení požadovaných dlužných částek ve výši 466.726,50 Kč a 131.844,99 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.).9. Žalobci také náleží úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), jehož výše je dána dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Úrok z prodlení z faktury č. , hodnota, se snižuje tak, jak žalovaná dle tvrzení žalobce postupně na fakturu částečně hradila.10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají jednak v zaplaceném soudním poplatku v částce 23.944 Kč a jednak v odměně advokáta. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“). Hodnota jednoho úkonu právní služby v daném případě dle § 7 AT činí 10.700 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 300 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil tři úkony právní služby – přípravu a převzetí zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání ve věci – žaloba. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 6.930 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 63.874 Kč a žalovaná je povinna zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).