34 C 124/2025-25 — Městský soud v Brně

Žalobou podanou dne 27.6.2025 na Městský soud v Brně se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud rozhodl, že žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený žalobci předat byt, resp. bytovou jednotku č. , hodnota, nacházející se ve 2. podlaží budovy na adrese , adresa, do 15 dnů od právní moci rozsudku (dále jen „předmětný byt“). Žalobu odůvodnil tak, že je vlastníkem předmětného bytu, dne 11.10.2021 uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu, na základě které přenechal žalovanému byt k užívání, na dobu určitou od 1.11.2021 do 6.5.2023. Další nájemní smlouva již mezi žalobcem a žalovaným uzavřena nebyla, nájemní vztah skončil ke dni 6.5.2023 uplynutím času. Přes opakované výzvy z ledna a března 2025 žalovaný byt dosud nevyklidil a žalobci nepředal. Za užívání bytu, po 6.5.2023 již bez právního důvodu, žalovaný žalobci za ničeho nehradí.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu s tímto postupem soudu souhlasili).Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:Z výpisu z katastru nemovitostí se podává, že vlastníkem předmětného bytu je žalobce.Z nájemní smlouvy ze dne 11.10.2021 soud zjistil, že žalobce coby pronajímatel a žalovaný coby nájemce bytu uzavřeli tento právní úkon. Z listiny vyplývá, že předmětem nájmu byl právě byt č. , hodnota, nacházející se ve 2. podlaží budovy na adrese , adresa, , nájem byl uzavřen na dobu určitou - od 1.11.2021 do 6.5.2023.Z výzvy ze dne 15.1.2025 a 24.3.2025 a kopie doručenky se podává, že žalobce žalovanému dne 22.1.2025 a 11.4.2025 doručil do sféry dispozice výzvy k vyklizení předmětného bytu.Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost uvedených listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedené ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.Žalovaný byl nájemcem bytu, nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou do 6.5.2023, tímto dnem tedy nájemní vztah zanikl uplynutím doby. Pokud nájemní vztah výše uvedeným způsobem k předmětnému bytu zanikl a žalovaný jej žalobci dle § 2292 občanského zákoníku žalobci neodevzdal, tj. pokud zde žalovaný i nadále bydlí, popř. má zde uloženy své věci, nelze než učinit závěr, že předmětný byt užívá již bez právního důvodu. Soud jej proto zavázal povinností předmětný byt dle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku vyklidit (výrok I.), neboť dalším užíváním předmětného bytu zasahuje žalovaný neoprávněně do vlastnického práva žalobce. Lhůtu k vyklizení bytu pak soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 2 600 Kč a představují- zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč- paušální částku náhrad hotových výdajů 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za jedno podání ve věci samé a předžalobní výzvu).Ačkoliv je žalobce zastoupen advokátem, odměna za jeho činnost žalobci nenáleží (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. II. ÚS 2396/09).