115 C 67/2025-74 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 7. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 508 811,50 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi předchůdcem žalobce společností , Anonymizováno, s. r. o. (dále jen „předchůdce žalobce“) a žalovaným byla dne 1. 10. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému ve prospěch označeného účtu částku 439 999 Kč a sjednali si poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 % z kupní ceny Žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 11,71 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný smlouvou sjednané povinnosti neplnil řádně a včas a s platbou pravidelných splátek se dostal do prodlení; předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil celý úvěr za splatný ke dni 1. 2. 2022. Žalovaný na dluh uhradil částku 204 00 Kč. S účinností ke dni 7. 11. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení dlužné jistiny, poplatků, smluvní pokuty a příslušenství v podobě obchodního úroku a úroku z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.3. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobce , Anonymizováno, s. r. o. a žalovaným byla dne 1. 10. 2021 uzavřena označená smlouva, na základě které se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 439 999 Kč, přičemž předmětem financování bylo vozidlo tovární značky BMW řada 3, jehož kupní cena činila 439 999 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 854 Kč splatných vždy k 1. dni v měsíci počínaje 1. 11. 2021; obchodní úrok byl sjednán ve výši 11,71 % ročně. Žalovaný byl dále povinen hradit poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 % z výše financované částky úvěru, který byl určen jako součást jistiny a splácen v pravidelných splátkách.5. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný o své osobě sdělil, že nemá žádné náklady na bydlení, nemá vyživovací povinnost vůči žádným osobám, má splátky jiných úvěrů ve výši 5 116 Kč měsíčně, dále sdělil, že je zaměstnaný, přičemž měsíční příjem činí 22 808 Kč. V rámci interní analýzy úvěruschopnosti pak předchůdce žalobce prověřoval žalovaného v komerčních i veřejných registrech, a to v registru SOLUS, v insolvenčním rejstříku, registru CRIF.6. Z výplatních pásek soud zjistil, že za měsíc květen 2021 vznikl žalovanému nárok na mzdu ve výši 17 956 Kč, za měsíc červen 2021 ve výši 22 800 Kč, za měsíc červenec 2021 ve výši 23 148 Kč a za měsíc srpen 2021 ve výši 22 469 Kč.7. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného u , Anonymizováno, , a.s. pro majitele , Jméno žalovaného, soud zjistil, že za období od 1. 8. 2021 do 31. 8. 2021 přišlo na účet žalovaného od jeho zaměstnavatele, , jméno FO, , celkem 16 500 Kč, za období od 1. 9. 2021 do 30. 9. 2021 pak 5 000 Kč.8. Z výpisu z účtu společnosti , právnická osoba, . č. , č. účtu, za měsíc říjen 2021 se podává, že dne 1. 10. 2021 byla na tento účet připsána částka 439 999 Kč, jako odesílatel byla označena společnost , Anonymizováno, s. r. o. Shodné informace soud zjistil i z dokladu čerpání.9. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobci dne 9. 2. 2023 částku ve výši 204 000 Kč.10. Z dopisu ze dne 1. 2. 2022 soud zjistil, že předchůdce žalobce v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek odstoupil od smlouvy o úvěru s účinností ke dni doručení odstoupení žalovanému a prohlásil celý úvěr za splatný ke dni odstoupení od smlouvy. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dluhu ve výši 467 078,04 Kč.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejích příloh soud zjistil, že dne 7. 11. 2023 předchůdce žalobce jako postupitel postoupil na žalobce jako postupníka pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, .12. Z dopisu ze dne 4. 12. 2023 soud zjistil, že předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobce.13. Z podacího lístku č. RR2715578662F soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2023 bylo žalovanému odesláno dne 4. 12. 2023.14. Z výzvy k plnění soud zjistil, že dne 4. 6. 2024 byl žalovaný ze strany zástupce žalobce písemně upozorněn na dluh ve výši 718 338,52 Kč a byl vyzván k jeho úhradě nejpozději do 19. 6. 2024.15. Z podacího lístku č. RR2721153225F soud zjistil, že výzva k plnění ze dne 4. 6. 2024 byla žalovanému odeslána téhož dne.16. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.17. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem21. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.22. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.23. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.24. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.25. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 439 999 Kč. Smluvní ujednání mezi předchůdcem žalobce a žalovaným bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.26. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy o úvěru.27. Z předložených listin nevyplývá, že by informace o příjmech