61 C 302/2022-61 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem podaným dne 25.8.2022 domáhal zaplacení částky 96 142,40 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že se jedná o nedoplatek úvěrů poskytnutých na základě smluv o poskytnutí revolvingových úvěrů č. , hodnota, ze dne 6.12.2019 a č. , hodnota, z 26.9.2019. Úvěruschopnost byla posouzena odbornými pracovníky, kteří v rámci kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných, jako je věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, bydlení o ověření úvěrových registrů. Následně žalobce poskytl žalované úvěrový rámec ve výši 80 000 Kč a na základě další smlouvy 20 000 Kč, které se zavázala uhradit společně s úroky v pravidelných měsíčních splátkách měsíčních splátkách.2. Žalovaná se k návrhu písemně nevyjádřila.3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud z předložených listin zjistil, že na základě smlouvy č. , hodnota, z 26.9.2019, tedy žalovaná získala revolvingový úvěr ve výši 80 000 Kč, který měl být uhrazen ve splátkách ve výši 2,79 % ze sjednaného úvěrového rámce, z nichž první byla splatná do 20. dne v kalendářním měsíci, ve kterém se uskutečnilo první čerpání. Žalovaná takto načerpala částku 81 800 Kč. Sjednanou částku však nehradila řádně a včas, uhradila pouze 58 168 Kč a protože se dostala do prodlení, definovaného úvěrovou smlouvou, žalobce úvěr ke dni 23.5.2022 zesplatnil.5. Na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 6.12.2019, pak žalovaná získala revolvingový úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být uhrazen ve splátkách ve výši 4 % z aktuální čerpané částky, z nichž první byla splatná do 20. dne v kalendářním měsíci, ve kterém se uskutečnilo první čerpání. Žalovaná takto načerpala částku 21 469 Kč. Sjednanou částku však nehradila řádně a včas, uhradila pouze 20 721 Kč a protože se dostala do prodlení, definovaného úvěrovou smlouvou, žalobce úvěr ke dni 23.5.2022 zesplatnil.6. Součástí obou požadovaných částek byly i sjednané poplatky a smluvní pokuty.7. Žalované byla před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva.8. Po provedeném dokazování soud zhodnotil jeho výsledky a dospěl k závěru, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 26.9.2029 a 6.12.2019 postupně dvě úvěrové smlouvy, na základě kterých žalovaná čerpala částky 21 469 Kč a 81 800 Kč.9. Podle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle ust. § 3 písm. a) z. č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.12. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné nehlédnutím do databázích umožňujících posouzení úvěru schopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěru schopnosti spotřebitel s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.13. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na se úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.14. Soud se nejprve zabýval platností předmětných smluv, které dle charakteru smluvního ujednání považuje za smlouvu spotřebitelské. Žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry a jeho povinností bylo posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Z posouzení úvěruschopnosti musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit, jinak je smlouva neplatná. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z informací, které generoval z dostupných informací o žalované a nedoloženým způsobem dospěl k hypoteticky možné výši splátek a obratem žalované požadovanou částky poskytl. Z tvrzení ani předložených důkazů a skutečnosti, že jak žádost o úvěr, tak smlouva o úvěru byly uzavřeny elektronicky, resp. ke stejnému datu, je zřejmé, že věřitel neučinil jakékoliv šetření k ověření pravdivosti dostupných informací. K prokázání aktivity při zjišťování osobní a finanční situace žalované žalobce nepředložil žádný dokument, ze kterého by bylo patrno cokoliv o konkrétních úkonech v tomto směru, tedy jaká lustrace byla v den uzavření smlouvy provedena a co bylo jejím výsledkem. Vzhledem k výše citovanému ustanovení vyšel-li věřitel z objektivně nedoloženého a zcela nedostatečného závěru o osobních a majetkových poměrech žalované a následně pouze vypočítal výši a počet splátek podle svého uvážení, pak nedostál své zákonné povinnosti, nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr, neboť dle platné judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2019 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu 3 ÚS 4129/18) je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, že nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám si tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit a dále poskytovatel úvěru v případě, že dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Soud tedy dospěl k závěru, že na smlouvu je nutno pohlížet v souladu s ust. § 588 o. z. jako na absolutně neplatnou.15. Z toho plyne, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a pokud jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč a 20 000 Kč a uhradila celkem 20 721 Kč a 58 168 Kč, pak svědčí žalobci pouze právo na vrácení zbývající části jistiny v celkové výši 24 350 Kč (23 632 Kč + 718 Kč). Pro zbývající částku, tedy 71 792,40 Kč, smluvní úroky a úroky z prodlení, byl návrh zamítnut.16. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ust. § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny tak nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z.. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byla úspěšnější žalovaná. Vzhledem k zásadě poměrného úspěchu ve věci by tedy náležela náhrada nákladů řízení žalované. Té však žádné nevznikly.