63 C 59/2024-41 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 29.9.2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 36.336,-Kč s úrokem z prodlení od 18.8.2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu č. , hodnota, ze dne 4.4.2023 žalovaný odebíral od žalobkyně zemní plyn pro potřeby domácnosti na adrese , adresa, a hodnota dodaného zemního plynu v období od 4.5.2023 do 26.7.2023 mu byla účtována fakturou č. , hodnota, vystavenou na částku 36.336,- Kč, splatnou dne 17.8.2023. Žalovaný uvedenou částku žalobkyni neuhradil, proto žalobkyně požaduje úhradu dlužné částky spolu s úrokem z prodlení od 18.8.2023 do zaplacení.2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o poskytování služeb ze dne 4.4.2023 bylo zjištěno, že touto se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn pro potřeby domácnosti na adrese , adresa, oproti závazku žalované zemní plyn odebírat v souladu s obchodně technickými podmínkami, jež jsou součástí uzavřené smlouvy.Z vyúčtování za sdružené služby dodávky plynu č. , hodnota, vystaveného žalobkyní dne 3.8.2023 bylo zjištěno, že touto byla žalobkyní žalované účtována cena za dodávku plynu do odběrního místa , adresa, v období od 4.5.2023 do 26.7.2023 ve výši 36.336,-Kč, splatnost uvedené částky byla stanovena na den 17.8.2023.5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla dne 4.4.2023 uzavřena smlouva dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na základě které byla žalobkyně povinna dodávat žalované plyn do určeného odběrního místa a žalovaná byla povinna zaplatit za dodávku plynu sjednanou cenu. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by byla dostála svému závazku a uhradila částku vyúčtovanou za dodávku plynu. Žalovaná ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Žalovaná je tedy povinna zaplatit cenu dodaného a spotřebovaného plynu, proto jí bylo uloženo uhradit žalovanou částku ve výši 36.336,- Kč.6. Žalobkyně dále požadovala po žalované zaplacení úroků z prodlení za opožděné úhrady ceny dodaného plynu. Protože v řízení nebylo prokázáno, jakým způsobem a kdy bylo žalované doručeno vyúčtování, jehož prostřednictvím byla žalované účtována cena odebraného plynu, vycházel soud z toho, že žalované byla výzva k zaplacení dlužné částky za dodávku plynu ve výši 36.336,- Kč doručena nejpozději současně s žalobou dne 22.2.2024. Nesplnila-li tedy žalovaná svůj peněžitý závazek dne poté, tedy 23.2.2024, ocitla se ode dne následujícího, tedy od 24.2.2024 v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nejen zaplacení vzniklého dluhu, ale i úroků z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., které ve svém ustanovení § 2 stanoví, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovanému byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky 36.336,-Kč od 24.2.2024 ve výši určené dle citovaného ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba ohledně požadovaných úroků z prodlení zamítnuta, neboť žalovaná po uvedenou dobu nebyla v prodlení.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci neúspěšná toliko v nepatrné části. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.454,-Kč, úhradě 2 úkonů po 100,-Kč podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a), b) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (předžalobní upomínka, podání žaloby). Celkem tedy náhrada náležející žalobci činí 1.654,-Kč [1.454 + (2 x 100) = 1.654].