242 C 13/2023-69 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 18.5.2023 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 100.000 Kč s příslušenstvím představující pojistné plnění z pojistné smlouvy č. , hodnota, za pojistnou událost ze dne , datum, , kdy žalobce při couvání na parkovišti na , adresa, najel na sloupek za vozidlem, čímž došlo k deformaci a poškození zadního rohu karoserie vozidla. Poškození vozidla odpovídalo škodě, na něž se vztahovala uvedená pojistná smlouva. Předmětná škoda byla nahlášena žalovanému dne , datum, . Žalovaný uplatněný pojistný nárok odložil dne , datum, bez poskytnutí pojistného plnění, s odkazem na čl. 4 písm. g) doplňkových pojistných podmínek pro havarijní pojištění, a to pro výluku z pojištění odkazující na škodu vzniklou v důsledku technicky nezpůsobilého vozidla k provozu na pozemních komunikacích, to vše s odkazem na vypršení platnosti technické kontroly vozidla a s tím související technickou nezpůsobilost vozidla k provozu. Žalobce namítal, že skutečnost, že vozidlo nemá platný doklad o technické kontrole, neznamená, že by bylo technicky nezpůsobilé; označení vozidla za technicky nezpůsobilé je dle zákona vázáno výhradně na faktický stav vozidla, nikoli na formální existenci dokladu o technické kontrole. Podstatnou podmínkou omezující poskytnutí pojistného plnění dle pojistných podmínek žalovaného je vznik škody v důsledku technické nezpůsobilosti vozidla; je tedy zásadní příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením povinnosti provozovatele vozidla při jeho provozu. V daném případě nebyla naplněna ani právní domněnka technické nezpůsobilosti vozidla, která se váže na okamžik, kdy provozovateli vozidla vznikla povinnost k prokázání technické způsobilosti, avšak provozovatel by tuto neprokázal; žalobci v době před pojistnou událostí nevznikla povinnost předložit komukoli doklad o technické způsobilosti, tedy nebylo možno na vozidlo ani z tohoto důvodu pohlížet jako na technicky nezpůsobilé.2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala, současně prohlásila za nesporné skutečnosti popsané žalobcem ke vzniku pojistné události (popis pojistné události) i samotné uzavření pojistné smlouvy s žalobcem. Za nesporné označila i to, že v době vzniku dopravní nehody nemělo vozidlo platný doklad o technické kontrole. Odmítla však žalobcův výklad pojistných podmínek. Uvedla, že výluka z pojištění se váže na škodu vzniklou v důsledku technicky nezpůsobilého vozidla, nikoli v důsledku technické nezpůsobilosti vozidla; není tak třeba příčinné souvislosti mezi technickou nezpůsobilostí vozidla a vznikem škody na vozidle. Smluvní ujednání jednoduše vylučují z pojistného krytí vozidla, která se na pozemních komunikacích nesmí nacházet. Předmětné vozidlo nebylo technicky způsobilé k provozu z toho důvodu, že žalobce nebyl k datu dopravní nehody schopen prokázat jeho technickou způsobilost z důvodu vypršení platnosti dokladu o technické kontrole k datu 21.8.2021. Celá systematika uvedené pojistné smlouvy se váže na výklad ust. § 37 odst. 1 písm. c) zákona o pozemních komunikacích a související zákony, kdy i v rámci všeobecných pojistných podmínek je zakotveno, že havarijní pojištění lze sjednat jen pro vozidlo, které mj. splňuje podmínky provozu na pozemních komunikacích, tedy má „platnou STK“ (chápáno ve významu platně provedené technické kontroly na stanici technické kontroly); tedy vylučuje z pojistného krytí vozidla bez platné STK. V rámci doplňkových pojistných podmínek poukazovala na definici pojištěného vozidla, které mj. musí být způsobilé k provozu na českých komunikacích, tedy že pojištění neslouží ke krytí škod na vozidlech, která nesmí být vůbec provozována. Obdobnou informaci žalobce obdržel rovněž v informačním dokumentu o pojistném produktu spolu s pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami, o kterých zaplacením pojistného deklaroval, že se s nimi seznámil. V informačním dokumentu bylo stanoveno, že se havarijní pojištění nevztahuje na vozidla, která nejsou způsobilá k provozu na pozemních komunikacích. Havarijní pojištění je pojištěním, které se řídí výlučně pojistnými podmínkami. Na škodu vzniklou v důsledku předmětné dopravní nehody se pojistná smlouva nevztahuje a žalobce nemá právo na pojistné plnění, neboť žalobce provozoval na pozemních komunikacích vozidlo, které nebylo technicky způsobilé k provozu, a tím porušoval zákonnou povinnost.3. