47 C 179/2025-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 25 693 Kč, a to ve smyslu neuhrazeného nájemného bytu ve výši 10 965 Kč za dobu od března do května 2025 a vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2022 ve výši 5 258 Kč a za rok 2023 ve výši 9 470 Kč, to vše z titulu nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 15. 6. 2022. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.2. Soud rozhodl ve věci samé na ústním jednání a z písemných důkazů zjistil následující skutečnosti.3. Účastníci spolu uzavřeli dne 15. 6. 2022 v písemné formě nájemní smlouvu, kterou žalobce přenechal do nájmu žalovanému byt č. , hodnota, v domě na , adresa, , s měsíčním nájemným ve výši 2 903 Kč a s měsíčními zálohami na služby spojenými s užíváním bytu (voda, společná elektřina, komíny) ve výši 752 Kč (důkaz nájemní smlouvou a výpočtovým listem platným od 1. 7. 2024). V této nájemní smlouvě se účastníci dohodli, že žalobce je povinen zálohy na služby žalovanému nájemci vyúčtovat.4. Žalovaný neuhradil žalobci nájemné za tři měsíce, tj. za březen, duben a květen 2025 (žalovaný neunesl břemeno tvrzení a důkazní o tom, zda a kdy toto nájemné uhradil).5. Žalobce žalovanému dne 12. 4. 2023 na poště odeslal vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2022 s nedoplatkem ve výši 9 258 Kč (důkaz: vyúčtování služeb a podací arch). Žalobce neprokázal, zda a kdy doručil toto vyúčtování služeb žalovanému (tedy zda a kdy toto vyúčtování pošta dodala do dispoziční sféry žalovaného, do domovní schránky žalovaného). O tomto svém břemeni byl žalobce poučen – nadto opakovaně - dle § 118a os. ř. (včetně poučení o následcích nesplnění výzvy) již před jednáním a na tuto výzvu soud odkázal i při soudním jednání.6. Žalobce žalovanému dne 26. 4. 2024 na poště odeslal vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2023 s nedoplatkem ve výši 9 470 Kč (důkaz: vyúčtování služeb a podací arch). Žalobce neprokázal, zda a kdy doručil toto vyúčtování služeb žalovanému (tedy zda a kdy toto vyúčtování pošta dodala do dispoziční sféry žalovaného, domovní schránky žalovaného). O tomto svém břemeni byl žalobce poučen – nadto opakovaně - dle § 118a os. ř. (včetně poučení o následcích nesplnění výzvy) již před jednáním a na tuto výzvu soud odkázal i při soudním jednání.7. Žalobce dne 28. 1. 2025 doručil žalovanému poštou předžalobní upomínku (důkaz: předžalobní upomínka, příloha v podobě upomínky na nedoplatek a doručenka). Dne 14. 8. 2025 žalobce žalovanému doručil poštou další předžalobní upomínku (důkaz touto předžalobní upomínkou a Sledováním zásilek).8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.9. Účastníci spolu uzavřeli nájemní smlouvu k bytu podle § 2235 a § 2237 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“).10. Podle § 2201 o. z. platí: „Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.“.11. Podle § 2235 o. z. platí: „(1) Zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. (2) Ustanovení tohoto pododdílu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu.“.12. Podle § 2237 o. z. platí: „Smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.“.13. Podle § 2246 o. z. platí: „(1) Strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. (2) Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.“.14. Podle § 2247 o. z. platí: „(1) Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. (2) Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. (3) Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. (4) Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.“.15. Podle § 2251 o. z. platí: „(1) Nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. (2) Pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem.“.16. Povinností nájemce, která je obecně stanovena v § 2201 o. z., je platit nájemné. Splatnost nájemného byla sjednána v rámci autonomie vůle účastníků podle § 2251 o. z. tak, že nájemce platí nájemné do konce měsíce, za který se nájemné platí. Smluvní strany si sjednaly nájemné podle § 2246 odst. 1 o. z. pevnou částkou ve výši 2 903 Kč na měsíc.17. Žaloba je důvodná z titulu žalovaným neuhrazeného nájemného bytu za měsíce březen až květen 2025 po 2 903 Kč měsíčně, tj. v celkové výši 8 709 Kč (viz výrok I. tohoto rozsudku).18. Žaloba je nedůvodná co do záloh na služby po 752 Kč měsíčně, tj. v celkové výši 2 256 Kč. Žalobce uvedl v žalobě, že jde i v této částce o nájemné, což není správné, jelikož šlo o zálohu na služby (na vodu 700 Kč, na společnou elektřinu 30 Kč a na komíny ve výši 22 Kč – to vše viz Výpočtový list). Soud nemůže přiznat nárok na zaplacení záloh na jednotlivé služby v okamžiku, kdy již mělo být provedeno a nájemci doručeno vyúčtování za takové služby (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. , spisová značka, , (publikovaný Ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6/2017), jenž dovodil, že zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016 sp. zn. , spisová značka, ). Proto co do částky 2 256 Kč soud žalobu zamítl (viz výrok II. tohoto rozsudku).19. Soud žalobu zamítl (viz výrok II. tohoto rozsudku) i v části požadavku na zaplacení částky 14 728 Kč z titulu vyúčtování služeb pro nedůvodnost. Podmínkou splatnosti nedoplatku z vyúčtování záloh za plnění spojená s nájmem bytu je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s právními předpisy jej regulujícími) a nájemce s ním byl seznámen, tedy mu vyúčtování služeb bylo doručeno (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní o tom, zda a kdy bylo toto vyúčtování žalovanému doručeno (o tomto břemeni byl žalobce poučen v souladu s § 118a o. s. ř., nadto opakovaně).20. Žalobce poukázal na § 573 o. z., když uvedl, že prokázal odeslání vyúčtování poštou, a tedy prokázal i doručení poštou. Podle názoru soudu je výklad žalobce nepřiléhavý.21. Vyvratitelná domněnka zakotvená v § 573 o. z. platí jen v případě, že zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně „jen“ odeslána - viz zákonná dikce „došlá zásilka“. Stejný závěr dovodila i soudní praxe – srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. I. ÚS 1390/19 a ze dne 6. 8. 2019 sp. zn. II. ÚS 2403/19, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2018 sp. zn. , spisová značka, a ze dne 10. 11. 2023 sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2022 č. j. , spisová značka, , bod 8. (všechna tato rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná např. na www.beck-online.cz). Nadto stejný závěr přijala i tzv. komentářová literatura – 1) Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace, 2024), , právnická osoba, . Beck: V. Beran (k § 573); 2) Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, s. 1830 - 1831: E. Dobrovolná (k § 573). Proto nebylo možné odvíjet doručení vyúčtování služeb v závislosti na prokázání prostého odeslání (dání k poštovní přepravě) vyúčtování žalovanému.22. Žalovaný byl v řízení úspěšnější, a proto by dle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl právo na náhradu nákladů řízení, leč žádné náklady řízení mu nevznikly. Proto soud rozhodl ve výroku III. tohoto rozsudku, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.