108 C 144/2025-51 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 46 982 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný s ní uzavřel dne , datum, rámovou smlouvu dne , datum, dodatek č. , hodnota, k této smlouvě, kterým požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši , částka, . Protože žalovaný splnil podmínky došlo k jeho schválení dne , datum, a žalovanému bylo umožněno jeho čerpání. Součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly i Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Pro závažné porušení smluvních povinností ze strany žalovaného přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 46 982 Kč na jistině a 1 866,48 Kč na nesplacených smluvních úrocích za období od , datum, . Žalobkyně dále požaduje sjednaný úrok 18,9 % za období od 15. 1. 2025 do 13. 2. 2025 a ve výši 12,75 % od 14. 2. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % od 14. 2. 2025 do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje úhradu částky 766,49 Kč za nepovolený debet vzniklý na účtu žalovaného č. , č. účtu, , který žalobkyně pro žalovaného vedla na základě rámcové smlouvy ze dne 26. 6. 2020.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.Po skutkové stránce soud zjistil tento skutkový stav. Dne , datum, uzavřela žalobkyně a žalovaný rámcovou smlouvu č. , hodnota, , dle které vedla pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Z obchodních podmínek, které jsou součástí rámcové smlouvy, vyplývá, že nebyla sjednána možnost přečerpat finanční prostředky na běžném účtu do záporného zůstatku. Dodatkem č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne , datum, byla mezi účastníky sjednána možnost kontokorentu až do výše , částka, (viz rámcová smlouva, obchodní podmínky, předsmluvní informace, dodatek č. , hodnota, , výpis z účtu). Ve smlouvě se žalovaný zavázal že úvěr uhradí do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostanete do minusu. Jinými slovy, do jednoho roku od přečerpání běžného účtu , č. účtu, se musí dostat do plusu a zůstat v něm přes půlnoc daného dne. Účastníci si sjednali s úroky v sazbě 18,9 % ročně. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od , datum, bylo zjištěno, že ke dni , datum, byly finanční prostředky na jeho běžném účtu v záporném zůstatku -766,49 Kč. Z přehledu plateb vyplynulo, že žalovaný v době od , datum, zcela využíval povolený kontokorent, přičemž se několikrát dostal do záporného zůstatku na svém účtu nad limit kontokorentu. Dne , datum, přistoupila žalobkyně k zesplatnění všech dluhů a žalovaného vyzvala k úhradě kontokorentu ve výši 48 848,48 Kč i k úhradě záporného zůstatku na jeho účtu ve výši 766,49 Kč (viz přehled plateb, výzva k zaplacení ze dne , datum, ).Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V tomto závazkovém vztahu vystupovala žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni peněžní prostředky včetně dohodnutých úroků (§ 1970). V souladu s ustanovením § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalovaný svoji povinnost v celém rozsahu nesplnil, proto žalobkyni vzniklo právo po žalovaném požadovat vrácení dlužné jistiny, spolu se sjednanými úroky z úvěru (od 16. 8. 2024 pak v maximální výši dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a s úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tato dlužná částka je představována dlužnou jistinou ve výši 46 982 Kč a sjednaným úrokem vyčísleným ke dni 14. 1. 2025 ve výši 1 866,48 Kč. Nárok žalobce na sjednaný úrok vyplývá ze smluvních ujednání účastníků a § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a nárok na úrok z prodlení je dán § 1970 občanského zákoníku. Soud proto zavázal žalovaného i k úhradě sjednaného úroku z jistiny od data 15. 1. 2025 do zaplacení a rovněž k úhradě úroku z prodlení od 14. 2. 2025 do zaplacení. Nárok na zaplacení částky 766,49 Kč je rovněž dán, neboť žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou ve smyslu ust. § 2662 a násl. občanského zákoníku, kterou se žalobkyně zavázala zřídit běžný účet pro žalovaného. Žalobkyně svoji povinnosti splnila a daný účet pro žalovaného zřídila. Žalovaný však porušil povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, když neoprávněně čerpal peněžní prostředky z předmětného účtu, i když na něm neměl dostatečné peněžní prostředky, kdy k 15. 1. 2025 činila výše nepovoleného debetu částku 766,49 Kč. Soud tedy zavázal žalovaného uhradit žalobkyni celkem částku 47 748,49 Kč s požadovaným příslušenstvím. Žalovaný v řízení neprokázal, že by poskytnuté finanční prostředky ve sjednané žalobkyni uhradil, netvrdil, ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 910 Kč.