104 C 140/2024-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 17.5.2024 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 65 848,11 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žalobce v návrhu uvedl, že dne 23.3.2022 uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 69 000 Kč, který se zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 242 Kč. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 14,90% ročně. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když uhradila celkem pouze částku 18 397,28 Kč, žalobce proto využil svého práva a úvěr ke dni 21.2.2024 zesplatnil. Ke dni podání žaloby žalobce požaduje po žalované zaplacení částky 65 848,11 Kč, tj. jistina ve výši 63 601,11 Kč a poplatky ve výši 2 247 Kč. Dopisem ze dne 20.3.2024 byla žalované zasílána předžalobní upomínka.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř. ) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná s žalobcem uzavřela dne 23.3.2022 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 69 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 242 Kč. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 14,90% ročně.5. Z žádosti o úvěr, print screenu plateb předloženého žalobcem v rámci doplnění žaloby, prohlášení o zdravotním stavu a návrhu na poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, má 1 dítě a pobírá peněžitou pomoc v mateřství. Dále bylo zjištěno, že příjmy rodinných příslušníků činí 35 000 Kč, kdy má žalovaná náklady spojené s bydlením ve výši 4 500 Kč, spoření ve výši 500 Kč, splátky v rámci , právnická osoba, ve výši 7 403 Kč a splátky mimo , právnická osoba, ve výši 4 000 Kč. Z print screenu plateb předložených žalobcem bylo zjištěno, že žalovaná pobírá příspěvek na bydlení, příspěvek na dítě a rodičovský příspěvek, přičemž výše těchto příspěvků se dle výpisů mění a není z těchto výpisů tedy zřejmé, kolik činí pravidelné dávky, která žalovaná dostává. Pokud jde o výdaje, jsou zde uvedeny výdaje na E-on energie a Vodafone, kdy z těchto není zřejmé na jaké služby jsou platby zasílány, nejsou zde uvedeny ani žádné výdaje na nájemné.6. Z historického výpisu bylo zjištěno, že žalovaná celkem vyčerpala částku 69 000 Kč.7. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 3.1.2024 a předžalobní upomínky ze dne 20.3.2024 bylo zjištěno, že žalobce stanovil lhůtu k uhrazení dluhu nejpozději do 21.2.2024, kdy v opačném případě dojde k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná dluh neuhradila dluh se tak stal splatným a žalované byla zasílána předžalobní upomínka.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.15. Mezi žalovanou a žalobcem existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 69 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobci tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 242 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při posuzování schopnosti žalované úvěr splácet vycházel z informací, které žalovaná uvedla v rámci žádosti o úvěr, dále z čestného prohlášení o příjmu žalované a příjmu rodinných příslušníků, z výpisů z běžného účtu a lustrací v bankovních a nebankovních registrech. Žalobce dále uvedl, že poskytnuté informace posoudil s daty , právnická osoba, , kdy tak má za to, že řádně ověřil schopnost žalované úvěr splácet. Z předložených podkladů však dospěl soud k závěru, že žalobce sice bonitu žalované zkoumal, avšak takovým způsobem, že došlo ke zkreslení majetkové situace žalované, kdy pokud jde o print screen plateb z bankovního účtu, z toho nelze posuzovat žádné konkrétnější údaje, neboť není zřejmé o jaký účet se jedná, na jaké jméno je veden, kdy jsou uvedeny pouze některé platby vybrané žalobcem a nikoliv všechny odchozí a příchozí platby. Aby bylo možné si udělat celkový obraz o bonitě žalované, bylo by třeba předložil kompletní bankovní výpisy, ze kterých jsou veškeré příchozí a odchozí platby zřejmé, jako je zřejmý i vlastník účtu. Pokud by soud vycházel ze skutečnosti, že se jednalo o výpis z účtu žalované, pak by soud zjistil, že žalovaná pobírá příspěvek na bydlení, příspěvek na dítě a rodičovský příspěvek, přičemž jednotlivé platby mají různé výše a není zřejmé, kolik tedy činí pravidelná výše těchto příspěvků. Ani pokud jde o výdaje, o z těchto si nelze udělat z předložených výpisů přehled, neboť jsou zde uvedeny platby pro E-on energie a Vodafone, nikde však nejsou platby za bydlení, stravu či jiné pravidelné výdaje. Pokud pak jde o příjmy rodinných příslušníků je tento údaj pro posouzení bonity žalované zcela nerelevantní, neboť jak je zřejmé z žádosti o úvěr, žalovaná byla v domě žádosti svobodná, nemohlo se tak jednat o manžela jako rodinného příslušníka, u kterého by se dalo uvažovat o hospodaření se společnými financemi v rámci společného jmění manželů. Pokud pak jde o jiné rodinné příslušníky tito by neměli v případě neplacení žalované jakékoliv povinnosti k úhradě, ani u nich nelze předpokládat, že by se podíleli na úhradu plateb za žalovanou. Z uvedených údajů je tedy zřejmé, že žalovaná byla na rodičovské dovolené, neměla jiný vlastní příjem, pobírala příspěvky od státu, bydlela v nájmu, a naopak měla další povinné splátky vůči žalobci či jiným společnostem.