38 C 75/2025-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 16. 12. 2024 se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 165 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky došlo k uzavření dohody o splátkovém kalendáři se zesplatněním, v níž žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobcům v celkové výši 165 000 Kč a dlužnou částku se zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč (poslední splátka ve výši 5 000 Kč). Strany si sjednaly úrok ve výši 5 % ročně z dlužné částky na dobu splátkového kalendáře (od 27. 8. 2024 do 27. 1. 2026). Splatnost první splátky byla stanovena na 27. 8. 2024, žalovaný však svoji povinnost nesplnil a nezaplatil první ani žádnou další splátku. Žalovaní tedy přistoupili k zesplatnění celé dlužné částky zasláním výzvy k úhradě zbývajícího dluhu. Pro případ porušení povinnosti byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta 10 % z dlužné částky a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili).4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:5. Z dohody o splátkovém kalendáři se zesplatněním z 12. 6. 2024 soud zjistil, že žalovaný, jakožto dlužník písemně co do důvodu i výše uznal svůj dluh vůči žalobcům ve výši 165 500 Kč, vzniklý na základě smluv o půjčce a náhradě škody. Žalovaný se zavázal uhradit žalobcům smluvní úrok 5 % ročně z částky 165 500 Kč za dobu od 27. 8. 2024 do 27. 1. 2026. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky, i dlužné splátky byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky či dlužné částky. Pro případ porušení smluvních povinností byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z celkové dlužné částky. Dlužná částka měla být splácena v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč, kdy předposlední splátka činila 5 500 Kč a poslední částka 11 723 Kč (smluvní úrok 5 % ročně z dlužné částky viz výše). Splatnost první splátky byla stanovena na 27. 8. 2024.6. Z dopisu z 23. 10. 2024 adresovanému žalovanému soud zjistil, že žalobci žalovanému oznámili, že přistupují k zesplatnění dluhu z důvodu neplnění sjednaných splátek a vyzvali jej k zaplacení celkové dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy k zaplacení. Z potvrzení o doručení zásilky soud zjistil, že dopis byl žalovanému doručen dne 25. 10. 2024.7. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.8. Soud ve věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).9. Dle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.10. Dle § 1931 občanského zákoníku bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.11. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný svůj dluh, který písemně co do důvodu i výše uznal, žalobcům ani k jejich písemné výzvě neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobci, je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Žalovaný neplnil řádně a včas sjednané splátky a dostal se tak 28. 8. 2024 do prodlení s plněním první splátky 10 000 Kč a dne 28. 9. 2024 s plněním druhé splátky. Žalobci tedy oprávněně přistoupili k zesplatnění zbývajícího dluhu. Soud tedy jejich žalobě vyhověl a uložil žalovanému, aby žalobcům zaplatil jistinu dluhu 165 000 Kč i úrok 5 % ročně z částky 165 000 Kč od 27. 8. 2024 do 27. 1. 2026. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním splátek, porušil smluvní podmínky, vzniklo žalobcům v souladu s ujednáními dohody právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužné částky, tedy 16 550 Kč a rovněž smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z dlužné první a druhé splátky. Soud tedy i těmto nárokům žalobců vyhověl.12. Pokud jde o smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 145 000 Kč, soud jej částečně zamítl, a to pro období od 25. 10. 2024 do 1. 11. 2024, jelikož z provedeného dokazování vyplynulo, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním této částky až uplynutím sedmidenní lhůty k plnění od doručení oznámení o zesplatnění dluhu, ke kterému došlo 25. 10. 2024 a žalovaný tedy nemůže být v prodlení s plněním dříve než od 2. 11. 2024.13. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř.14. Žalobci zaplatili soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 6.620 Kč. Předmětem řízení je zaplacení částky celkem 181.550 Kč s příslušenstvím a výše soudního poplatku byla stanovena dle položky 2.1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve spojení s ust. § 6 odst. 1 zák. o soudních poplatcích ve výši 7.262 Kč. Žalobci zaplatili soudní poplatek ve výši 6.620- Kč, a proto jsou povinni doplatit soudu soudní poplatek ve výši 642 Kč.14. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobci byli ve věci částečně úspěšní, avšak neúspěch měli jen v poměrně nepatrné části, soud proto žalobcům přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7.262 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobců. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle advokátního tarifu, za 2,5 úkonu právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění jako součást zesplatnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 7 bodu 5. vyhlášky 8 380 Kč. Dle § 12 odst. 4 vyhlášky je mimosmluvní odměna snížena o 20 %, jde-li o společné úkony při zastupování dvou nebo více osob. Za každého ze žalobců tedy náleží jejich právnímu zástupci mimosmluvní odměna ve výši 6.704 Kč za úkon právní služby (celkem 5 úkonů po 6.704 Kč). Za každý úkon pak náleží žalobcům náhrada hotových výdajů dle § 13 vyhlášky ve výši á 300 Kč. Vedle toho mají nárok i na DPH v částce 7 285,30 Kč. Celkem tedy náklady žalobce činí 48 910,20 Kč.