55 C 291/2023-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 27.000 Kč, neboť žalovaná neuhradila žalobci smluvní pokutu za měsíce září 2020 až listopad 2023 sjednanou mezi účastníky v rámci Smlouvy o půjčce ze dne , datum, ve výši 1.000 Kč za každý započatý měsíc prodlení žalované se splacením půjčky.2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila.3. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne , datum, byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce, na základě níž se žalobce zavázal poskytnout žalované půjčku ve výši 40.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobci tuto půjčku, navýšenou o částku ve výši 1.000 Kč, nejpozději do 29. 2. 2016, a pro případ prodlení s vrácením půjčky se zavázala uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 1.000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc do úplného splacení. Půjčka ve výši 40.000 Kč byla žalované poskytnuta dne , datum, . Na základě rozsudku , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 40.100 Kč (půjčku + navýšení) a částku ve 20.000 Kč (smluvní pokutu). Žalovaná byla dopisem žalobce ze dne 7. 1. 2020, který byl dne , datum, předán k poštovní přepravě, vyzvána k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 27.000 Kč za období listopad 2017 až leden 2020). Na základě rozsudku , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 34.000 Kč (smluvní pokutu) [Smlouva o půjčce ze dne , datum, , Pokladní doklad ze dne , datum, , Předžalobní výzva ze dne 7. 1. 2020, Rozsudek , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , Rozsudek , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ].4. Podle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná uzavřeli Smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku (dále jen jako „Smlouva“). Žalobce se touto Smlouvou zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 40.000 Kč a tato byla dne , datum, žalované v hotovosti poskytnuta. Naproti tomu žalovaná poskytnutou zápůjčku ve sjednané lhůtě (do 29. 2. 2016) žalobci nevrátila a porušila tak svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající. Vzhledem k tomu, že smluvní strany sjednaly pro shora popsaný případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu ve výši 1.000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, je tedy nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty důvodný. Pokud žalobce kapitalizoval požadovanou smluvní pokutu za období od září 2020 do listopadu 2023 částkou ve výši 27.000 Kč, byl soud v tomto směru návrhem žalobce vázán a nemohl jej překročit (ustanovení § 153 odst. 2 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by dlužnou částku žalobci zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku v celkové výši 27.000 Kč.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.350 Kč a dále paušální náhradu nákladů dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle ustanovení § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to ve výši 300 Kč za jeden úkon (písemné podání soudu – žaloba ze dne , datum, ), a to i přes absenci výzvy dle ustanovení § 142a o.s.ř. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4235/2017 ze dne 26. 9. 2018).