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:4. Z návrhu smlouvy pojištění vozidel soud mj. zjistil, že předmětná pojistná smlouva č. , hodnota, k havarijnímu pojištění byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena pro vozidlo zn. , jméno FO, , model , jméno FO, , r. z. , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , TP č. , IBAN, („předmětné vozidlo“), s ročním pojistným ve výši 12.728 Kč, s limitem pojistného plnění pro dopravní nehodu ve výši 100.000 Kč. V rámci smluvních ujednání bylo ujednáno a žalobcem potvrzeno, že žalobce před uzavřením smlouvy převzal a seznámil se s dokumenty mj. záznamem z jednání, informačním dokumentem o pojistném produktu (, Anonymizováno, ), předsmluvními informacemi (, Anonymizováno, ) a pojistnými podmínkami (zde: všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel, platné od , datum, , a doplňkové pojistné podmínky pro havarijní pojištění, platné od , datum, ) aj.5. Z technického průkazu k předmětnému vozidlu je zřejmé, že majitelem vozidla je žalobce, přičemž osvědčení o technické způsobilosti vozidla bylo platné do , datum, . Následně bylo osvědčení zaznamenáno až k datu , datum, .6. Z hlášenky škodní události ze dne , datum, vyplynulo, že předmětnou škodu vzniklou dne , datum, na , adresa, při nacouvání do sloupku nahlásil autoservis (, právnická osoba, ); poškození vozidla zasahovalo zadní páté dveře a zadní nárazník. Tento autoservis dne , datum, sepsal vlastní prohlášení o tom, že předmětné vozidlo nebylo před vznikem zjištěného poškození technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, byla ze strany autoservisu , právnická osoba, vyúčtována částka 172.140 Kč za opravy na předmětném vozidle.7. Dopisem ze dne , datum, oznámila žalovaná žalobci ukončení šetření pojistné události a odložení případu bez vyplacení pojistného plnění s odkazem na skutečnost, že vozidlo nebylo k datu pojistné události technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích vzhledem k vypršení platnosti technické kontroly. V rámci e-mailové komunikace ze dne , datum, a , datum, žalovaná odkazovala žalobce na znění zákonné úpravy při vysvětlení důvodu pro nepřiznání pojistného plnění. V rámci vyjádření žalobce ze dne , datum, ke škodní události byla předložena argumentace žalobcem, jak byla obsažena v žalobě.8. Dopisem ze dne 9.5.2023 vyzval žalobce žalovanou k úhradě pojistného plnění před podáním žaloby.9. Ze všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel, platných od , datum, (, Anonymizováno, z čl. 2.2 vyplývá, že havarijní pojištění lze sjednat pouze pro vozidlo, které je v nepoškozeném stavu, je registrované v České republice a splňuje podmínky provozu na pozemních komunikacích (vozidlo má platnou STK).10. Z doplňkových pojistných podmínek pro havarijní pojištění, platných od , datum, ) vyplývá z č.l. 2.2, že pojištěným vozidlem je vozidlo uvedené v pojistné smlouvě. V případě silničního vozidla musí být toto označené VIN kódem, způsobilé k provozu na českých komunikacích, vybavené platným českým technickým průkazem, zapsané v registru silničních vozidel. Ohledně rozsahu škody, na kterou se pojištění nevztahuje, byla v čl. 4.1 pod písm. g) vyloučena škoda vzniklá v důsledku technicky nezpůsobilého vozidla k provozu na pozemních komunikacích.11. V informačním dokumentu o pojistném produktu v části textu týkající se výluk z havarijního pojištění bylo uvedeno, že se pojištění nevztahuje na vozidla, která nejsou: označena VIN kódem, způsobilá k provozu na pozemních komunikacích, vybavená platným českým technickým průkazem, zapsaná v registru silničních vozidel.12. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci.13. Ve věci byl aplikován zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“), dále zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“), přičemž zákon č. 56/2001 Sb. je zákonem speciálním vůči zákonu č. 361/2000 Sb. Soud rovněž aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve vztahu k posouzení platnosti samotné pojistné smlouvy.14. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.15. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon