44 C 117/2025-62 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 1. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 45.122,82 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 45.122,82 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 17. 10. 2024, žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně žalobou požaduje částku 45.122,82 Kč, a to po zohlednění případných úhrad ze strany žalované. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní výzvu.2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v podání ze dne 22. 7. 2025 uvedla, že ji právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit a že řádně zvážila své možnosti. Na základě této lustrace a prohlášení žalované právní předchůdkyně žalobkyně nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalované zápůjčku splatit. Právní předchůdkyně žalobkyně dále ověřovala úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860,- Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost formou elektronického dálkového přístupu prostým nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, zejména těch veřejných, bez dalšího výstupu. Žalobkyně dále uvedla, že jinými doklady či listinami, které by doložila k prokázání prověřování úvěruschopnosti původním věřitelem, již nedisponuje.3. Žalovaná k žalobě uvedla, že neuznává výši žalovaného nároku v této podobě, a to zejména výši příslušenství a poplatků. Žalovaná se domnívá, že došlo k nepřiměřenému navýšení původní částky, které je v rozporu s dobrými mravy i principem přiměřenosti. Žalovaná dále namítla, že nebyla řádně posouzena její úvěruschopnost v rozporu s § 84 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaná žádá o možnost doplacení v přiměřených splátkách. Žalovaná poukázala na svou obtížnou finanční situaci způsobenou ztrátou zaměstnání kvůli diagnostikované roztroušené skleróze. Žalovaná pobírá invalidní důchod I. stupně ve výši 9.500 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení ve výši 9.700 Kč měsíčně. Měsíční náklady na bydlení žalované činí 22.000 Kč. Žalovaná dále poukázala na to, že má vůči žalobkyni další závazek ve výši 104.000 Kč. Vůči jednomu subjektu tak žalovaná čelí zadlužení ve výši téměř 150.000 Kč, což přesahuje její možnosti.4. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.5. Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, .) a žalovanou uzavřena úvěrová smlouva, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnou žalované revolvingový úvěr s limitem 30.000 Kč. Splatnost byla sjednána v délce 15 dnů od data výpisu s tím, že minimální částka platby činí 13 % z celkové splatné částky nebo 1.000 Kč, podle toho co je vyšší. Částka prvního čerpání úvěru byla sjednána ve výši 30.000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 0,4026 % denně, tj. 146,949 % ročně. Z úvěrové historie, z dokladu o výplatě a z výpisu z bankovního účtu žalované plyne, že žalovaná úvěr ve výši 30.000 Kč skutečně čerpala dne , datum, na svůj bankovní účet č. , č. účtu, . Z úvěrové historie dále plyne, že žalovaná na úvěr neuhradila ničeho.6. Na základě Smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, , ve znění Dodatku č. 2 ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 14. 11. 2024. Předžalobní výzvou ze dne 14. 11. 2024, předanou k poštovní přepravě téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky.7. Z žalovanou doloženého Prohlášení o osobních majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ze dne 31. 7. 2025 plyne, že žalovaná je svobodná, bezdětná a žije sama. Od 1. 1. 2025 je žalovaná nezaměstnaná a pobírá pouze invalidní důchod I. stupně ve výši 9.646 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení ve výši 9.799 Kč měsíčně. Žalovaná nemá žádný movitý či nemovitý majetek vyšší hodnoty. Žalovaná dále uvedla, že dluží 32.000 Kč společnosti , právnická osoba, , které splácí splátkou 1.000 Kč měsíčně. Dále dalších 11.000 Kč společnosti , právnická osoba, , které taktéž splácí splátkou 1.000 Kč měsíčně. Dále dluží žalobkyni 39.000 Kč a 104.000 Kč po splatnosti. Dále společnosti , právnická osoba, 47.000 Kč po splatnosti. Dále společnosti , právnická osoba, 25.000 Kč, které splácí náhodně a nepravidelně. Dále společnosti , právnická osoba, 92.000 Kč, které splácí splátkou 1.000 Kč měsíčně. Dále žalovaná dluží společnosti , právnická osoba, částku 184.917 Kč, kterou splácí splátkami 3.000 Kč měsíčně. Mezi své další výdaje žalovaná uvedla stravu, nutné oblečení, větší množství léků a bydlení. Žalovaná soudu doložila rozhodnutí ČSSZ ohledně svého invalidního důchodu (9.646 Kč měsíčně), dále rozhodnutí Úřadu práce ČR, že má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením od 1. 3. 2025, a dále oznámení Úřadu práce ČR o příspěvku na bydlení ve výši 9.779 Kč měsíčně. Dále žalovaná doložila svou podnájemní smlouvu ze dne , datum, včetně evidenčního listu nájemného, z něhož plyne nájemné ve výši 16.990 Kč a zálohy na služby a poplatky ve výši celkem 2.014 Kč měsíčně, celkem tedy 19.004 Kč měsíčně. Dále žalovaná doložila svou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, z níž plyne výše záloh 2.100 Kč měsíčně. Žalovaná taktéž doložila dohodu o ukončení svého pracovního poměru ke dni , datum, a potvrzení, že od , datum, do , datum, pobírala nemocenskou.8. Žalovanou navržený důkaz výpisem o celkovém závazku žalované vůči žalobkyni (důkazní návrh na č.l. 49v spisu) soud nemohl provést, neboť žádný takový výpis soud nemá k dispozici (takovými informacemi/listinami soud nedisponuje) a žalovaná ho soudu nepředložila.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení nebylo prokázáno, že by ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k posouzení úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (