29 C 227/2024-31 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 70 000 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to na základě dostatečných informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází, umožňujících posouzení úvěruschopnosti, když co se týká konkrétně výdajů žalovaného, uvedla, že zohlednil životní minimum žalovaného, i společně posuzovaných osob a lustroval je ve svém interním systému. Poté dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit tzv. celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele ve výši 58 800 Kč, sestávajících z úroku a z úplaty, to vše v 16 splátkách měsíčních splátkách po 8 050 Kč, splatných první den po uzavření smlouvy, každá další do 30. dne od splatnosti předchozí, tj. poslední , datum, , v hotovosti. Právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalovanému skutečně poskytl a tento je čerpal v plné ujednané výši. Žalovaný neplnil právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy ničeho. Předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dlužná částka tak nyní celkem činí 70 000 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 70 000 Kč s úrokem ve výši 21 % ročně z této částky od 1. 9. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 26. 12. 2017 do zaplacení. A konečně uvedla, že ostatní nároky ze smlouvy žalobkyně nepožaduje.Žalovaný žalobu navrhl zamítnout. K tvrzení žalobkyně, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného, uvedl, že to neučinil správně, neboť nic neověřoval, a s žalovaným, resp. manželkou žalovaného, v té době uzavíral smlouvy o spotřebitelském úvěru tak, že každá následující byla ve skutečnosti za účelem splnění dlužné částky ze smlouvy předcházející, a právní předchůdce žalobce tedy věděl, že žalovaný se dostává do tzv. dluhové pasti. K tvrzení žalobkyně, že byla uzavřena smlouva o úvěru, se žalovaný nevyjádřil, respektive dle obsahu shodně uvedl, že uzavřena byla. Uvedl, že z výše uvedených důvodů je však neplatná. Dále uvedl, že výše uvedená smlouva, její ujednání, jsou v rozporu s dobrými mravy a zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele, neboť právní předchůdce žalobkyně s žalovaným, resp. manželkou žalovaného, v té době uzavíral smlouvy o spotřebitelském úvěru tak, že každá následující byla ve skutečnosti za účelem splnění dlužné částky ze smlouvy předcházející, a právní předchůdce žalobce tedy věděl, že žalovaný se dostává do tzv. dluhové pasti, a výše uvedená smlouva, její ujednání, je, že výše RPSN je 160 %. Zdůraznil, že právo dle žaloby na zaplacení dlužné částky je však promlčeno, neboť právo mohlo být uplatněno poprvé, když nastala splatnost dlužné částky, tj. dne , datum, , právo však bylo uplatněno, když žalobkyně podala žalobu, tj. dne , datum, , a promlčecí doba dle zákona, tj. 3 roky, tak do té doby uplynula, žalovaný tak proto nemá povinnost plnit. Pokud soud popřípadě dospěje k závěru, že výše uvedená smlouva je z výše uvedených důvodů neplatná a že právnímu předchůdci vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení, tak žalobkyně má za to, že i v tomto případě je právo dle žaloby promlčeno, žalovaný tak proto nemá povinnost plnit.Z žádosti o poskytnutí úvěru/podkladů pro posouzení bonity klienta/klientů z , datum, , ze které vyplynulo, že před uzavřením smlouvy žalovaný k posouzení své úvěruschopnosti sdělil právnímu předchůdci žalobkyně informace, kdy co se týká např. výdajů žalovaného, sdělil jejich výši, právní předchůdce žalobkyně je však nijak neověřil, ze scoringové karty k úvěru, ze které vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně za účelem posouzení úvěruschopnosti klientů má ve svém systému model, který po vložení informací o klientovi pomocí bodového ohodnocení vytvoří závěr, zda je úvěruschopný, a právní předchůdce žalobkyně u žalovaného tento model použil, z rozhodčí smlouvy a smlouvy o úvěru č. , hodnota, z , datum, , včetně předpisu splátek ke smlouvě úvěru, a splátkového kalendáře, z rozhodčí smlouvy a smlouvy o úvěru č. , hodnota, z , datum, , včetně předpisu splátek ke smlouvě úvěru, a splátkového kalendáře, ze kterých vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně a manželka žalovaného v době uzavření výše níže uvedené smlouvy uzavírali v poměrně krátkých intervalech po sobě smlouvy o úvěru, kdy plnění z uzavřené smlouvy bylo použito vždy na splnění dlužné částky z předcházející smlouvy, a právní předchůdce žalobkyně tak věděl, že žalovaný a manželka žalovaného ze smluv o úvěru neplní řádně a včas, tak z těchto důkazů, ač žalobkyně byla soudem vyzvána a poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř, tedy byla by, kdyby se dostavila k jednání, soud neměl za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně před s uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to na základě dostatečných informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází, umožňujících posouzení úvěruschopnosti, co se týká konkrétně výdajů žalovaného, že když žalovaný sdělil, že jeho výdaje jsou průměrně 10 000 Kč měsíčně (jeho rodiny 30 000 Kč měsíčně), tak že právní předchůdce žalobkyně je ověřil.Z nahlédnutí online do obchodního rejstříku, ze kterého bylo soudu známo, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně existovali a jaký byl jejich předmět podnikání, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterého se podávalo, jaké informace předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytl žalovanému, z rozhodčí smlouvy, ze které vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný si ujednali, že v případě sporu ze smlouvy bude spor rozhodovat rozhodce, ze smlouvy o úvěru č , hodnota, z , datum, , včetně předpisu splátek ke smlouvě úvěru a listiny „kontaktní osoba“, ze kterých vyplynulo, kdy a jaká práv a povinnosti si smlouvou ujednali, tak z těchto soud měl za prokázáno, že poté, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, písemně smlouvu, jejíž nedílnou součástí si ujednali předpis splátek ke smlouvě o úvěru, který byl ke smlouvě připojen, a touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, splatné při podpisu smlouvy, kdy potvrzuje převzetí peněžních prostředků svým podpisem, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit tzv. celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele ve výši 58 800 Kč, sestávající z úroku a z úplaty, to vše v 16 splátkách měsíčních splátkách po 8 050 Kč, splatných první den po uzavření smlouvy, každá další do 30. dne od splatnosti předchozí, v hotovosti.Z již výše uvedené smlouvy, ze které vyplynulo, že si ujednali, že žalovaný převzetí peněžních prostředků potvrdí podpisem smlouvy a na smlouvě je jeho podpis, soud měl za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalovanému skutečně poskytl a tento je čerpal v plné ujednané výši. Z obsahu spisu, kdy žalovaný nic netvrdil, soud měl za prokázáno, že žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci neplnil právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy ničeho. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná, žalovaný se tak plněním právního předchůdce žalobkyně ze smlouvy na jeho úkor bezdůvodně obohatil a právnímu předchůdci žalobkyně tak vůči žalovanému vzniklo právo na vydání, oč se obohatil.Z již výše uvedených důkazů a z obsahu spisu, ze kterých se podávalo, kdy mohlo být uplatněno právo dle žaloby poprvé a kdy bylo uplatněno, soud měl za prokázáno, že ode dne, kdy právo dle žaloby mohlo být uplatněno poprvé, když právní předchůdce žalobkyně se dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a o osobě povinné k jeho vydání, tj. , datum, , do dne, kdy bylo uplatněno, když žalobkyně podala žalobu, tj. , datum, , uplynula promlčecí doba dle zákona, tj. 3 roky, a právo dle žaloby je tak promlčeno.Ze smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, , včetně přílohy a podacího lístku, ze kterých vyplynulo, že, kdy a na koho následně právně předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným, soud měla za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným ze smlouvy na žalobkyni.Z předžalobní výzvy z , datum, , včetně podacího lístku, ze kte