72 C 223/2023-48 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 54.5297 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce je vlastníkem domu v , adresa, , kde se nachází byt č. , hodnota, o velikosti 2+1 s příslušenstvím. Nájemcem tohoto bytu byla žalovaná na základě nájemní smlouvy ze dne 8. 8. 2018, nájemní vztah byl ukončen dne 9. 6. 2020 doručením výpovědi bez výpovědní doby žalované. Byt byl vyklizen soudním vykonavatelem dne 16. 2. 2022 a téhož dne předán žalobci. Žalovaná však za období po skončení nájemního vztahu, tj. od 10. 6. 2020 do 16. 2. 2022 nezaplatila žalobci částku za užívání předmětného bytu vyčíslenou na 54.529 Kč. Žalobce žalovanou marně vyzýval k uhrazení dlužných částek.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud v této věci rozhodoval na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.5. Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem domu č. p. 270, č. or. 103, na , adresa, , což bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí pro k. ú. , adresa, , Obec , adresa, , LV č. , hodnota, . Žalobce uzavřel s žalovanou dne 8. 8. 2018 nájemní smlouvu k užívání bytu č. , hodnota, o velikosti 2+1 nacházejícího se v 1. nadzemním podlaží domu v , adresa, na dobu určitou, jak je zřejmé z nájemní smlouvy. Z nájemní smlouvy se dále podává, že nájemné je splatné do posledního dne měsíce, za který se platí nájemné. Z evidenčních listů vyplývá, že od července 2020 činila výše nájemného částku 5.846 Kč a částka odpovídající zálohám na službách částku 3.720 Kč. Celkem tedy předpis úhrad spojených s bydlením žalované činil částku ve výši 9.566 Kč měsíčně. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2021, č. j. , spisová značka, , je zřejmé, že soud rozhodl o vyklizení žalované z předmětného bytu žalobce. Byt žalovaná vyklidila dne 16. 2. 2022 prostřednictvím soudního vykonavatele, jak soud zjistil z tvrzení žalobce. Z vyúčtování skutečně spotřebovaných služeb za rok 2021, se splatností ke dni 31. 8. 2022, soud zjistil, že za rok 2021 dosahoval nedoplatek na službách částku ve výši 52.348 Kč. Z vyúčtování skutečně spotřebovaných služeb za rok 2022, se splatností ke dni 31. 8. 2023, soud zjistil, že za rok 2022 dosahoval nedoplatek na službách částku ve výši 1.845 Kč. Vyúčtování za rok 2021 i 2022 byla doručována na adresu žalované, jak vyplývá z obálek předložených žalobcem. K tomu za poměrnou část měsíce února 2022 žalobce požadoval nedoplatek ve výši ujednaného nájemného v částce 336 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 9. 2022, odeslané na adresu žalované, vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak výzva byla dne 7. 9. 2022 uložena na poště k vyzvednutí, aniž by byla vyzvednuta.6. Soud na prokázaný skutkový stav v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o. z.), aplikoval tento zákon, neboť se jedná o práva a povinnosti vzniklé po 1. 1. 2014.7. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.8. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.9. Podle ustanovení § 2247 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.10. Dle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.11. Na základě ustanovení § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou vznikl nájemní vztah k předmětnému bytu, přičemž žalovaná se zavázala v souvislosti s užíváním bytu hradit nájemné a platby za služby spojené s užíváním bytu. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla řádně podána výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby, kdy nájemní vztah tak zanikl doručením výpovědi žalované dne 9. 6. 2020, následně byl byt dne 16. 2. 2022 vyklizen na základě pravomocného rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2021, č. j. , spisová značka, . Ohledně uplatňované jistiny pak žalobce splnil povinnost tvrzení i důkazní, když tvrdil, že po skončení nájemního vztahu žalovaná v bytě nadále bydlela a využívala služby, ovšem tyto náklady nehradila žalobci řádně a včas ve sjednaném rozsahu, jak vyplynulo z předložených listinných důkazů. Žalobce tak v řízení prokázal existenci nájemního vztahu mezi účastníky a rovněž jeho ukončení, následné vyklizení bytu žalobce, existenci dluhu a současně jeho složení, které vyplývá z platného výpočtového listu a předpisu vyúčtování skutečně spotřebovaných služeb v bytě. Žalovaná naopak v řízení netvrdila a neprokázala, že by vzniklý dluh za dané období uhradila. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci žalobou uplatněnou částku ve výši 54.529 Kč představující částku odpovídající bezdůvodnému obohacení ve výši obvyklého nájemného a ceny za spotřebované služby spojené s užíváním bytu žalovanou po ukončení nájemního vztahu. V důsledku prodlení žalované s úhradou dluhu jí bylo dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., rovněž uloženo uhradit zákonné úroky z prodlení, a to vždy ode dne následující po splatnosti vyúčtování a předpisu plnění, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce 3 dnů soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3.327 Kč, a to jako nezastoupenému účastníkovi dle ustanovení § 142 odst. 1 a ustanovení § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.727 Kč a dvou paušálních náhrad za celkem 2 úkony (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.