20 C 61/2025-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se návrhem došlým soudům 13. ledna 2025 domáhala po žalovaném zaplacení platby za užívání nemovitosti za měsíce červenec a srpen 2024, kdy tato povinnost vyplývala z dohody o vypořádání zaniklého společného jmění manželů ze dne 5. 3. 2024.2. Žalovaný v písemném vyjádření k odporu do platebního rozkazu i jako účastník řízení tvrdil, že nemovitost užíval do 14. 7.2024, kdy o tom uvědomil žalobkyni a klíče předal dceři, od toho dne dům neužíval a nebydlel v něm, pouze mu tam zůstaly některé osobní věci v menší části jedné sklepní místnosti a ty si do konce července odvezl vždy po dohodě s dětmi, které tuto zprávu předaly matce. Důvodem tohoto způsobu komunikace byla mizivá forma spolupráce ze strany žalobkyně. Nájemné za dobu první poloviny měsíce července 2024 ve výši 5 000 Kč zaplatil žalobkyni dne 7. 8. 2024. Navrhl proto zamítnutí žaloby. Uvedl, že k předán klíčů došlo na konci července, nechal tam nějaké věci, po domluvě se synem je odvezl. Byly to takové, o kterých ani nevěděl, žalobkyně reagovala až po 19 dnech. Řekl, že věci nechce. Uběhlo zase 17 dní, žalobkyně si vzpomněla, že tam zůstaly nějaké věci, reagovala až 9. září.. 10. září mu dal syn nárazník k autu. Pokud měla dojem žalobkyně po vyklízení v červenci, že tam nechal nějaké věci, měla mu to říct na počátku srpna. Pokud do spisu založil fotografii s věcmi, je to k datu 15.7.2024, kdy se jednalo o místnost v suterénu a věci tam zůstaly do konce července. Po tomto datu zůstaly v domě jenom věci, které souvisely s domem, jako například domovní schránka, zbytky linolea, náhradní desky k nábytku a podobně. Po uplynutí července pak řešil jenom nárazník a dřevo na dvorku. Toto ani nechtěl. Když žalobkyně chtěla, aby ho odvezl, tak řekl, že ho odveze, aby měl pokoj.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to nedohodou o vypořádání zaniklého společného jmění manželů ze dne 5. 3. 2024, kdy z bodu VIII. vyplývá, že ke dni uzavření dohody účastníci užívají společnou nemovitost a dohodli se, že bývalý manžel je oprávněn užívat nemovitost pouze po dobu šesti měsíců od data, kdy mu byl bývalou manželkou uhrazen vypořádací podíl na jeho účet a počínaje dnem podpisu dohody je bývalý manžel povinen nahradit po dobu užívání předmětné nemovitosti, na účet bývalé manželky částku 10 000 Kč měsíčně, vždy k pátému dni jako nájem a úhradu energií, po tomto datu, tj. připsání částky vypořádacího podílu není oprávněn nemovitost užívat nebo si ponechat osobní nebo jiné věci (důkaz dohodou). Částka 5 000 Kč za užívání nemovitosti – doplatek za bydlení první polovinu července ve výši 5 000 Kč prokazuje výpis o provedení transakce z banky ČSOB k datu 6. 8. 2024. Tato skutečnost není mezi účastníky sporná. K důkazu byla dále doložená emailová korespondence mezi účastníky, ze kterých se prokazuje, že 14. 7. žalovaný sděluje, že se přestěhoval, zbytek věcí se pokusí odvézt do konce července, reakce žalobkyně z 19. 8.2024, kde upozorňuje, že v domě má ještě své věci a nepovažuje odstěhování za ukončené a žádá o sdělení, kdy si věci odveze a předá klíč a doklady ( revize kotle a komínu) od domu, upozorňujena otevřené okno od sklepa, ke kterému došlo 16. 8., upozornění žalobkyně na neuhrazený nájem za červenec ve výši 10 000 Kč z 8. 7.2024 a odpověď žalovaného, že stěhuje televizi a upozornění považuje za bezpředmětné, upozornění žalobkyně z 9. 9. 2024, že na půdě jsou autosoučástky, na zahrádce dřevo a žádá o přidání klíčů. Odpověď žalovaného, že to, co zůstalo, jsou věci spojené s domem. Dokumenty zůstaly uložené v dřevěném šanonu. Účastníci přiložili emaily z předchozí doby, pak k těmto soud vůbec nepřihlížel, neboť s projednávanou věcí nesouvisí a pouze ilustrují jejich vzájemné vztahy. Předžalobní výzva byla zaslána advokátkou 20. 10. 2024.4. Žalobkyně vzala žalobu zpět v částce 5 000 Kč, proto v tomto rozsahu soud řízení zastavil (§ 96, odst. 1, 2 o.s.ř.). Vztah mezi účastníky soud posuzoval analogicky jako nájem na dobu určitou, kdy mezi účastníky nebylo sporné, jakou částku a o jakou dobu má žalovaný platiti. Pro posouzení věci je rozhodné, zda a jakým způsobem žalovaný předmětné prostory opustil. Pokud žalovaný předal klíče dceři účastníků, pak tato skutečnost z ničeho jiného nevyplývá a výslech dětí účastníků jako svědků účastníci nenavrhli, respektive nechtěli, aby tento výslech byl proveden. Výslech navrženého svědka soud považoval za nadbytečný.5. Podle § 2292 zákona č. 89/2012 Sb. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí, byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání ve vstupu do bytu, aby jeho užívání opustil nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoliv pochybností považovat za skončený, má se za byt za odevzdaný ihned. Protože k předání klíčů nedošlo takovýmto prokazatelným způsobem a je zřejmé, že i v srpnu byl v nemovitosti žalovaný (byť by prostory neužíval a pouze si vyzvedl některé věci), pak skutečnost, že v prostorách byl, vyplývá i, že připustil to, že řádně neuzavřel okno do sklepa. Za této situace má soud za prokázáno, že užívání nemovitosti nebylo prokazatelně ukončeno k datu, který tvrdí žalovaný, a proto soud ve zbytku žaloby, tj. v nájemném za polovinu července a nájem za srpen žalobě vyhověl. Doba prodlení vyplývá z doby, kdy nájemné mělo být hrazeno (§ 1068 a následujících občanského zákoníku).6. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházet z úspěchu účastníků v řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 20 000 Kč. Byla úspěšná v částce 15 000 Kč, čili ze 75 %. Žaloba byla nedůvodná v částce 5 000 Kč, kdy sice žalobu vzala zpět, ale tato částka byla žalovaným uhrazena 6. 8. 2024, tedy před podáním žaloby. V této části tedy byla žalobkyně neúspěšná. Při odečtení úspěchu a neúspěchu v řízeních má tedy žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení z 50 %. Náklady řízení jí vznikly zaplacením soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. za 5 úkonů, a to převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření včetně částečného zpětvzetí a účast na jednání 8. října 2025, tj. 5 úkonů po 1 900 Kč a 5x režijní paušál, přičemž 2 úkony byly učiněny před novelou advokátního tarifu před 1.1.2025, tedy 2x 300 Kč a 3x 450 Kč, celkem tedy náklady právního zastoupení, včetně soudního poplatku, činí 12 250 Kč. S ohledem na shora uvedený úspěch žalobkyně v řízeních jí soud přiznal polovinu, tj. částku 6 125 Kč. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř..