52 C 93/2024-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 10. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit částku 18.767,21 Kč s příslušenstvím a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy ze dne 18. 3. 2022 žalobce žalovanému pronajal nebytovou jednotku č. 930/501 spolu s garážovým stáním a sklepní kójí na adrese , adresa, , , adresa, . Za období 4/2022 až 12/2022 vzniklo žalovanému na nájemném a zálohách na službách za užívání jednotky dluh ve výši 18.767,21 Kč, které ani přes výzvu žalobce neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Příslušnost českých soudů je dána článkem 4 nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když žalovaný, který je cizí státní příslušník, měl dle registru obyvatel ke dni podání žaloby bydliště na území České republiky. Smlouva se řídí českým právem v souladu s článkem 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, když pronajatá nemovitost se nachází na území České republiky.4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.5. Při zjišťování skutkového stavu soud provedl důkaz smlouvou o ubytování ze dne 18. 3. 2022, protokolem ze dne 18. 3. 2022, dodatkem ke smlouvě ze dne 4. 11. 2022, vyúčtováním ke dni 1. 1. 2023 a výzvou ze dne 23. 8. 2023 včetně podacího lístku.6. Ze smlouvy o ubytování vyplynulo, že žalobce přenechal žalovanému od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2023 k užívání předmětnou jednotku, parkovací stání a sklepní kóji ve vlastnictví žalobce a žalovaný byl povinen platit žalobci částku 17.000 Kč za jednotku, 2.000 Kč za parkovací místo a zálohy na služby ve výši 3.000 Kč měsíčně a 6.113 Kč měsíčně od 1. 9. 2022 dle dodatku ke smlouvě. Dle protokolu byl předmětný apartmán žalovanému předán dne 18. 3. 2022. Z vyúčtování vyplynulo, že za období od 1. 4. 2022 do 31. 12. 2022 žalovaný na nájmu a službách dluží žalobci částku 18.767,21 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek výzvou ze dne 23. 8. 2023.7. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.8. Podle ust 2236 odst. 1 OZ bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.9. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky existoval nájemní vztah dle ust. § 2201 a násl. OZ, na jehož základě bylo povinností žalobce umožnit žalovanému dočasně užívat předmětný prostor s jeho příslušenstvím k bydlení s odkazem na ust. § 2236 odst. 1 OZ a garážové stání a povinností žalovaného za to platit sjednané nájemné a plnění spojená s užíváním prostoru. Žalobce své povinnosti plnil a prostory žalovanému předal k užívání, žalovaný však své povinnosti nesplnil, když netvrdil ani neprokázal, že by nájemné a cenu služeb za užívání prostor v období od 4/2022 do 12/2022 žalobci uhradil. Žalobce vyčíslil dlužnou částku na 18.767,21 Kč. Soud tak zavázal žalovaného k uhrazení této částky. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů.10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč a jednak v odměně advokáta. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném k datu provedení úkonu právní služby (dále jen AT). Hodnota jednoho úkonu právní služby v daném případě dle § 7 AT činí 1.860 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 300 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil tři úkony právní služby – přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci – žaloba a výzva k plnění. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 1.360,80 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 8.640,80 Kč a žalovaný je povinen zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).