115 C 26/2025-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 11. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10.021,50 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou dne 18. 1. 2023 smlouvu o půjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.049 Kč, úrokovou sazbou 20,11 % ročně, částkou za zpracování úvěru ve výši 1.760 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 5.167 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; na dluh uhradila 1.688 Kč. S účinností ke dni 27. 9. 2023 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovanou byla dne 18. 1. 2013 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti částku 11.000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7.976 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 1.049 Kč s úrokovou sazbou 20,11 % ročně, částka za zpracování úvěru ve výši 1.760 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 5.167 Kč) ve 45 týdenních splátkách po 422 Kč, nejpozději do 29. 11. 2013. Žalovaná na dluh uhradila 1.688 Kč, přičemž dle smlouvy o půjčce byla úhrada žalované započtena ve výši 978,50 Kč na jistinu a ve výši 709,50 Kč na souhrnný poplatek, který žalobkyně v daném řízení nepožadovala. Smlouva o půjčce zanikla dne 29. 11. 2013 uplynutím doby, na kterou byla sjednána.5. Před uzavřením smlouvy o půjčce žalovaná prohlásila, že je nezaměstnaná a má příjem ve výši 12.000 Kč; příjem byl předchůdcem žalobkyně ověřen z předloženého výměru podpory. Výdaje žalované představovaly celkem 3.800 Kč, z toho 1,.500 Kč na nájem, 300 Kč na telefon a 2.000 Kč na náklady domácnosti; výdaje byly předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložené nájemní smlouvy.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 se podává, že s účinností ke dni 27. 9. 2023 společnost , právnická osoba, , postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023, ve kterém byla současně vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení dopisu; zásilka byla žalované odeslána 27. 10. 2023.7. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 7. 2024 byla žalovaná na existenci svého dluhu upozorněna a byl vyzvána k jeho úhradě. Upomínka byla odeslána žalované 31. 7. 2024.8. Jelikož byla smlouva o půjčce uzavřena dne 18. 1. 2013, řídí se právní vztahy z ní vyplývající podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. z.“) a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 3. 2013 (dále jen „z. s. ú.“).9. Podle § 3 písm. a) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.10. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.11. Podle § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.12. Podle § 451 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.13. Podle § 451 odst. 2 o. z. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.14. Soud se z úřední povinnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy o úvěru. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.15. Při uzavírání smlouvy o půjčce žalovaná sdělila předchůdci žalobkyně výši svých pravidelných měsíčních příjmů. Předchůdce žalobkyně si však byl vědom, že žalovaná je nezaměstnaná a jejím jediným zdrojem je podpora v nezaměstnanosti. Žalovaná tedy nebyla výdělečně činná, předchůdce žalobkyně však tuto skutečnost při poskytnutí nijak nezohlednil. Pokud se jedná o výdaje žalované, předchůdce žalobkyně nijak neověřil další výdaje žalované, spokojil se pouze s předložením nájemní smlouvy, nezkoumal, jaké jsou reálné výdaje žalované.16. Smlouva o půjčce byla mezi účastníky uzavřena za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, avšak před jeho novelou provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. Zákon o spotřebitelském úvěru platný v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru (tj. před novelou provedenou zákonem č. 43/2013 Sb.) výslovně nespojoval s nedostatečným prověřením úvěruschopnosti spotřebitele absolutní neplatnost smlouvy. Pouhá skutečnost, že k uzavření smlouvy o půjčce došlo v jiném časovém období, však nemůže zvýhodňovat jednu stranu smlouvy (předchůdce žalobkyně jako podnikající osobou) na úkor strany druhé (žalované coby spotřebitele). I na smlouvu o půjčce, která byla uzavřena před novelou zákonem 43/2013 Sb., je proto třeba nahlížet jako na absolutně neplatnou, která nevyvolává žádné smlouvou zamýšlené účinky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, č.j. 33 Cdo 201/2018, a dále nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp.zn. I. ÚS 199/11). Soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu.17. Smlouva o půjčce uzavřená v rozporu s právem spotřebitele na ochranu, resp. uzavřená způsobem zakládajícím nerovnoměrný vztah mezi spotřebitelem (žalovanou) jako dlužníkem a poskytovatelem úvěru (předchůdce žalobkyně) jako profesionálem zabývajícím se poskytováním úvěrů v rámci své podnikatelské činnosti, je proto ve smyslu § 39 o. z. neplatná, neboť se příčí dobrým mravům a odporuje zájmu na zachování veřejného pořádku.18. Soud proto uzavřel, že smlouva o půjčce byla od počátku neplatná a žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou platně postoupena, vzniklo toliko právo na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o půjčce uhradila 1.688 Kč, žalobkyně má proto právo na vrácení poskytnutého plnění ve výši 9.312 Kč.19. Žalobkyně má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k úhradě považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023, ve kterém byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Oznámení bylo žalované odesláno dne 27. 10. 2023, doručeno jí mohlo být nejdříve 30. 10. 2023. Dne 31. 10. 2023 žalovaná počala běžet desetidenní lhůta pro úhradu neoprávněného majetkového prospěchu která skončila 9. 11. 2023. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem 10. 11. 2023 ve výši 7,05 % ročně, která je v souladu s nař. vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 9.312 Kč. Ve zbylé části požadovaného úroku z prodlení soud žalobu zamítl, neboť do 9. 11. 2023 se žalovaná nedostala do prodlení. Pokud se jedná o úhradu smluvního (kapitalizovaného) úroku, soud v této části návrh žalobkyně rovněž zamítl, neboť ujednání o úroku vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru.20. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.21. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.22. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem