62 C 40/2025-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 22.900 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný přes výzvu neodstranil z pozemní komunikace vozidlo r.z. , Anonymizováno, , jehož byl vlastníkem, přestože toto vozidlo nesmělo být po dobu více než šesti měsíců provozováno na pozemních komunikacích, resp. nezjednal nápravu. Žalobce proto v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích), odstranil dne 19. 1. 2025 vozidlo žalovaného z pozemní komunikace. Žalovaný si vozidlo přes výzvu žalobce nevyzvedl, proto se žalobce pokusil o jeho prodej ve veřejné dražbě. Jelikož se vozidlo ve veřejné dražbě nepodařilo prodat, předal jej žalobce zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností. Žalobce se domáhá zaplacení nákladů na dva dokončené odtahy a 60 dnů uložení vozidla podle usnesení Rady města , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ve výši 10.800 Kč a nákladů na prodej vozidla ve výši 12.100 Kč. Žalovaný byl k úhradě písemně vyzván dne 15. 12. 2022.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřil výslovný souhlas, souhlas žalovaného se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Z výpisu z centrální evidence vozidel vyplývá, že žalovaný byl posledním evidovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla tov. zn. , Anonymizováno, typ , Anonymizováno, , r. z. , Anonymizováno, (dále jen „vozidlo“ nebo „předmětné vozidlo“); poslední technická prohlídka vozidla byla platná do , datum, .5. Přípisem ze dne 17. 9. 2020 vyzval žalobce žalovaného, aby odstranil důvod, pro který vozidlo nemůže být provozováno na veřejných komunikacích, tj. opatřil jej platnou známkou o technické kontrole, anebo vozidlo odstranil z pozemní komunikace.6. Podle protokolu o odtažení motorového vozidla (číslo odtahu , Anonymizováno, ) bylo vozidlo dne 19. 1. 2021 , Anonymizováno, odtaženo z , adresa, v , Anonymizováno, . Žalobce žalovaného o odtažení vozidla zpravil přípisem ze dne 19. 1. 2021 a současně jej informoval, že vozidlo bude po dobu tří měsíců umístěno na odstavném parkovišti, kde si jej žalovaný může vyzvednout.7. Úřad městské části města , adresa, svým rozhodnutím ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , povolil prodej předmětného vozidla ve veřejné dražbě.8. Podle potvrzení o převzetí autovraku bylo vozidlo dne 6. 6. 2022 předáno do zařízení ke sběru autovraků.9. Podle výpisu usnesení Rady města , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, byl poplatek za odtah vozidla od roku 2012 stanoven na 1.800 Kč za dokončený odtah a 120 Kč za každý započatý den skladování vozidla.10. Dne 30. 11. 2021 uzavřel žalobce jako navrhovatel se společností , právnická osoba, ., jako dražebník smlouvu o provedení veřejné dražby předmětného vozidla. Podle smlouvy náleží dražebníkovi odměna ve výši 12.100 Kč (10.000 Kč + DPH) s tím, že nedojde-li k vydražení předmětu dražby, hradí náklady dražby navrhovatel.11. Přípisem ze dne 15. 12. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě nákladů spojených s odstraněním a skladováním vozidla v celkové výši 22.900 Kč ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy a současně upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky.12. Podle ustanovení § 19d odst. 1 zákona o pozemních komunikacích vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci.13. Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit (odstavec 2).14. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh osoby, která učinila výzvu podle odstavce 1, o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna jej prodat na náklady jeho provozovatele. § 19b odst. 4 až 6 a 8 se použijí přiměřeně.15. Vozidlo žalovaného bylo odstaveno na pozemní komunikaci, jejímž vlastníkem je žalobce (§ 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích), přestože marně uplynula lhůta pro provedení pravidelné technické prohlídky, tudíž bylo odstavení takového vozidla na pozemní komunikaci zapovězeno ustanovením § 19 odst. 2 písm. h) zákona o pozemních komunikacích.16. Pokud žalobce postupem podle shora citovaného ustanovení § 19d odst. 1, 2 a 4 zákona o pozemních komunikacích odstranil předmětné vozidlo žalovaného z pozemní komunikace, je žalovaný povinen nést náklady spojené s odstraněním, odstavením a prodejem vozidla. Náklady žalobce činily 22.900 Kč.17. Soud proto shledal žalobu zcela důvodnou a uložil žalovanému zaplatit požadovanou částku. Právo žalobce na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalovaný neuhradil svůj dluh vůči žalobci ve stanovené lhůtě splatnosti; výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb.18. Lhůtu k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela procesně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na jejich náhradu. S ohledem na poměrně ustálenou judikaturu zejména Ústavního soudu k otázce zastupování statutárních měst advokáty (srovnej např. III. ÚS 2984/2009, II. ÚS 376/12, II. ÚS 2396/2009: „...U statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým...), neshledal soud náklady na zastoupení advokátem účelně vynaloženými, a proto přiznal žalobci toliko paušální náhradu nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř.20. Náklady řízení tedy činí 1.516 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 916 Kč a paušální náhrady nákladů nezastoupeného žalobce ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 600 Kč stanovené podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (výzva k plnění, podání žaloby) podle § 1 odst. 3 této vyhlášky.21. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.