104 C 5/2025-45 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 24.6.2024 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 71 599,55 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žalobce v návrhu uvedl, že s žalovaným dne 25.1.2022 uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalobce žalovanému poskytl revolvingový úvěr až do výše limitu 15 000 Kč, kdy se žalovaný zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky. Následně byl úvěrový limit na základě dodatků postupně navýšen až na částku 70 000 Kč. Žalovaný vyčerpal celkem 84 529,13 Kč a uhradil celkem 34 664 Kč. Protože žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobce pohledávku žalovaného ke dni 20.3.2024 zesplatnil. Dopisem ze dne 11.4.2024 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka.2. Žalovaný se žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Z úvěrové smlouvy ze dne 25.1.2022 bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému revolvingový úvěr s limitem 15 000 Kč a roční úrokovou sazbou 26,28%, kdy se žalovaný zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z dlužné částky.5. Z dodatku ze dne 4.10.2022 bylo zjištěno, že byl úvěrový rámec navýšen na částku 24 000 Kč, následně dodatkem ze dne 6.10.2022 byl navýšen na částku 59 000 Kč a naposledy dodatkem ze dne 2.11.2022 byl úvěrový rámec navýšen až na částku 70 000 Kč.6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný celkem vyčerpal částku 84 529,13 Kč a uhradil celkem 34 664 Kč.7. Z úvěrové zprávy, potvrzení o provedení bonity klienta a sdělení žalobce ohledně MLS výpočtu bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je důchodce, svobodný, bezdětný a žije v podnájmu. Jeho příjem činí 9 997 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč a měsíční výdaje domácnosti činí 8 000 Kč. Dle výpočtu MLS se podává, že jde o interní výpočet žalobce, kde je uveden příjem žalovaného ve výši 18 097 Kč, jako výdaje životní minimum dospělých členů domácnosti 3 860 Kč, celkové náklady domácnosti na bydlení 5 721 Kč a výše splátky schváleného úvěru 600 Kč. Při navýšení úvěrového rámce pak je uveden nový výpočet MLS, kdy u posledního navýšení ke dni 2.11.2022 bylo uvedeno, že příjem žalovaného činí 20 000 Kč, jako výdaje životní minimum dospělých členů domácnosti 4 620 Kč, celkové náklady domácnosti na bydlení 11 246 Kč, součet splátek úvěrů v NRKI a HC 564 Kč a výše splátky úvěru po navýšení rámce 2 800 Kč. Zbývající MLS domácnosti pak mělo činit 770 Kč.8. Z výpisu z účtu předloženého žalobcem bylo zjištěno, že se jedná o účet, jehož majitelem je , jméno FO, , pro posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet tak není relevantní.9. Z potvrzení , právnická osoba, ze dne 24.1.2022 bylo zjištěno, že žalovaný pobírá důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 9 997 Kč měsíčně.10. Ze mzdového výměru ze dne 1.1.2022 bylo zjištěno, že žalovaný pobíral dále mzdu ve výši 8 100 Kč.11. Z dopisu ze dne 20.3.2024 bylo zjištěno, že žalobce pohledávku žalovaného ke dni 20.3.2024 zesplatnil, kdy následně předžalobní upomínkou ze dne 11.4.2024 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 18.4.2024.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.18. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.19. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr s úvěrovým limitem až do výše 70 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce v rámci řízení uvedl, že při hodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházel ze statistického modelu, kde vypočítal z měsíčních příjmů a výdajů, zda skutečně žadatel může splácet částku odpovídající splátce úvěru. Žalobce při tomto výpočtu zohledňuje rodinné postavení klienta, vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti, kdy dále provádí lustraci v registrech NRKI, CEE a ISIR. Pokud jde o ověřování skutečných příjmů a výdajů, ověřil si žalobce pouze příjmy žalovaného, a to na základě mzdového výměru a potvrzení o invalidním důchodu ČSSZ. Pokud pak žalobce tvrdil, že vycházel i z bankovního výpisu žalovaného, soudu byl předložen bankovní výpis vedený na jinou osobu než je žalovaný, tento důkaz tak považoval soud za nerelevantní. Pokud jde o výdaje, u těchto žalobce uvedl, že si spotřebitel není řady svých výdajů často vědom a dokladování výdaje je problematické, neboť si spotřebitelé žádné doklady o svých výdajích neukládají. Žalobce pak dále ve svém vyjádření uvedl, že z výpisu z účtu je zřejmé, že žalovaný značnou část svých výdajů nehradil placením z účtu, ale jiným způsobem, když velkou část svých příjmů z účtu vybíral prostřednictvím bankomatu. V tomto ohledu soud vycházel pouze z vyjádření žalobce, neboť nebyl předložen bankovní výpis z účtu žalovaného. I kdyby však byla tato tvrzení pravdivá, bylo v možnostech žalobce ověřit si výdaje za bydlení, kdy žalovaný jako podnájemce jistě disponoval minimálně podnájemní smlouvou.20. Pokud pak jde o MLS výpočty žalobce není zřejmé, jak žalobce k jednotlivým částkám dospěl, když doložené příjmy žalovaného činily 18 097 Kč, ale v rámci MLS počítaného k navýšení dne 2.11.2022 činily příjmy 20 000 Kč, také pokud jde o výdaje na bydlení, tyto neměl žalobce nijak podloženy. Je třeba vzít také v úvahu skutečnost,